Šivánandova pránájáma

Svámí Šivánanda Sarasvatí (1887 –  1963) byl původní profesí lékař. Později se stal sannjásinem a zasvětil svůj život józe (dnes bychom ji asi označili jako klasickou hatha jógu). Založil ášram v Rišikéši a napsal velké množství knih v angličtině, kterými jógu popularizoval i mimo Indii (studoval u něj i André van Lysebeth a jóga v době ČSSR byla významně ovlivněna jeho učením). Šivánanda byl tradiční, ale zároveň i praktický. Proto dal dohromady nesmírně jednoduché cvičení, které může pro mnohé být snadným úvodem k pránájámě nebo obohacením vašeho cvičení, které je možné provádět kdykoli a kdekoli.

Svámí Šivánanda Sarasvatí

Číst dál“Šivánandova pránájáma”

Jógini, fakíři a asketové: vizuální výlet do jiné strany jógy

Asi si vzpomínáte na různý vyprávění o fakírech, kteří leží na lůžku z hřebíků nebo provádějí různé triky a kejkle, aby jim diváci hodili pár mincí. Tento obrázek se stal běžnou součástí evropských (a vůbec západních) představ o Indii. Pro nás patří většinou do stejné kategorii jako zaříkávači hadů nebo polykači mečů. Ale jinak je tomu v Indii. Slovo fakír a jógin jsou totiž synonyma! A jóga byla (a pořád mnohde je) v populárních představách stále především spojována s těmito asketickými praktikami.

“Fakír” v Kalkatě, cca 1920.

Číst dál“Jógini, fakíři a asketové: vizuální výlet do jiné strany jógy”

Sanskrt a čeština

V anglických textech o józe se to pojmy ze sanskrtu jen hemží. Když je pak chceme použít v češtině, tak narážíme na celou řadu nejasností: je tady správně „y“ nebo „j“? Proč tu někdo píše dlouhé „á“ a někdo ne? Apod. V tomto článku se podíváme právě na to, jak sanskrt do češtiny přepisovat správně, proč se píše „aštánga“ a ne „aštanga“, proč je „ásana“ a ne „asána“ a proč se píše „mudra“, i když by „mudrá“ bylo přesnější.

První strana rukopisu (prý ze 17.-18. stol) knihy Dásbódh (दास्बोध). Vyfoceno v lednu 2016 v Čimmadu (Karnátaka, Indie)
První strana rukopisu (prý ze 17.-18. stol) knihy Dásbódh (दास्बोध). Vyfoceno v lednu 2016 v Čimmadu (Karnátaka, Indie)

Číst dál“Sanskrt a čeština”

Po stopách jógy 3: Hathajóga

V předchozích dvou dílech (první a druhý) jsme postupně rozšiřovali pojem „jóga“. V tomto díle ho rozšíříme opět o celou řadu dalších aspektů, které budeme ilustrovat na nejznámějším hathajógovém textu – Hatha pradípice z 15. století. Také zde uděláme závěr aneb co z toho všeho teda plyne 🙂 .

Majúrásana ze spisu Džógapradípika (cca 1830)

Číst dál“Po stopách jógy 3: Hathajóga”

Po stopách jógy 2: Kršna a Pataňdžali

V předchozím díle jsme hledali nejstarší zmínky o józe v sanskrtské literatuře. Nyní se dostáváme do dalšího historického období, kdy už vznikají komplexní popisy různých duchovních praxí, které bývají označovány jako jóga. Naším záměrem ale není zmapovat detailně popisy „jóg“ od začátku letopočtu. To by vydalo na sérii knih. Nás zde zajímá jak se pojem „jóga“ rozšiřoval a zároveň se s ním spojovali stále konkrétnější techniky. Pro ilustraci proto použijeme tři texty, které pojednávají hodně o„józe“ a přitom se ve svém pojetí liší. Naším cílem není ukázat, že by v tom dřív byl bordel (to nebyl), ale spíše si pomocí příkladů ilustrovat, že slovo „jóga“ je mnohem širší, než jak ho dnes většinou chápeme. Jinými slovy: jóga není jedna.

Ardžuna a Krišna (Kašmír, 19. stol) (zdroj)

Číst dál“Po stopách jógy 2: Kršna a Pataňdžali”

Rozhovor s Davidem Williamsem – Jak to začalo

Předchozí rozhovor s Davidem byl především o jeho přístupu k praxi a k učení. Ovšem nebylo tam mnoho o historii a to je trochu škoda vzhledem k tomu, že David byl jedním z prvních cizinců, kteří se u Pattabhiho Joise učili jógu. Napsal jsem proto Davidovi a s jeho svolením jsem přeložil ještě jeden rozhovor, který je zase celý o historii 🙂 Jeho originál je zde a proběhl v roce 2001 na Maui.

Pattabhi Jois, Manju Jois a David Williams (Kalifornie)

Číst dál“Rozhovor s Davidem Williamsem – Jak to začalo”

Po stopách jógy 1: Nejstarší zmínky

Často můžeme slyšet, že je jóga stará tisíce let. Méně často se již objevují nějaké konkrétní informace ohledně nejstarších„stop“ jógy. Zde bych proto chtěl alespoň trochu letem světem shrnout nejstarší zmínky o józe v sanskrtské literatuře. Podíváme se na to, co bylo v nejstarších dobách pod tímto pojmem chápáno a jak se tento pojem postupně měnil a rozvíjel. Pokud vás tedy někdy zajímaly nejstarší dostupné zmínky o józe, čtěte dál 🙂

fig18
Sanjásin, detail (Dhanrāj, 1595-1600)

Číst dál“Po stopách jógy 1: Nejstarší zmínky”