Ghéraṇḍa saṃhitá: Meditace

Z šesté kapitoly Ghéraṇḍa saṃhity jsem už několik ukázek uveřejnil. Zde je tedy celá kapitola, která popisuje tři druhy meditace:

  1. Hrubou – při které se medituje na konkrétní podobu božstva nebo učitele.
  2. Na světlo – při které se medituje na brahma (asbolutno) v podobě světla.
  3. Jemnou – při které se medituje zcela abstraktně.

 

Kapitola 6. Jóga meditace (dhjána-jóga)

1. Existují tři druhy meditace (dhjána): hrubá (sthúla), na světlo (džjótis) a jemná (súkšma). Hrubá je na obraz, světelná je na světlo. Jemná je na brahma jako bindu (bod) a na kuṇḍaliní jako velké božstvo.

[Hrubá meditace]

2. Jógin by si měl ve svém srdci představit oceán nektaru. V jeho středu pak ostrov z drahokamů, jehož písek jsou rozdrcené diamanty a rubíny.
3., 4. Všude jsou stromy Kadamba1, plno květin a je obkroužen hustým kadambovým lesem jako hradbou. Každý kousek je prosycen vůní květin malatí, malliká, džátí, kaisara, čampa, páridžáta a sthalapadma.
5. Vprostřed tohoto ostrova by si jógin měl představit kouzelný strom plnící přání (kalpavṛkša), jehož čtyřmi větvemi je čtvero Véd, na kterých neustále rostou květy a plody.
6. Okolo bzučí včely a zpívají kukačky. (Jógin) by se měl ustálit a představit si nádherný pavilón ze samých drahokamů.
7. Uprostřed tohoto pavilónu by si měl představit překrásný trůn, na kterém by měl spatřit svou vybranou podobu božství podle, tak jak ho učil jeho učitel.
8. Na toto božstvo by měl pravidelně meditovat s jeho odpovídající podobou, šperky a tažným zvířetem. Tomu se říká hrubá meditace (dhjána).

[jiná metoda]

9. Jógin by si měl vizualizovat lotos uprostřed k oplodí velkého tisíci plátkového lotosu.
10. Je bílý, zářivý a má dvanáct semenných slabik: ha (ह), sa (स), kša (क्ष), ma (म), la (ल), va (व), ra (र), juṃ (युं), ha (ह), sa (स), kha (ख), phreṃ (फ्रें).
11. Ve středu jeho oplodí je trojúhelník ze slabik: a (अ), ka (क), tha (थ) atd. v jehož rozích jsou ha (ह), la (ल) a kša (क्ष). Uvnitř je praṇava (slabika óm).
12. Jógin by si tam měl představit nádherné sedadlo tvořené z náda a bindu. Na něm je párek labutí a pár dřevěných sandálů.
13., 14.  Měl by si tam představit svého učitele jako boha se dvěma pažemi a třema očima, oblečeného do bílé, potřeného bílou vonnou pastou, s věncem bílých květin okolo krku spolu s jeho purpurovou śakti. Takovouto meditací (dhjána) na učitele je dosaženo dokonalosti v hrubé meditaci.

[Meditace na světlo]

15. Popsal jsem ti hrubou meditaci. Nyní vyslechni meditaci na světlo (tédžódhjána), díky které je jóga přivedena k dokonalosti a je možné přímo spatřit Já (átman).
16. Kuṇḍaliní je v múládháře v podobě hada. Džívátman tam spočívá v podobě plamene lampy. Medituj na tento plamen jako na zářící brahma. To je nejvyšší meditace, meditace na světlo.

[jiná metoda]

17. Mezi obočím a nad myslí (manas) je světlo skládající se ze slabiky óm (praṇava). Medituj na ně jako na obklopené kruhem ohně. To je meditace na světlo.

[Jemná meditace]

18., 19. Vyslechl jsi meditaci na světlo, Čaṇḍo. Nyní popíši jemnou meditaci (súkšmadhjána). Když díky velmi příznivému osudu se probudí jóginova kuṇḍaliní, spojí se s Já, vyjde skrze oční důlky a vydá se po královské cestě. Není možné ji spatřit, protože poletuje kolem.
20. Jógin dosáhne úspěchu díky śámbhavímudře a dhjánajóze. Tato jemná meditace musí zůstat utajena. I pro bohy je obtížné ji dosáhnout.
21. Meditace na světlo je považována za stokrát lepší než hrubá meditace. A nejlepší, jemná meditace je sto tisíckrát lepší než meditace na světlo.
22. Nyní jsem tě naučil velmi vzácnou dhjánajógu. Díky ní, můžeš přímo spatřit Já. Proto je meditace (dhjána) důležitá.

Tímto končí šestá kapitola nazvaná „Meditace (dhjána-jóga)“ ve slavném spise Ghéraṇḍa saṃhitá, rozhovoru mezi Ghéraṇḍou a Čaṇḍou o sedmi prostředcích tělesné jógy.

 

Zdroje:
The Forceful Yoga (tr. Pancham Sinh, Rai Bahadur Srisa Chandra Vasu). Delhi: Motilal Banarsidass Publishers, 2014. ISBN 978-81-208-2055-5.
The Gheranda Samhita (tr. James Mallinson). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2004. ISBN 0-9716466-2-7.

