Po stopách první série: 3. díl – syllabus 1973

Dalším bodem, kdy se můžeme podívat na podobu první série, je rok 1973. V tomto roce navštívili Pattabhiho Joise David Williams a Nancy Gilgoff. Během jejich pobytu se naučili první a druhou sérii a nakonec také dostali syllabus, který popisoval názvy pozic čtyř sérií (primary, intermediate, advanced A, advanced B). Navíc máme k dispozici i článek od Nancy, kdy popisuje, jak série vypadala, když se jí poprvé učila (jeho český překlad je v čítance).

Nancy a David Williams.jpg
David Williams, Nancy Gilgoff, Shammie a Sharath v Maisúru (1973)

Číst dál“Po stopách první série: 3. díl – syllabus 1973”

Po stopách první série: 2. díl – Jóga Málá

V předchozím článku jsme se podívali na předchůdce všech sérii – na rozdělení pozic z Krišnamáčárjovi knihy Jógásanagalu z roku 1941. Dalším zdokumentovaným historickým milníkem je pak Jóga Málá (Yoga Mala) od Pattabhiho Joise. Pattabhi Jois ji začal psát v kannaḍa (jazyk státu Karnátaka) už v roce 1958, ale svého prvního vydání se dočkala až v roce 1962. První anglické vydání spatřilo světlo svět až v roce 1999.

Bohužel toto anglické vydání není pouze překladem, ale zároveň je novou edicí celého textu (některé fotografie jsou změněné či přidané, bylo dodáno několik pozic a text byl místy také upraven pro “zápaďany”). Podle předmluvy provedl úpravy textu sám Pattabhi Jois (nebo je alespoň revidoval). To je dobrá věc pro praktikující, ale je to horší pro studium historie. Bohužel původní vydání je takřka nesehnatelné, proto budeme vycházet z toho, co máme.

ba3f1109ce66f714337718b5c506a0ed.jpg
Pattabhi Jois (1945)

Číst dál“Po stopách první série: 2. díl – Jóga Málá”

Po stopách první série: 1. díl – Krišnamáčárja

Aštánga jóga se stala známá tím, že obsahuje 6 sérií: první (primary), druhou alias střední (intermediate) a třetí alias pokročilou (advanced), které je rozdělena na čtyři podsérie (A, B, C, D). Někdy to vypadá jako by existovaly od nepaměti, ale dohromady je dal Pattabhi Jois a za jeho života se ještě různé vyvíjely. Z historie máme zdokumentovaných několik stádií tohoto vzniku a vývoje. Konkrétně to jsou:

  • 1941 – Krišnamačárja rozděluje ásany podle obtížnosti v knize Jógásanagalu
  • 1958 (1962) – Pattabhi Jois napsal Jóga Málu (Yoga Mala, vyšla 1962)
  • 1974 – Nancy Gilgoff a David Williams dostali do Pattabhiho Joise seznam pozic.

Chtěl bych se zaměřit pouze na první sérii, protože o druhé a třetí je mnohem méně údajů. Začneme hned prvním bodem, který vlastně předchází vzniku samotných sérii. V knize Jógásanaglu z roku 1941 Krišnamáčárja rozdělil ásany do tří skupin: Základní, střední a pokročilé (v aj. překladu “Primary, Middle, Advanced or proficient group”).

Krishnamacharya - caturangasana
Krišnamáčárja v čaturaṅga daṇḍásaně z 3. vydání Jógásanagalu (1972)

Číst dál“Po stopách první série: 1. díl – Krišnamáčárja”

F.A.Q.: Názvy ásan 1. série

Tento článek by se klidně mohl jmenovat i “Zmatky v názvech ásan 1. série.” Navazuji na seznam názvů a jejich překladů, který najdete zde. V názvech ásan panují nejasnosti odnepatměti. Už Hathajóga pradípika upozorňuje, že některé ásany nazývají různí jógini různě. Není proto divu, že nejsou jasné všechny názvy pozic 1. série a pro některé z nich existuje více variant. Zde je tedy několik sporných bodů, na které jsem narazil:

