F.A.Q.: Názvy ásan 1. série

Tento článek by se klidně mohl jmenovat i “Zmatky v názvech ásan 1. série.” Navazuji na seznam názvů a jejich překladů, který najdete zde. V názvech ásan panují nejasnosti odnepatměti. Už Hathajóga pradípika upozorňuje, že některé ásany nazývají různí jógini různě. Není proto divu, že nejsou jasné všechny názvy pozic 1. série a pro některé z nich existuje více variant. Zde je tedy několik sporných bodů, na které jsem narazil:

BM_N418747002.jpg

Obsah

  1. Paśčimattánásana vs. paśčimóttánásana
  2. Tirjaṅ mukhaikapáda vs. triaṅga mukhaikapáda
  3. Mukhaikapáda vs. mukha ékapáda
  4. Súrjanamaskára vs. Súrja namaskár

1. Paśčimattánásana vs. paśčimóttánásana

V dnešní době se tato pozice nejčastěji označuje jako paśčimóttánásana. Je to kvůli tomu, že tak dává dobře smysl. Jde jí potom rozložit na pśčima (západ, záda) + uttána (protažení). Sanskrt má propracovaná pravidla pro změny hlásek při spojování slov, tzv. sandhi. Podle těchto pravdel je “a” + “u” = “ó”. Paśčima + uttána = paśčimóttána.

Když se ale podíváme do starších knih, např. do Yóga Makarandy (1934) od Krišnamáčárji anebo i do anglického překladu Yoga Maly od Pattabhiho Joise, tak tam najdeme buď paśčimatánásana (Krišnamáčárja) nebo paśčimattánásana (Pattabhi). Pokud se podíváme ještě do starších knih, tak Hathajóga pradípika[1] uvádí také “paśčimatánasana“:

प्रसार्य पादौ भुवि दण्ड-रूपौ दोर्भ्यां पदाग्र-द्वितयं गृहीत्वा ।
जानूपरिन्यस्त-ललाट-देशो वसेदिदं पश्चिमतानमाहुः ॥ ३०॥

इति पश्चिमतानमासनाग्र्यं पवनं पश्चिम-वाहिनं करोति ।
उदयं जठरानलस्य कुर्याद्उ दरे कार्श्यमरोगतां च पुंसाम् ॥ ३१॥

Ovšem Ghéraṇḍa saṃhitá (II.26) i Śiva saṃhitá (III.108-109)[2] mají zase paśčimóttanásana. Tím pádem zmatek pokračuje 🙂

Protože se nešlo o nic moc opřít použil jsem v přepisu variantu podle Yoga Maly, tj. paśčimattánásana. 

 

2. Tirjaṅ mukhaikapáda vs. triaṅga mukhaikapáda

U této pozice je etymologie názvu složitější/jednodušší v tom, že není popsaná v žádných klasických textech a její nejstarší výskyt je u Krišnamáčárji (i když čistě fyzicky připomíná některé starší pozice, ale to nemá vliv na název).

Myslím, že zmatek ohledně názvu vznikl kvůli tomu, že B.K.S. Iyengar tuto pozici nazval:

Evernote Snapshot 20160715 190102.png

Tento výklad i přepis se pak hodně ujal, protože dává dobrý smysl. Ovšem podle pravidel snadhi se “i” + “a” = “ja”, takže by přepis do IAST měl vypadat takto tryaṅga. Dalším argumenem proti tomuto názvu je fakt, že před Iyengarem se nevyskytuje (alespoň, co jsem mohl dohledat). V Yoga Male od Pattabhiho Joise je tato pozice přepsána jako “Tiriangmukhaikapada” a u Krišnamáčárji je jako “Tiryangamukha”.Tiryangamukha

To je oboje anglická transliterace pro “tirjaṅ mukha” ( je zadoptrová hláska, která se často přepisuje jako “ng“). Přeložit přesně slovo tirjaṅ není úplně snadné, protože (jako mnoho sanskrtských slov) je velmi široký pojem, viz (z Monier-Williams):

13182954_10208264558186101_1793537014_n (1)

Myslím, že v tomhle smyslu by se to dalo přeložit i jako “obrácený”. V Józe Makrandě totiž existuje ještě jedna pozice, která obsahuje tuto frázi. Je to tirjaṅ-mukha-uttánásana:

Tiryanmukha_uttanasana

Je to tedy “předklon” (uttánásana), ale na obrácenou stranu (mukha je doslova obličej, ale může to být i určení směru, viz anglické “facing”). Proto by se tirjaṅ-mukha-éka-páda-paśčimattánásana dala přeložit jako paśčimattánásana s jednou (éka) nohou (páda) obrácenou na opačnou stranu (tirjaṅ-mukha). 

