Ganéša džapa

Opakování manter (džapa) je snad nejrozšířenější duchovní praxí v Indii a možná i mimo ní. Většinou nestačí jen prostě hodněkrát danou mantru opakovat, ale je potřeba praxi začít nějakými úvodními mantrami a po skončení ji zase uzavřít nějakými závěrečnými mantrami (tradičně toto platí o většině praxí v rámci jógy – dodržuje se to dodnes i na lekcích ásan). Tento úvod a závěr se liší tradice od tradice. Obecně se na úvod vždy vzdává úctu učiteli, bohu Ganéšovi (mimo jiné proto, že odstraňuje překážky), často též Sarasvatí a pak i bohu spojenému s danou tradicí (většinou to je Šiva nebo Krišna).

Ganéša (tisk podle obrazu známého malíře z přelomu 19. a 20. století jménem Raja Ravi Varma)

Níže najdete orginál a překlad kompletní praxe pro opakování Ganéšovi mantry. Není k tomu nahrávka ani vysvětlení k použití apod., protože je lepší se tyto věci naučit od živého učitele (nejde ostatně o nic složitého). Pokud byste se chtěli něco dovědět o džapě obecně, tak v tomto článku najdete základní informace. Takto učí džapu ganéšovi mantry Eddie Stern. Hodně těchto manter naleznete i jinde – mnoho z nich jsou skutečné “hitovky” 🙂

Za korekturu překladu bych chtěl poděkovat Gábině Juhásové z Pracoviště Pohled. Za text originálu děkuji Martině Cifře Križíkové.

Gnéša mantra džapa

ॐ शुक्लाम्बरधरं विष्णुं शशिवर्णं चतुर्भुजम्
प्रसन्नवदनं ध्यायेत् सर्वविघ्नोपशान्तये ||

oṃ śuklāmbara-dharaṃ viṣṇuṃ śaśi-varṇaṃ catur-bhujam
prasanna-vadanaṃ dhyāyet sarva-vighnopaśāntaye ||

śukla = bílý; ambara = oděv; dharam = nosící; viṣṇum = pronikající vším; śaśi = měsíc (“obsahující zajíce”); varṇam = barvy; ćatur = čtyři; bhujam = paže; prasanna = jasný, čistý, zářivý; vadanam = obličej (ústa, řeč), vzezřením; dhyāyet= bude-li meditovat; sarva = všechny; vighnaḥ = překážka; upaśāntaye = budou odstraněny

ÓM, medituje-li [kdokoli] na bíle oděného, vše pronikající, barvy měsíce, čtyř-rukého, se zářivým obličejem, všechny překážky budou odstraněny.

अगजानन पद्मार्कं गजाननमहर्निशम् |
अनेकदान्तं भक्तानामेकदन्तम् उपास्महे ||

agajānana padmārkaṃ gajānanam-ahar-niśam |
aneka-dāntaṃ bhaktānām-eka-dantam upāsmahe ||

agaja = Párvatí (dcera hor); ānana = obličej; padma = lotos; arka = slunce; gaja = slon; ānana = obličej; aharniśam = dnem i nocí; aneka = ne jeden; dāntam = dárce; bhaktānām; eka = jeden; dantam = kel; upāsmahe = uctíváme

Uctíváme dnem i nocí toho se sloní tváří, který rozjasňuje tvář Párvatí jako slunce lotos, který oddaným dává nejeden [dar][, ač] má jen jeden kel.

ॐ गं गणपतये नमः |
oṃ gaṃ gaṇapataye namaḥ | x 108

नमो नमो गणेशाय विघ्नेशाय नमो नमः |
विनायकाय वै तुभ्यम् विक्र्ताय नमो नमः ||

namo namo gaṇeśāya vighneśāya namo namaḥ |
vināyakāya vai tubhyam vikrtāya namo namaḥ ||

namaḥ = poklona; gaṇeśāya (gaṇa+īśa) = Ganéšovi (“pán Ganů”); vighneśāya (vighna+īśa) = pánu překážek; vināyakāya = odstraňovateli [překážek]; vai = zdůrazňovací částice (“věru, vskutku…”); tubhyam  = pro tebe, tobě; vikrtāya = neobyvklého [vzezření]; namaḥ = poklona;

Hluboká poklona Ganéšovi, poklona Pánovi překážek. Hluboká poklona odstraňovateli [překážek], tobě který máš neobvyklé vzezření.