BM_N418747002.jpg

Obsah

  1. Paśčimattánásana vs. paśčimóttánásana
  2. Tirjaṅ mukhaikapáda vs. triaṅga mukhaikapáda
  3. Mukhaikapáda vs. mukha ékapáda
  4. Súrjanamaskára vs. Súrja namaskár

Číst dál“F.A.Q.: Názvy ásan 1. série”

Ztracené fotografie z Jóga Mály

V anglickém vydání Jóga Mály (Yoga Mala), kterou připravil Eddie Stern, byly některé původní fotografie s Pattabhi Joisem nahrazeny novými s Sharathem Rangaswamym z roku 1999. Dřív jsem si myslel, že nešlo o nahrazení, ale doplnění a že původní fotky určitých pozic s Pattabhim neexistovaly. Ale pak se některé z nich začaly různě objevevovat. Nepodařilo se mi je sehnat bohužel samostatně a mám je přefocené z plakátu, který udělal Lino Miele.

Níže najdete porovnání starých vs. nových fotek. Proč byly nahrazeny nevím a spekulace by asi nebyl na místě. Chci pouze ukázat určitý historický dokument a proto také fotky ponechávám bez komentářů. Změny v provedení jsou ovšem patrné.

(Porovnání fotek v jednom obrázku je úplně na konci článku.)

13624806_10208694305969527_1443772713_n.jpg
Sharath: Džánu śíršásana A
File 06-05-16 18 51 14.jpeg
Pattabhi: Džánu śíršásana A

Číst dál“Ztracené fotografie z Jóga Mály”

Proč má mála 108 korálků?

V Indii je symblika čísel velice rozvinutá. Existuje celá řada posvátných čísel a nejznámějším z nich je 108. Důvody proč je toto číslo povátné už ale tak známé nejsou. Jak je v Indii zvykem i k číslu 108 najdeme celou řadu vysvětlení (zajímavostí je, že 108 je v Indii také linkou tísňového vální – jako je v Evropě 112). Násladující úryvek pochází z knihy “Hindu Rites and Rituals, Origins and Meanings (Hinduistické obřady a rituály, jejich původ a význam), která vysvětluje mnoho hinduistikých zvyků a mimo jiné právě i význam čísla 108.

Musím ovšem upozornit, že text je psán hodně populárním způsobem a autor velmi volně používá termín “vědecké vysvětlení”. Proto mnoho těchto vysvětlění berte spíše jako zajímavost, než jako oficální “učení Véd” 🙂

 

portraitofsawaimadhosinghcountingpearlandrubyjapamalabeads-jaipurc1750
Sawai Madho Singh s málou z perel a rubínů (Džaipúr, cca 1750). Všimnětě si, že v souladu s hinduistickou tradicí nepoužívá k počítání korálků ukazováček.

Proč má málá 108 korálků?

Málá neboli růženec je pomůcka k modlitbám nebo k opakování Božího jméno, kterou používají nejen hinduisté, ale i mnoho dalších skupin. Většina hinduistů používá mály se 108 korálky. Toto číslo je odnepaměti považována za posvátné a existuje k němu celá řada vysvětlení. Vrchní korálek se nazývá méru[1] a nepočítá se. Postup po mále začíná a končí u méru.[2] Číslo 108 spojené s hinduistickým růžencem není náhodné a má vědecký základ. Zřeci a mudrcové, kteří určili číslo 108 pro růženec, byli toho názoru, že pro mantra sádhanu[3] se budou používat mantry v sanskrtu a tento jazyk má 54 varen neboli písmen. Každé písmeno má dva aspekty – mužský a ženský, které představují Šivu – pozitivní sílu – a Šakti – negativní sílu přírody. 54 vynásobeno dvěma je 108. Takže projitím všech sto osmi korálků mály, vyvoláváme mužské i ženské aspekty vnitřního zvuku, který je ukryt v písmenech mantry a tak uvnitř sebe vyvoláváme příznivé vibrace.

