Bába Hari Dás: Čtyři očistná cvičení

Bába Hari Dás (angl. Baba Hari Dass, 1923 – 2018) byl slavným učitelem jógy, který od 70. let pobýval v USA, takže měl velký vliv na “hippie generaci” jógy. Od roku 1952 držel slib mlčení, a učil pouze tak, že psal na malou tabulku. Učil klasickou hatha jógu, ale kladl velký důraz i na oddanost (bhakti). Napsal také několik knih a v jedné z nich je i popis těchto čtyř cvičení, které mají očistit tělo a připravit ho na praxi pránájámy. Dle mého názoru je to dobře poskládaný program pro ty, kdo chtějí začít s pránájámou, ale nevědí konkrétně jak. (Slyšel jsem, že je učí i Nancy Gilgoff.). Všechny poznámky pod čarou a závěrečná poznámka jsou ode mne. A nyní již má slovo Bába Hari Dás:

Bába Hari Dás (asi v roce 2006). Zdroj: Wikimedia.

Číst →

Meditace nad úvodní mantrou

Většina lekcí jógy tradičně začínala nějakou úvodní mantrou. Není to pouze doména jógy – tradičně vlastně cokoli, co bylo alespoň trochu duchovní, začínalo úvodní mantrou – studium, přednáška, obřady, meditace, pránájáma, předčítání, jídlo atd. My se nyní omezíme na lekce ásan. Ty dnes už jen málokdy začínají mantrou. Hodně lidí nemá chuť se nějakou učit, tak se dá na začátek jen třikrát óm anebo se prostě přeskočí a je to. Existují naštěstí výjimky.

Číst →

Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho

Pataňdžali ve svých Jóga sútrách popisuje velice známou osmi dílnou jógu (aštángajóga), ale kromě ní uvádí ještě jiný systém jógy, která označuje jako krijajóga. Krijajóga by se dalo přeložit jako jóga činu nebo volněji jako praktická jóga.1 Je popsaná hned na začátku druhé kapitoly. Zkusíme si na ní ukázat, co vše se může v jednoduché sútře skrývat a zároveň důležitost tradičních komentářů k jejímu pochopení. V neposlední řadě je krijajóga také užitečnou praxí pro všechny, kdo by chtěli prakticky pokročit na cestě jógy.

“Učený asketa” (1914) zdroj: wikimedia.

Číst →

Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe

V předchozích dílech (první, druhý) jsme nejdřív probrali Pataňdžaliho a potom středověkou hathajógu. Teď se podíváme na praxe, které patří do jógy, ale nejsou specifické ani pro klasickou jógu podle Jóga súter ani pro hathajógu. Naproti tomu jsou univerzální a prolínají se všemi možnými tradicemi. Některé z nich jsou asi vůbec nejrozšířenějšími duchovními praxemi v Indii a přilehlých oblastech.

Jako v předchozích dílech to bude takový stručný přelet. Jde nám hlavně o představení jógové praxe v její šíři, spíše než o praktický návod.

Bráhman provádějící mantra džapu (pokud k počítání manter používáte korále (mála), nesmějí být vidět, proto přes ně má přehozenou látku). Z knihy The Sundhya, or, the Daily Prayers of the Brahmins
od Sophie Charlotte Belnos (1851) (zdroj: https://en.wikisource.org/wiki/The_Sundhya,_or,_the_Daily_Prayers_of_the_Brahmins)

Číst →

Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy

V minulé části jsme se zaměřili na osmidílnou jógu – aštánga jógu, jak je popsána třeba v Pataňdžaliho Jóga sútrách. Nyní se podíváme na techniky, které jsou popisovány ve středověkých textech hlásících se k hatha józe.1 Většina z nich má celou řadu podkategorií, které nebudeme rozebírat úplně do podrobna. Stejně jako v prvním díle, i zde nám jde především o stručný přehled toho, co nám může jóga nabídnout.

Šiva v podobě Sadášivy (v této podobě má ŠIva pět tváří a deset rukou). Pod nám je jeho věrný býček Nandi

Dinačarja, mitáhára apod. (dinacaryā, mitāhāra)

Dinačarja by se dala přeložit jako “denní režim”. Jóga je od svého počátku spojena s určitou sebe-disciplínou. Většinou jde o věci jako vstávání brzy ráno, pravidelný režim, pravidelné časy pro jógovou praxi, méně mluvení apod. “Přejídání, přílišná námaha, přílišné mluvení, dodržování [zbytečných] pravidel, společnost lidí a nestálost – tato šestice přivádí jógu vniveč” (Hathapradípika I.15)2. Samozřejmě ten, kdo se věnuje józe a zřekl se světského života bude mít denní režim jiný než ten, kdo se také věnuje józe, ale má práci, rodinu apod.