ॐ स्वस्ति प्रजाभ्यः परिपालयन्तां न्यायेन मार्गेण महीं महीशाः |
गोब्राह्मणेभ्यः शुभमस्तु नित्यं लोकाः समस्ताः सुखिनो भवन्तु ||

oṃ svasti prajābhyaḥ paripālayantāṃ nyāyena mārgeṇa mahīṃ mahīśāḥ |
go-brāhmaṇebhyaḥ śubham-astu nityaṃ lokāḥ samastāḥ sukhino bhavantu ||

svasti = příznivý osud, úspěch, blaho; prajābhyaḥ = lidem; paripālayantām = ať jsou chráněni; nyāyena = řád, pravidla; mārgeṇa = cestou; mahīm = země, svět; mahīśāḥ = vládci; go = kráva; brāhmaṇebhyaḥ = bráhmani; śubham = šastný, požehnaný; astu = ať je; nityam = věčné; lokāḥ = světy, lidé; samastāḥ [nom. pl.] = všechny; sukhinaḥ = radostní, šťastní; bhavantu = ať jsou

Blaho pro lid – budiž ochráněni řádným způsobem vládci země. Ať jsou vždy požehnaní bráhmani a krávy. Ať jsou všichni lidé šťastní.

त्वमेव माता च पिता त्वमेव | त्वमेव बन्धुश्च सखा त्वमेव |
त्वमेव वीद्या द्रविणं त्वमेव | त्वमेव सर्वं मम देव देव ||

tvam-eva mātā ca pitā tvam-eva | tvam-eva bandhuśca sakhā tvam-eva |
tvam-eva vīdyā draviṇaṃ tvam-eva | tvam-eva sarvaṃ mama deva deva ||

tvam = ty; eva = vskutku; mātā = matka; ca = a; pitā = otec; bandhuḥ = příbuzný; sakhā = přítel;  vīdyā = poznání, znalosti; draviṇam = majetek; sarvaṃ = vše; mama = můj; deva = Bože

Ty jsi věru matka a jsi take otcem. Ty jsi věru příbuzný a jsi také přítel. Ty jsi věru znalostí a jsi také majetek. Ty jsi moje všechno, Bože.

कायेन वाचा मनसेन्द्रियैर् वा बुद्ध्यात्मना वा प्रकृतेः स्वभावात् |
करोमि यद् यत् सकलं परस्मै नारायणायेति समर्पयामि ||

kāyena vācā manasendriyair vā buddhyātmanā vā prakṛteḥ sva-bhāvāt |
karomi yad yat sakalaṃ parasmai nārāyaṇāyeti samarpayāmi ||

kāyena = tělem; vācā = řečí; manasā = myslí; indriyaiḥ = smysly; = nebo; buddhyā = rozumem (rozmyslem); ātmanā = svým Já; prakṛteḥ = prakrti, přírozenost; svabhāvāt = pravá přirozenost; karomi = dělám; yad yat = cokoli; sakalam = celé; parasmai = nejvyššímu; nārāyaṇāya = Nárájanovi, Bohu; iti = tak, toto; samarpayāmi = nabízím;

Ať dělám cokoli vycházejícího z mé přirozenosti tělem, řečí, myslí, smysly, rozumem nebo svým já – vše věnuji nejvyššímu Bohu.

oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ||
óm mír, mír, mír.

śrī gurubhyo namaḥ ||
Poklona ctěným učitelům.

hariḥ oṃ tat sat ||

śrī kṛṣṇārpaṇam-astu ||
Ať je toto obětinou Bohu.