Dalším přijatelným vysvětlením čísla sto osm je, že v našem těle se nachází padesát čtyři důležitých spojení nervů.[4] V každém lidském těle existuje téměř 84 000 nervů a v některých místech, se kříží. Každá taková křižovatka má mužskou a ženskou – Šiva a Šakti – stránku, které v našem těle střídavě funguje skrze dvě nádí: idu a pingalu. Z toho je odvozeno číslo sto osm. Díky mantra džapě[5] aktivujeme každou takovou křižovatku v našem těle, aniž bychom si toho byli vědomi.

Ještě dalším vysvětlením je, že sto osm korálků symbolizuje sto osm elementů, ze kterých se skládá vesmír. Slunce je osou vesmíru. Každá oběžná dráha má 360 stupňů. Když je převedeme na minuty, dostaneme: 360 x 20 = 21 600. Slunce zůstává na střídavě na severní a jižní polokouli pokaždé půl roku.[6] Když vydělíme celkový počet minut dvěma, dostaneme 10 800 minut. Aby bylo počítání čisté, odstraníme nuly a získáme číslo 108.

Podle indického způsobu měření času má dvaceti čtyř hodinový den šest ghaṭi. Každá ghaṭi má šedesát pala a každá pala má šedesát vipala. Takže za den je celkem 216 000 vipala (60 x 60 x 60 = 216 000). Když je vydělíme dvěma, získáme 108 000 vipala pro den a 108 000 vipala pro noc. Když odstraníme nuly, získáme číslo sto osm.

Zřeci staré Indie dále určili i počet korálů pro různé druhy džapy. Pro dosažená osvobození předepsali růženec s dvaceti pěti korálky, růženec s třiceti korálky pro získání majetku a růženec o dvaceti sedmi korálcích pro splnění osobních tužeb. A pro celkový zdar byl určen růženec se 108 korálky. Růžence se vyrábějí z následujících materiálů: stonky tulasí, santalové dřevo, rudrákša, semena vaidžati, perly, kurkuma a korály. Každý z nich má zvláštní účel. Jejich používání vyvolává v těle různé vibrace podle toho, z čeho jsou korálky vyrobeny. Mála z kurkumy je velmi užitečná pro speciální modlitby k přemožení nepřátel a léčení žloutenky. Ostatní mály mají také své zvláštní účely.

 

Zdroj:
Sing, K. V.: Hindu Rites and Rituals, Origins and Meanings. Harayana: Penguin Books India 2015.

 

[1] Méru je jméno hory, která se dle hinduistické mytologie nachází ve středu světa (pozn. DD).

[2] Pokud se mála používá k opakování manter nikdy se méru „nepřekračuje“. Jakmile napočítáme od méru 108 opakování manter a ocitneme se opět u méru, málu otočíme a postupujeme zase zpět. Podrobně o pravidlech spojených s opakováním mater viz Šrí Svámi Šivánanda: Mantra Jóga, souhrnné pojednání o Džapa Šástře. Olomouc: Fontána 2004 (pozn. DD).

[3] Praxi opakování manter (pozn. DD).

[4] Autor zde zřejmě nemá na mysli fyzické nervy ale nádí neboli „energetické nervy“ našeho těla (pozn. DD).

[5] Opakování mantry (pozn. DD).

[6] V originálu zde autor uvádí, že slunce zůstává půl roku „in the northern and souther ayan or declination“. Nejspíše se ale jedná o omyl. Indická astrologie/astronomie zná pojem ajanáṃśa (ajan = krok, posun, aṃśa = díl), který označuje rozdíl mezi siderickým zvěrokruhem (hvězdným) a tropickým zvěrokruhem (se kterým pracuje západní astrologie a který začíná v bodě, kde se ekliptika protíná s rovníkem). Naměřené délkové a ekliptikální hodnoty jsou proto vždy pomocí ajanáṃśi převáděny na hodnoty odpovídající siderickému zvěrokruhu. Protože se v průběhu doby tento rozdíl mění, mění se i hodnota ajanáṃśi a existuje několik teorií, jak a do jaké míry se mění (viz též Špůrek, M.: Indická astrologie. Praha: Vodnář 1995.). Tento pojem ale nedává smysl v kontextu uvedené věty. Proto jsem ho nahradil pojmem polokoule (slunce se v době rovnodennosti nachází na rovníku, poté stráví půlroku na severní polokouli (začne se vracet 21.6., když dosáhne obratníku raka), znovu projde rovníkem a půlroku putuje po jižní polokouli (21.6. se obrací na obratníku kozoroha) (pozn. DD).

Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série

Pro vlastní potřebu jsem dal dohromady jména, přepisy a překlady všech ásan z první série. Původně jsem myslel, že to bude snadné, ale nakonec se ukázalo, že to je komplikovanější než se zdá. V přepisu ásan je velký bordel v češtině i v angličtině 🙂 Většina publikací uvádí ásany jen v anglické (české) transkripci. Bohužel v takovém případě nejde snadno určit jak vypadalo dané slovo v sanskrtu. Jen pár publikací uvádí názvy ásan v transliteraci ze sanskrtu. Všechny takové publikace, které mám k dispozici (viz bibliografie dole) obsahují nějaké chyby. Někdy jde na první pohled jen o maličkosti (někde chybí nad/pod písmenem tečka nebo čárka), ale v sanskrtu tyto malé rozdíly mají velký význam.

Pokusil jsem se tedy sestavit názvy všech pozic tak, jak by (snad) měly být správně. Doplnil jsem přepis i překlad etymologie názvů. To asi bude pro většinu lidí nejužitečnější.

Pokud si tedy nejste jistí, jak se daná ásana správně píše, níže naleznete odpoveď hned v několika variantách. V případě, že byste chtěli použít tento seznam na svém kurzu, do materiálů apod., neváhejte tak učinit 🙂 Pokud byste uvedli link na tyto stránky, tak budu rád.

UPDATE: K překladům viz též FAQ: názvy ásan 1. série

Přepisy:

IAST, dévanágarí, (česká transliterace) česká transkripce

a_standing_figure_of_bhairava2c_a_form_of_c59aiva
Šiva v podobě Bháiravy

Různé

ūrdhva-mukha-śvānāsana, ऊर्ध्वमुखश्वानासन, (úrdhva-mukha-śvánásana) úrdhva-mukha-švánásana
úrdhva = nahoru, mukha = tvář, śvāna = pes

adho-mukha-śvānāsana, अधोमुखश्वानासन, (adhó-mukha-śvánásana) adhó-mukha-švánásana
adhó = dolu, mukha = tvář, śvāna = pes

samasthitiḥ, समस्थितिः, (samasthitiḥ) samasthiti
sama = rovně, vzpřímeně, sthiti = stát

caturaṅga daṇḍāsana, चतुरङ्ग दण्डासन, (čaturaṅga daṇḍásana) čaturanga dandásana
čatur = čtyři, aṅga = končetina, daṇḍa = tyč

sūrya namaskāra, सूर्यनमस्कार, (súrja namaskára) súrja namaskára
súrja = slunce, namaskára = poklona, pozdrav

Stojné pozice

pādāṅguṣṭhāsana, पादाङ्गुष्ठासन, (pádáṅgušṭhásana) pádángušthásana
páda = chodidlo, aṅgušṭha = palec u nohy

pādahastāsana, पादहस्तासन, (pádahastásana) pádahastásana
páda = chodidlo, hasta = ruka, dlaň

utthita trikoṇāsana, उत्थित त्रिकोणासन, (utthita trikóṇásana) utthita trikónásana
utthita = stojící (“ve stoji”), trikóṇa = trojúhelník

parivṛtta trikoṇāsana, परिवृत्त त्रिकोणासन, (parivṛtta trikónásana) parivrtta trikónásana
parivṛtta = přetočený, trikóṇa = trojúhelník

utthita pārśvakoṇāsana, उत्थित पार्श्वकोणासन, (utthita párśvakónásana) utthita páršvakónásana
utthita = stojící (“ve stoji”), párśva = strana, kóṇa = úhel

