Příběhy o jóginech: Dattátréja

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Mnoho lidí, kteří se věnují józe, na západě o Dattátréjovi možná ani neslyšelo, ale tradičně bývá označován za krále jóginů. Je dokonalým jóginem a je ideálem všech sannjásinů (těch, co se zřekli světského života). Podle některých verzí legendy byl právě on učitelem Matsjéndranátha, o kterém jsme mluvili v lednovém čísle (tato tradice je rozšířená v Maháráštře). Také historicky nejstarší spis, který označuje svoje učení jako “hathajóga” se jmenuje Dattátréja jógašástra neboli Dattátréjovo pojednání o józe.1

Tradiční zobrazení Dattátréji s třemi hlavami.
Číst →

Příběhy o jóginech: Ádi Šankaráčárja

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

V minulém díle jsme si povídali o legendách ze života Pataňdžaliho. Končili jsme tím, že ve své druhé inkarnaci (podle Pataňdžali čaritra) byl Pataňdžali Svámím Góvindou, který byl učitel Ádi Šankaráčárji. A o něm si budeme povídat dnes.

Velká část z vás nejspíš Ádi Šanakráčárju zná, protože je jedním z nejznámějších indických duchovních filosofů. Hodně z vás si ale asi řekne, že Šanakráčája se přece věnoval védántě, ne józe, tak proč o něm mluvíme v seriálu o jóginech. Je to pravda, Šanakráčárja se věnoval védántě a ani se po něm nejmenuje žádná ásana. Ale jeho přítomnost zde má hned dva dobré důvody. Za prvé byl dle legend žákem inkarnace Pataňdžaliho, což samo o sobě je dobrý důvod. A za druhé se historicky védánta s jógou dost prolínaly. Jógové texty obsahují mnoho z učení védánty a na druhou stranu třeba právě Šankaráčárja měl údajně mnoho jógových nadpřirozených sil.

Ádi Šankaráčárja se čtyřmi hlavními žáky (Raja Ravi Varma, cca konec 19. stol, zdroj)
Číst →

Ganéš čaturthí

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda.

Všechny poznámky pod čarou jsou moje.

Ganéša (cca 1730) (zdroj)
Číst →

Kršna džanmáštamí

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda.

Všechny poznámky pod čarou jsou moje.

Kršna zvedající kopec Góvardhan (výřez) (obraz na objednávku císaře Akbara, připisován Miskinovi, 1590-1595)
Číst →

Rakša bandhan

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda.

Všechny poznámky pod čarou jsou moje.

Stará fotografie, kdy nejspíše sestra uvazuje svému bratrovi rakšu na ruku (zdroj)
Číst →

Ganéša džapa

Opakování manter (džapa) je snad nejrozšířenější duchovní praxí v Indii a možná i mimo ní. Většinou nestačí jen prostě hodněkrát danou mantru opakovat, ale je potřeba praxi začít nějakými úvodními mantrami a po skončení ji zase uzavřít nějakými závěrečnými mantrami (tradičně toto platí o většině praxí v rámci jógy – dodržuje se to dodnes i na lekcích ásan). Tento úvod a závěr se liší tradice od tradice. Obecně se na úvod vždy vzdává úctu učiteli, bohu Ganéšovi (mimo jiné proto, že odstraňuje překážky), často též Sarasvatí a pak i bohu spojenému s danou tradicí (většinou to je Šiva nebo Krišna).

Ganéša (tisk podle obrazu známého malíře z přelomu 19. a 20. století jménem Raja Ravi Varma)
Číst →

Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)

Slovo “gurvaštakam” se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako “Osm slok o učiteli”. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů1). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.

Ádi Šankaráčárja
Číst →

Příběhy o jóginech: Pataňdžali

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Jeden ze způsobů, jak bývá Pataňdžali vyobrazován
Číst →

Příběh o jóginech: Górakhnáth

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Minule jsi si povídali o Matsjéndranáthovi a dnes je na řadě nejslavnější z Náthů: Górakhnáth. Górakhnáth byl Matsjéndrovým žákem. Je považován za zakladatele linie Náthů (náth sampradája), která je dnes velkým a docela organizovaným duchovním řádem. Pro své následovníky je Górakhnáth roven bohu Šivovi a je mu zasvěceno mnoho chrámů. Dochovalo se několik děl, která jsou mu připisována – mimo jiné i slavný spis o józe Górakšašataka – ale u žádného nemůžeme autorství s jistotou potvrdit.

Górakšanáth

Číst →

Jóginova televize 4: Přebývat jako Já

Po menší pauze se opět vracím k jóginově televizi (předchozí tipy na filmy najdete zde). Technicky vzato není tento tip o józe, ale spíš o advaita védántě. V praxi se jóga s védántou prolínají často k nerozlišení a nějakou znalost védánty by měl každý jógin/jóginí stejně mít (je to konec konců džňána jóga). Dnešní film je starší životopisný dokument o Šrí Ramanovi Maharšim (1879 – 1950) – slavným světcem z jižní Indie. Navíc tímto dokument provází Ram Dass (Richard Alpert). Co víc si přát 🙂

Číst →