Příběhy o jóginech: Ádi Šankaráčárja

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

V minulém díle jsme si povídali o legendách ze života Pataňdžaliho. Končili jsme tím, že ve své druhé inkarnaci (podle Pataňdžali čaritra) byl Pataňdžali Svámím Góvindou, který byl učitel Ádi Šankaráčárji. A o něm si budeme povídat dnes.

Velká část z vás nejspíš Ádi Šanakráčárju zná, protože je jedním z nejznámějších indických duchovních filosofů. Hodně z vás si ale asi řekne, že Šanakráčája se přece věnoval védántě, ne józe, tak proč o něm mluvíme v seriálu o jóginech. Je to pravda, Šanakráčárja se věnoval védántě a ani se po něm nejmenuje žádná ásana. Ale jeho přítomnost zde má hned dva dobré důvody. Za prvé byl dle legend žákem inkarnace Pataňdžaliho, což samo o sobě je dobrý důvod. A za druhé se historicky védánta s jógou dost prolínaly. Jógové texty obsahují mnoho z učení védánty a na druhou stranu třeba právě Šankaráčárja měl údajně mnoho jógových nadpřirozených sil.

Ádi Šankaráčárja se čtyřmi hlavními žáky (Raja Ravi Varma, cca konec 19. stol, zdroj)
Číst →

Příběhy o jóginech: Pataňdžali

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Jeden ze způsobů, jak bývá Pataňdžali vyobrazován
Číst →

Příběh o jóginech: Górakhnáth

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Minule jsi si povídali o Matsjéndranáthovi a dnes je na řadě nejslavnější z Náthů: Górakhnáth. Górakhnáth byl Matsjéndrovým žákem. Je považován za zakladatele linie Náthů (náth sampradája), která je dnes velkým a docela organizovaným duchovním řádem. Pro své následovníky je Górakhnáth roven bohu Šivovi a je mu zasvěceno mnoho chrámů. Dochovalo se několik děl, která jsou mu připisována – mimo jiné i slavný spis o józe Górakšašataka – ale u žádného nemůžeme autorství s jistotou potvrdit.

Górakšanáth

Číst →

Příběhy o jóginech: Matsjéndranáth

(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.)

Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

Začneme s Matsjéndranáthem. Ten je dobře znám i na západě díky tomu, že se podle něj jmenuje jedna ásana. Byl „před-zakladatelem“ (za faktického zakladatele je označován jeho žák Górakhnáth) duchovní linie Náthů (náth sampradája), která existuje dodnes. Jeho jméno bývá spojována především s kaula tantrismem a dle některých legend je také zakladatelem hatha-jógy, kterou se naučil od samotného boha Šivy.

Matsjéndranáth, cca 1650

Číst →