parivṛtta pārśvakonāsana, परिवृत्त पार्श्वकोणासन, (parivṛtta párśvakónásana) parivrtta páršvakónásana
parivṛtta = přetočený, párśva = strana, kóṇa = úhel

prasārita pādottānāsana, प्रसारित पादोत्तानासन, (prasárita pádóttánásana) prasárita pádóttánásana
prasárita = rozšířený, roztažený, páda = chodidlo, uttána = natažení, protažení

pārśvottanāsana, पार्श्वोत्तनासन, (párśvóttanásana) páršvóttanásana
párśva = strana, uttána = natažení, protažení

utthita hasta pādāṅguṣṭhāsana, उत्थित हस्त पादाङ्गुष्ठासन, (utthita hasta pádáṅgušṭhásana) utthita hasta pádángušthásana
utthita = stojící (“ve stoji”), hasta = ruka, dlaň, páda = chodidlo, aṅgušṭha = palec u nohy

ardha baddha padmottānāsana, अर्ध बद्ध पद्मोत्तानासन, (ardha baddha padmóttánásana) ardha baddha padmóttánásana
ardha = polovičný, baddha = svázaný, padma = lotos, uttána = natažení, protažení

utkaṭāsana, उत्कटासन, (utkaṭásana) utkatásana
utkaṭa = obrovský, nesmírný

vīrabhadrāsana, वीरभद्रासन, (vírabhadrásana) vírabhadrásana
vírabhadra = podoba Šivy jako hrozivého válečníka

Pozice v sedě

daṇḍāsana, दण्डासन, (daṇḍásana) dandásana
daṇḍa = tyč

paścimatānāsana, पश्चिमतानासन (paśčimatánásana) paščimatánásana
paścima = západ (přeneseně “záda”), tána = natažení, protažení.

pūrvottānāsana, पूर्वोत्तानासन, (púrvóttánásana) púrvóttánásana
púrva = východ, vpředu, uttána = natažení, protažení

ardha baddha padma paścimattānāsana, अर्ध बद्ध पद्म पश्चिमत्तानासन, (ardha baddha padma paśčimattánásana) ardha baddha padma paščimattánásana
ardha = polovičný, baddha = svázaný, padma = lotos, paścima = západ (přeneseně “záda”), uttána = natažení, protažení.

tiryaṅ mukhaikapāda paścimattānāsana, तिर्यङ् मुखैकपाद पश्चिमत्तानासन, (tirjaṅ mukhaikapáda paśčimattánásana) tirjan mukhaikapáda paščimattánásana
tiryaṅ = napříč, šikmý, mukha = tvář, éka = jedna, páda = chodidlo, noha, paścima = západ (přeneseně “záda”), uttána = natažení, protažení.

jānu śīrṣāsana, जानु शीर्षासन, (džánu śíršásana) džánu šíršásana
džánu = koleno, śírša = hlava

marīcyāsana, मरीच्यासन, (maríčjásana) maríčjásana
Maríči = jméno indického světce/ṛšiho

nāvāsana, नावासन, (návásana) návásana
náva = loď

bhujapīḍāsana, भुजपीडासन, (bhudžapíḍásana) bhudžapídásana
bhudža = paže, rameno, píḍa = tlak, stlačení

kūrmāsana, कूर्मासन, (kúrmásana) kúrmásana
kúrma = želva

supta kūrmāsana, सुप्त कूर्मासन, (supta kúrmásana) supta kúrmásana
supta = ležící,spící, kúrma = želva

garbhapiṇḍāsana, गर्भपिण्डासन, (garbhapiṇḍásana) garbhapindásana
garbha = lůno, piṇḍá = embrio

kukkuṭāsana, कुक्कुटासन, (kukkuṭásana) kukkutásana
kukkuṭa = kohout

baddha koṇāsana, बद्ध कोणासन, (baddha kóṇásana) baddha kónásana
baddha = svázaný, kóṇa = úhel

upaviṣṭha koṇāsana, उपविष्ठ कोणासन, (upavišṭha kóṇásana) upavištha kónásana
upavišṭha = sedící, kóṇa = úhel