Sem patří také různá pravidla ohledně jóginova jídelníčku. Ten je často velmi specifický a může se lišit podle toho, jaké praxi se zrovna jógin věnuje. Specifické je jednak vynechání česneku a cibule, protože mají rozrušovat mysl a dále pak zvýšená konzumace mléka a ghí. Například hodně jóginů žije v době intenzivní praxe pouze o mléku s ghí4

Krija neboli šatkarman (kriyā, ṣaṭkarman)

Očistné techniky jsou součástí jógové praxe v mnoha tradicích a často hrají velice důležitou úlohu. Často jsou popisovány jako nezbytnou přípravou, aby vůbec mohla začít jakákoli další praxe jógy – Ghéranda samhita popisuje očistné techniky jako první krok jógy. Šatkarma5 doslova znamená šest (šat) úkonů/činů (karma), z čehož můžeme odvodit počet těchto technik. Postupem doby jich přibývalo a tak vzniklo mnoho podkategorií. Těch hlavních šest je: “Dhauti, basti, néti, trátaka, nauli a kapálabháti – ty se označují jako šestero úkonů (ṣaṭkarmāṇi) (Hathapradípika II.22).

Ve stručnosti: Dhauti je polykání pruhu látky do žaludku a jeho opětovné vytažení. Basti je určitá podoba klystýru. Néti je čištění nosu. Trátaka je upřený pohledu na jeden bod, což má očišťovat oči. Nauli je tzv. “břišní míchačka”. A kapálabhátí je dynamická dechová technika.

Od každé této techniky existuje více typů: např. při néti si můžete nos čistit slanou vodou (tzv. džala néti) anebo šňůrkou (dnes většinou speciálním katetrem, tzv. sútra néti). Detailní výčet všech druhů a poddruhů těchto technik můžete v čeština najít v knížce Svámího Kuvalajánandy: Jógová terapie6 a v mnoha jiných knihách můžete najít praktické návody k jejich provádění.

Pro zajímavost jen zmíním, že jako vždy i zde existuje výjimka. Ne vždy je popisováno šest očistných technik. I výše zmíněna Hathapradípika jich popisuje sedm – ve verši II.26 je popsána technika zvaná gadžakaraní, ale ta se z neznámého důvodu nepočítá. A např. Hatharatnavali od Šrinivásy jich popisuje osm a označuje je proto aštakarma (aṣṭakarma) neboli osm úkonů.

Ne všichni, ale tyto očisté techniky doporučovali. Krišnamáčárja (a po něm i jeho žáci) je obecně nedoporučoval provádět jako prevenci, ale pouze v případě určitých potíží. Za hlavní očistnou techniku považoval pránájámu a odvolával se na tento verš z Hathapradípiky (II.38): “Podle mínění některých učitelů odstraní všechny nečistoty pouze pránájáma. Žádné jiné způsoby očisty neuznávají.” Poukazoval také na to, že většina těchto technik byla převzata z ájurvédy, kde jsou ale popsány podrobné indikace a kontraindikace pro jejich použití. Pokud bychom tyto techniky používali příliš často a pouze preventivně, začaly by ohrožovat naše zdraví.7

Mudra (mudrā)

Mudra doslova znamená “pečeť” a v dnešní době máme tento pojem spojený především s určitými polohami prstů. V hathajóze je to ale mnohem širší kategorie, která zahrnuje polohy celého těla. Jejich přesná definice není úplně jasná – někdy se hodně prolínají s ásanami. ale podle všeho je jich hlavní účelem usměrňování dechu a energie (a ideálně směřování této energie do páteře). Např. mahámudra8 je hodně blízká džánuširšásaně. Krišnamáčárja je rozlišoval podle toho, že v mahámudře se po výdechu dělá zádrž dechu se všemi třemi bandhami a páteř zůstává rovná 9:

Krišnamáčárja v mahámudře.

Další ze známých muder je viparíta karaní (viparītakaraṇī). Její popisy ve středověkých textech jsou přinejmenším nejasné. Hathapradípika (III.76-77) ji popisuje: “Všechen nektar, který proudí z měsíce, spolyká slunce, a proto tělo zestárne. Existuje výborný postup, kterým jsou ústa slunce obrána [o tento nektar]. Ten je možné se naučit pouze od učitele a ne studiem třeba milionu textů.” V hathajógové terminologii je slunce v břiše (někdy je přímo ztotožňována s trávicím ohněm, džátharágni) a měsíc je nad měkkým patrem10

Z toho se dá tušit, že se zde budeme obracet vzhůru nohama. Ale až pozdější texty obsahují konkrétnější popis: “Polož hlavu a ruce na zem, zvedni nohy a setrvej tak. Tomu se říká viparítakaraní” (Ghéranda samhita III.31) Většinou se odhaduje, že to byla buď širšásana (stoj na hlavě) anebo sarvangásana (svíčka). Dnes se většinou vlivem Šivánadovy školy viparítakaraní chápe jako poloviční svíčka, ale třeba pro Krišnamáčárju to byla sarvangásana nebo širšásana spojená s bandhami.