 

Ghéraṇḍa saṃhitá: Pratjáhara

Kapitola 4. Stažení smyslů (pratjáhára)

Padmasana_Joga-pradipika
Padmásana ze spisu Džógapradípika (cca 1830)
  1. Nyní tě naučím jemnou pratjáháru. Pouhé její pochopení stačí ke zničení nepřátel, jakými je vášeň apod.
  2. Neklidnou a nestálou mysl je třeba zastavit v toulání a přivést pod vládu Já.
  3. Kam jde zrak, tam ho následuje mysl, tak ji přiveď zpět a měj ji pod vládou Já.
  4. Udržuj mysl od zvuků, ať už chvály, neslušnosti, příjemného či hrozného a měj ji pod vládou Já.
  5. Když mysli přijde do kontaktu s něčím horkým či studeným, odtrhni ji od toho a měj ji pod vládou Já.
  6. Když se mysl otočí za pachy, příjemnými nebo nepříjemnými, odtrhni ji od nich a měj ji pod vládou Já.
  7. Když se mysl vydá za chutěmi, sladké, svíravé, hořké, odtrhni ji od nich a měj ji pod vládou Já.

Tímto končí čtvrtá kapitola nazvaná „Stažení smyslů (pratjáhára)“ ve slavném spise Ghéraṇḍa saṃhitá, rozhovoru mezi Ghéraṇḍou a Čaṇḍou o sedmi prostředcích tělesné jógy.

Gustav Meyrink a hathajóga

600full-gustav-meyrink
Gustav Meyrink (1868 – 1932)

Dnešní ukázka je spíš historickou zajímavostí. Jóga pronikala na západ různými způsoby a byla rozličně chápána. Obzvlášť obtížné to měla hathajóga – konkrétně praxe ásan. Ty byly většinou chápány:

  1. jako varianta hadích žen/můžu z Evropy, tj. cirkus pro vydělávání peněz;
  2. Jako podivná magická praxe založená na pověrách a touze po nadpřirozených schopnostech, tj. jako varianta evropské černé magie. 
Zajímavou ilustrací další varianty „nepochopení“ ásanové praxe je následující úryvek z textu Gustava Meyrinka, který chápe ásany jako indickou variantu křesťanského „sebemrskačství“:

Číst dál“Gustav Meyrink a hathajóga”

Úvodní a závěrečná mantra

Před časem jsem dal na FB stránku úvodní mantru, kterou používal Pattabhi Jois. Dodělal jsem postupně i závěrečnou, takže tady je překlad obou dohromady v jednom souboru:

ZDE si jí můžete stáhnout v PDF.

anantavishnu
Višnu odpočívající na Ádi Śéšovi – tisíci hlavém hadovi, jehož inkarnací byl Pataňdžali.

Pár poznámek:

  • Překlad mantry můžete volně šířit, používat na svých webech, kurzech, dávat do materiálů apod. (pokud byste ho chtěli ve wordu, dejte mi vědět). Je licencován jako Creative Commons.
  • Překlad není dokonalý a je stále v procesu (přidal jsem proto i číslo verze). Jeho cílem není stát se nějakým “novým standardem”. Spíš ho chápu jako svůj příspěvek do společného díla jménem jóga. Když použiji metaforu: věřím, že je užitečnjší, když kažý přikládáme do jednoho velké společného ohně, než když si každý přikládá sám do svého 🙂
  • Soubor je v PDF, ale udělal jsem ho z Wordu. Je možné, že budou některá písma zobrazovat špatně. Pro Dévanágarí jsem použil Adobe Devanagari, které je sice méně spolehlivé, ale vzhledově je snad nejlepší smile emoticon. Pokud by se vám text v dévanágarí zobrazoval špatně, dejte mi prosím vědět.
  • Přepis sanskrtu je podle české transliterace.
  • Mantra by si určitě zasloužila komentář. Pracuji na něm, ale žádný termín nemůžu slíbit 🙂

 

UPDATE:

  • 8.8. 2016, verze 2.1 – upraveno ábháhu > ábáhu (díky Kristíně Jakubíkové za upozornění)

 

Zde je nahrávka Pattabhiho Joise, jak recituje úvodní mantru s žáky (cca 1993):

Zde je nahrávka Pattabhiho Joise, jak recituje závěrečnou na konci workshopu (2002):

Čítanka z histore aštánga jógy

V rámci projektu “Kořeny aštánga jógy” máme první vydanou knihu. Je to výbor z několika textů s názvem “Čítanka z historie aštánga jógy”. Pokřtěná byla v rámci konferenci Dialógy o Ashtanga yoge, která proběhla v Bratislavě 18. a 19. března 2016.

Co v knize najdete:

Citanka_cover

– Druhou kapitolu z Pataňdžaliho Jóga súter (s komentářem) – zde se mimo jiné popisuje “osm údů jógy” nebo aštánga jóga.
– První kapitolu z Hathajógy pradípiky (s komentářem) – ta pojednává o ásanach.
– Ukázku z nejstaršího anglicky publikovaného životopisu Śrí Kṛšnamáčárji – o jeho pobytu v Tibetu.
– Celou jednu kapitolu z Kṛšnamáčárjovi první knihy Jóga Makaranda – popisuje zde jamy, nijamy a různá pravidla pro praxi.
– Odpovědi Śrí Kṛšnamáčárji na otázky studentů – celkem 68 otázek.
– Článek od Nancy Gilgoff “Aštánga jóga taková, jaká byla”

Celkem má kniha 92 stran. Formát A5. Cena 180,- Kč

Pokud máte o knihu zájem, stačí mi napsat a rád Vám ji pošlu.Číst dál“Čítanka z histore aštánga jógy”

Transliterace sanskrtu

Transliterace vs. transkripce

Sanskrt se v průběhu dějin psal několika různými písmy. Dnes se nejčastěji písmem dévanágarí. Pokud chceme psát sanskrtské výrazy, tak abychom je mohli přečíst i v češtině, musíme je nějakým způsobem “převést” do latinky. V zásadě existují dva způsoby:Číst dál“Transliterace sanskrtu”