supta koṇāsana, सुप्त कोणासन, (supta kóṇásana) supta kónásana
supta = ležící,spící, kóṇa = úhel

supta pādāṅguṣṭhāsana, सुप्त पादाङ्गुष्ठासन, (supta pádáṅgušṭhásana) supta pádángušthásana
supta = ležící,spící, páda = chodidlo, aṅgušṭha = palec u nohy

ubhaya pādāṅguṣṭhāsana, उभय पादाङ्गुष्ठासन, (ubhaja pádáṅgušṭhásana) ubhaja pádángušthásana
ubhaja = oba, páda = chodidlo, noha, aṅgušṭha = palec u nohy

ūrdhva mukha paścimattānāsana, ऊर्ध्व मुख पश्चिमत्तानासन, (úrdhva mukha paśčimattánásana) úrdhva mukha paščimattánásana
úrdhva = nahoru, mukha = tvář, paścima = západ (přeneseně “záda”), uttána = natažení, protažení

setu bandhāsana, सेतु बन्धासन, (sétu bandhásana) sétu bandhásana
sétu = něco, co spojuje, bandha = svázat, spojit, postavit, sétubandha = postavení mostu (nejčastěji tím je myšlen bájný most postavený Rámou z Indie na (Srí) Lanku)

Závěrečné pozice

ūrdhva dhanurāsana, ऊर्ध्व धनुरासन, (úrdhva dhanurásana) úrdhva dhanurásana
úrdhva = nahoru, dhanura = luk

sālamba sarvāṅgāsana, सालम्ब सर्वाङ्गासन, (sálamba sarváṅgásana) sálamba sarvángásana
sálamba = s oporou, sarva = všechny, aṅga = končetina

halāsana, हलासन, (halásana) halásana
hala = pluh

karṇapīdāsana, कर्णपीदासन, (karṇapídásana) karnapídásana
karṇa = uši, píḍa = tlak, stlačení

ūrdhva padmāsana, ऊर्ध्व पद्मासन, (úrdhva padmásana) úrdhva padmásana
úrdhva = nahoru, padma = lotos

piṇḍāsana, पिण्डासन, (piṇḍásana) pindásana
piṇḍa = embrio

matsyāsana, मत्स्यासन, (matsjásana) matsjásana
matsja = ryba

uttāna pādāsana, उत्तान पादासन, (uttána pádásana) uttána padásana
uttána = natažení, protažení, páda = chodidlo, noha

śīrṣāsana, शीर्षासन, (śíršásana) šíršásana
śírša = hlava

bālāsana, बालासन, (bálásana) bálásana
bála = dítě

baddha padmāsana, बद्ध पद्मासन, (baddha padmásana) baddha padmásana
baddha = svázaný, padma = lotos

yoga mudrā, योग मुद्रा, (jóga mudrá) jóga mudra
jóga = jóga, mudrá = pečeť

parvatāsana, पर्वतासन, (parvatásana) parvatásana
parvata = kopec, pohoří

bhairava/bhairavī mudrā, भैरव/भैरवी मुद्रा, (bháirava/bháiraví mudrá) bhairava/bhairaví mudra
bhairava/bháiraví = podoba Šivy (doslova “hrozivý, zuřivý”), mudrá = pečeť

cin mudrā, चिन् मुद्रा, (čin mudrá) čin mudra

utplutiḥ, उत्प्लुतिः, (utplutiḥ) utpluti
ud = intenzivní, pluti = nadzvednutí

śavāsana, शवासन, (śavásana) šávásana
śava = mrtvola

 

Zdroje sanskrtských názvů ásan a etymologie:

Iyengar, B. K. S.: Light on Yoga. HarperCollins Publishers 2015. ISBN 978-81-7223501-7.
MacGregog, Kino: The Power of Ashtanga Yoga. Boston: Shambhala Publications, 2013. ISBN 978-1-61180-005-0.
Monier-Williams, M.:  A Sanskrit-English dictionary: Etymologically and philologically arranged with special reference to Cognate indo-european languages. Oxford, The Clarendon Press, 1899. (on-line).
*Pávek, Jaro: Ashtanga Yoga, Tréningový Manuál. 2015.
*Tebb, Gregg & Jois, Manju: Ashtanga Yoga, Yoga Chikitsa & Nadhi Shodhana. Copyright 2013. ISBN 978-0-615-46773-3.
Sweeney, Matthew: Ashtanga Yoga As It Is (3rd edition). The Yoga Temple, 2008.