Muder existuje docela velké množství. Ghéranda samhita jich popisuje dvacet pět. Patří sem mimo jiné i tři známé bandhy: múla, uddíjána a džálandhara. Některé jsou také dost kontroverzní: vadžrólí je techniky pomocí níž je semeno po ejakulaci vtaženo zpět do penisu apod. Krišnamáčárja tvrdil, že stačí dvě mudry: viparítakaraní a mahámudra.11

Nádópásana neboli nádánusamdhána (nādopāsanā, nādānusaṃdhāna)

Nádópásana je možné přeložit jako naslouchání vnitřnímu zvuku.12

Je to zajímavá technika, která se objevuje v některých hathajógových textech. Jde vlastně o meditaci během níž se jógin soustředí do svého nitra, odkud začne po chvíli slyšet různé zvuky. Na tyto zvuky se zaměří a ty se postupně začnou měnit. “Jógin by měl svou mysl soustředit na zvuk, který slyší když jsou jeho uši zakryté rukama, dokud nedosáhne stavu dokonalého klidu. (…) Na počátku praxe jsou slyšet hlučné zvuky různého druhu. Jak praxe postupuje jsou slyšet jasnější a hlubší zvuky. Na začátku jsou slyšet zvuky připomínající rozbouřený oceán,  hrom, velký buben či činely. V prostředním stádiu jsou slyšet zvuky připomínající malý buben, lasturu, zvon a gong. A nakonec jsou slyšet zvuky připomínající zvonění malého zvonku, flétnu, vínu a včelu (bhramara). Tyto druhy zvuků jsou slyšet uvnitř těla” (Hathapradípika IV.82,84-56).

Účelem této praxe je opět zklidnit mysl: “Když je mysl spoutána pouty vnitřního zvuku (náda), opustí roztěkanost a zůstane dokonalé nehybná jako pták s přistřiženými křídly (Hathapradípika IV.92).”

V dnešní době se tato praxe učí velice vzácně. Je ovšem zajímavou ukázkou jaké všechny možné techniky v józe existují.

* * *

Ani tímto jsme ještě stručný přehled jógových technik nevyčerpali. V příštím díle se podíváme ještě na další techniky, které jsou rozšířeny mezi jóginy všech možných tradic a škol.  

(jazykové korektury: Jana Mikšíčková)  

Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga

Všude možně můžeme slyšet, že jóga nejsou jen ásany. V dnešní době, kdy mnoho lidí považuje ásany za celou jógu, je dobré to říkat. Ale co teda jóga ještě je, když to nejsou jen ásany? V tomto článku bych chtěl ve stručnosti představit různé další praxe, které se v různých tradicích jógy praktikovaly a praktikují. Rovnou na začátek je dobré si připomenout, že “jóga” je velice široký pojem (viz také “Po stopách jógy 1, 2 a 3”) a často se používá prostě jako synonymum pro jakoukoli duchovní praxi.

Gosain Saargir, šivaistický asketa sedící na leopardní kožešině. Mankot cca 1700.

Číst →

Jóginova televize 3: Jógini Tibetu

Další díl “Jóginovy televize” je dokument o tibetských jóginech. I když si na západě spojujeme jógu výhradně s ásanami, zde o ásany vůbec nepůjde. Dokument začíná malým úvodem do historie a teorie tibetského buddhismu a v hlavní části mapuje tradici jóginů, kteří mohou ale nemusí být mnichi, žili v ústraní – mimo kláštery a většinou prostě v jeskyních – kde se v klidu věnují pouze duchovní praxi. Tato tradice dnes již nenávratně mizí ve své původní podobě.

České titulky připravil Tárak ve spolupráci s nakladatelství DharmaGaia.

Jógini Tibetu

Číst →

Překlad a přespis názvů pozic II. série

Před nějakou dobou jsem udělal Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série  v tradici Šrí K. Pattabhiho Joise a teď je hotová i druhá. Ta je o poznání jednodušší, protože názvy těchto pozic neexistují v tolika variantách a hodně z nich jsou jména zvířat či dávných mudrců. Co se týká přepisu a výslovnosti, doporučuji mrknout se také na článek Sanskrt a čeština.

Ráma, Síta a Lakšmana na návštěvě u mudrce Bharadvádži, podle kterého se jmenuje jedna z pozic v druhé sérii. Cca 1780 (zdroj: Wikipedia).

Číst →

Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí

Na další díl “jóginovy televize” jsem vybral dokument o ájurvédě neboli o tradiční indické medicíně. Na západě se často zjednoduše do nějakých schémat, ale v tomto dokumentu je hezky vidět, že existuje ve velikém množství podob a kažýd ájurvédský lékář má svůj vlastní přístup. Je tam také vidět šíře oborů, které všechny do ájurvédy patří: od různých způsobů diagnostiky, přes masáže a operace až po přípravu léků z minerálů a kovů.

Číst →

Jóginova televize 1: Sarvamangalam

Tímto chci začít novou sérii, kde bych rád sdílel různé zajímavé filmy a (hlavně) dokumenty s tématikou, která souvisí s různými formami indické spirituality, s jógou a příbuznými obory. Budu sdílet věci, které jsou volně dostupné na interneu a mám v plánu vybírat pořad v češtiny nebo alespoň s českými titulky.

Prvním bude film Viliama Poltikoviče – Sarvamangalam. Na YouTube ho nahrál dokumentarista Igor Chaun na kanále GoschaTV1.

Obrázek z filmu Sarvamangalam od Villiama Poltikoviče

Číst →