 

3. Mukhaikapáda vs. mukha ékapáda

Tento bod se týká pořád stejné pozice jako předchozí, tj. tirjaṅ mukhaikapáda paśčimattánásany. Tentokrát (naštěstí) nejde o nejasnost v názvu, spíše o zmatek způsobený záludnostmi sanskrtu.  V různých přepisech se totiž můžete setkat jednak s variantou …mukhaikapáda… nebo … mukha ékapáda… a obě jsou správně. Opět zde hrají roli pravilda snadhi, který určují změnu zvuku při spojování slov. A + é = ai. Proto může být napsáno “mukhaika” jako jedno slovo nebo “mukha éka” jako dvě slova (přesnější by ovšem bylo napsat “mukha-éka” s pomlčkou).

 

4. Súrjanamaskára vs. Súrja namaskár

Zde opět nejde o chybu v názvu, ale jen o rozdílné čtení. Písmo dévanágarí, kterým se nyní píše sanskrt a mnoho dalších novoindických jazyků je hláskové – tj.न je “na”, र je “ra” atd. Pokud chcete napsat samostnou samohlásku, je potřeba použít speciální znak, který “umaže” to poslední “a”. V sanskrtu platí přísná pravidla pro výslovnost (vše se čte přesně tak, jak se to píše), což už ale neplatí pro novoindické jazyky, kde dochází k mnoha zkracováním i jiným změnám (např. velká část novoindickýh jazyků “neumí” říci vokalické ṛ (ऋ), takže ho vyslovují buď jako “ri” (“prakriti”, např. hindština) nebo “ru” (prakruti, např. maráthština). A stejně tak prakticky všechny novoindické jazyky nečtou “a” na konci slov, i když je tam toto “a” napsané – Ganéša je Ganéš, Mahárádža je Mahárádž, Ráma je Rám a namaskára (नमस्कार) je namaskár. Slovo nasmakár je docela časté a proto ho většina indů, kteří ovládají sanskrt, čte i v sanskrtu takto zkráceně .

 

Bibliografie:

  • The Forceful Yoga (tr. Pancham Sinh, Rai Bahadur Srisa Chandra Vasu). Delhi: Motilal Banarsidass Publishers, 2014. ISBN 978-81-208-2055-5.
  • Hatha Yoga Pradipika. The Classic Guide for the Advanced Practice of Hatha Yoga with Commentary by Swami Vishnudevananda. Motilal Banarsidass Publishers 2013.
  • The Gheranda Samhita (př. James Mallinson). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2004. ISBN 0-9716466-2-7.
  • The Hatha Yoga Pradipika (př. Brian Dana Akers). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2002. ISBN 0-9716466-1-9.
  • The Shiva Samhita (př. James Mallinson). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2007. ISBN 978-0-9716466-4-3.
  • Iyengar, B. K. S.: Light on Yoga. HarperCollins Publishers 2015. ISBN 978-81-7223501-7.
  • Jois, K. Pattabhi: Yoga Mala, The Original Teachings of Ashtanga Yoga Master Sri K. Pattabhi Jois. North Point Press 2010. ISBN 978-0865477513.
  • Krishnamacharya, T.: Yoga Makaranda or Yoga Saram, first part (př L. & N. Ranganathan). http://www.yogastudies.org/wp-content/uploads/Yoga_Makaranda.pdf.
  • Monier-Williams, M.:  A Sanskrit-English dictionary: Etymologically and philologically arranged with special reference to Cognate indo-european languages. Oxford, The Clarendon Press, 1899. (on-line).
  • Muktibodhananda, Swami: Hatha Yoga Pradipika. Yoga Publications Trust, 2012.

 

 

[1] V edici na sanscrit documents a v překladu od S.C. Vasu jsou to verše I.30-31. V překladu Briana Dana Akerse, Swami Muktibodhanandy, Swami Vishnidevanandy jsou to verše I.28-29.
[2] Originálu v edicích James Mallinsona a Pancham Sinha & S.C. Vasua.