* manuál z tréninku nebo workshopu.

Ghéraṇḍa saṃhitá: Meditace

Z šesté kapitoly Ghéraṇḍa saṃhity jsem už několik ukázek uveřejnil. Zde je tedy celá kapitola, která popisuje tři druhy meditace:

  1. Hrubou – při které se medituje na konkrétní podobu božstva nebo učitele.
  2. Na světlo – při které se medituje na brahma (asbolutno) v podobě světla.
  3. Jemnou – při které se medituje zcela abstraktně.

 

Kapitola 6. Jóga meditace (dhjána-jóga)

1. Existují tři druhy meditace (dhjána): hrubá (sthúla), na světlo (džjótis) a jemná (súkšma). Hrubá je na obraz, světelná je na světlo. Jemná je na brahma jako bindu (bod) a na kuṇḍaliní jako velké božstvo.

[Hrubá meditace]

2. Jógin by si měl ve svém srdci představit oceán nektaru. V jeho středu pak ostrov z drahokamů, jehož písek jsou rozdrcené diamanty a rubíny.
3., 4. Všude jsou stromy Kadamba1, plno květin a je obkroužen hustým kadambovým lesem jako hradbou. Každý kousek je prosycen vůní květin malatí, malliká, džátí, kaisara, čampa, páridžáta a sthalapadma.
5. Vprostřed tohoto ostrova by si jógin měl představit kouzelný strom plnící přání (kalpavṛkša), jehož čtyřmi větvemi je čtvero Véd, na kterých neustále rostou květy a plody.
6. Okolo bzučí včely a zpívají kukačky. (Jógin) by se měl ustálit a představit si nádherný pavilón ze samých drahokamů.
7. Uprostřed tohoto pavilónu by si měl představit překrásný trůn, na kterém by měl spatřit svou vybranou podobu božství podle, tak jak ho učil jeho učitel.
8. Na toto božstvo by měl pravidelně meditovat s jeho odpovídající podobou, šperky a tažným zvířetem. Tomu se říká hrubá meditace (dhjána).

[jiná metoda]

9. Jógin by si měl vizualizovat lotos uprostřed k oplodí velkého tisíci plátkového lotosu.
10. Je bílý, zářivý a má dvanáct semenných slabik: ha (ह), sa (स), kša (क्ष), ma (म), la (ल), va (व), ra (र), juṃ (युं), ha (ह), sa (स), kha (ख), phreṃ (फ्रें).
11. Ve středu jeho oplodí je trojúhelník ze slabik: a (अ), ka (क), tha (थ) atd. v jehož rozích jsou ha (ह), la (ल) a kša (क्ष). Uvnitř je praṇava (slabika óm).
12. Jógin by si tam měl představit nádherné sedadlo tvořené z náda a bindu. Na něm je párek labutí a pár dřevěných sandálů.
13., 14.  Měl by si tam představit svého učitele jako boha se dvěma pažemi a třema očima, oblečeného do bílé, potřeného bílou vonnou pastou, s věncem bílých květin okolo krku spolu s jeho purpurovou śakti. Takovouto meditací (dhjána) na učitele je dosaženo dokonalosti v hrubé meditaci.

[Meditace na světlo]

15. Popsal jsem ti hrubou meditaci. Nyní vyslechni meditaci na světlo (tédžódhjána), díky které je jóga přivedena k dokonalosti a je možné přímo spatřit Já (átman).
16. Kuṇḍaliní je v múládháře v podobě hada. Džívátman tam spočívá v podobě plamene lampy. Medituj na tento plamen jako na zářící brahma. To je nejvyšší meditace, meditace na světlo.

[jiná metoda]

17. Mezi obočím a nad myslí (manas) je světlo skládající se ze slabiky óm (praṇava). Medituj na ně jako na obklopené kruhem ohně. To je meditace na světlo.

[Jemná meditace]

18., 19. Vyslechl jsi meditaci na světlo, Čaṇḍo. Nyní popíši jemnou meditaci (súkšmadhjána). Když díky velmi příznivému osudu se probudí jóginova kuṇḍaliní, spojí se s Já, vyjde skrze oční důlky a vydá se po královské cestě. Není možné ji spatřit, protože poletuje kolem.
20. Jógin dosáhne úspěchu díky śámbhavímudře a dhjánajóze. Tato jemná meditace musí zůstat utajena. I pro bohy je obtížné ji dosáhnout.
21. Meditace na světlo je považována za stokrát lepší než hrubá meditace. A nejlepší, jemná meditace je sto tisíckrát lepší než meditace na světlo.
22. Nyní jsem tě naučil velmi vzácnou dhjánajógu. Díky ní, můžeš přímo spatřit Já. Proto je meditace (dhjána) důležitá.

Tímto končí šestá kapitola nazvaná „Meditace (dhjána-jóga)“ ve slavném spise Ghéraṇḍa saṃhitá, rozhovoru mezi Ghéraṇḍou a Čaṇḍou o sedmi prostředcích tělesné jógy.

 

Zdroje:
The Forceful Yoga (tr. Pancham Sinh, Rai Bahadur Srisa Chandra Vasu). Delhi: Motilal Banarsidass Publishers, 2014. ISBN 978-81-208-2055-5.
The Gheranda Samhita (tr. James Mallinson). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2004. ISBN 0-9716466-2-7.

 

Ghéraṇḍa saṃhitá: Pratjáhara

Kapitola 4. Stažení smyslů (pratjáhára)

Padmasana_Joga-pradipika
Padmásana ze spisu Džógapradípika (cca 1830)
  1. Nyní tě naučím jemnou pratjáháru. Pouhé její pochopení stačí ke zničení nepřátel, jakými je vášeň apod.
  2. Neklidnou a nestálou mysl je třeba zastavit v toulání a přivést pod vládu Já.
  3. Kam jde zrak, tam ho následuje mysl, tak ji přiveď zpět a měj ji pod vládou Já.
  4. Udržuj mysl od zvuků, ať už chvály, neslušnosti, příjemného či hrozného a měj ji pod vládou Já.
  5. Když mysli přijde do kontaktu s něčím horkým či studeným, odtrhni ji od toho a měj ji pod vládou Já.
  6. Když se mysl otočí za pachy, příjemnými nebo nepříjemnými, odtrhni ji od nich a měj ji pod vládou Já.
  7. Když se mysl vydá za chutěmi, sladké, svíravé, hořké, odtrhni ji od nich a měj ji pod vládou Já.

Tímto končí čtvrtá kapitola nazvaná „Stažení smyslů (pratjáhára)“ ve slavném spise Ghéraṇḍa saṃhitá, rozhovoru mezi Ghéraṇḍou a Čaṇḍou o sedmi prostředcích tělesné jógy.

Gustav Meyrink a hathajóga

600full-gustav-meyrink
Gustav Meyrink (1868 – 1932)

Dnešní ukázka je spíš historickou zajímavostí. Jóga pronikala na západ různými způsoby a byla rozličně chápána. Obzvlášť obtížné to měla hathajóga – konkrétně praxe ásan. Ty byly většinou chápány:

  1. jako varianta hadích žen/můžu z Evropy, tj. cirkus pro vydělávání peněz;
  2. Jako podivná magická praxe založená na pověrách a touze po nadpřirozených schopnostech, tj. jako varianta evropské černé magie. 
Zajímavou ilustrací další varianty „nepochopení“ ásanové praxe je následující úryvek z textu Gustava Meyrinka, který chápe ásany jako indickou variantu křesťanského „sebemrskačství“:

Číst dál“Gustav Meyrink a hathajóga”