-
Ádtija-hrdaja (hymnus na slunce)
Jedním z nejvýznamnějších sanskrtských eposů je Rámájana. Její datace je komplikovaná, protože jako většina velkých děl nejspíš nevznikla hned, ale byla postupně upravována a rozvíjena. Řekněme, že se pohybujeme někdy od 4. stol. př. Kr. až po 3. stol. po Kr. Rámájana popisuje příběh prince Rámy, jehož manželku unesl démon Rávana. Ráma se ji vydá hledat a cestou získá za spojence opičí (a medvědí) království. Nakonec dorazí až na Lanku, kde sídlí Rávana. Souboj Ráma a Rávany je pak vrcholem celého příběhu. A těsně před tím, než tento souboj vypukne se v textu nachází krátký hymnus na slunce jménem Áditja-hrdaja. Áditja-hrdaja se z textu Rámájány tak trochu osamostatnila. Je to velmi oblíbený krátký…
Také by vás mohlo zajímat
Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe
Rakša bandhan
A.G. Mohan: Nesprávný přístup k praxi jógy
-
6 věcí, které jste (možná) nevěděli o sanskrtu
Sanskrt je rozhodně zajímavý jazyk. Na jednu stranu je příbuzný s evropskými jazyky (s těmi, které patří k indoevropským jazykům), ale také se v lecčems odlišuje. V tomto článku se podíváme na šest takových zajímavostí, které jsou pro sanskrt charakteristické. 1. Sanskrt je v první řadě zvuk V našem přístupu k jazyku je charakteristické, že má prioritu psaný text. Obzvlášť v češtině je to hezky vidět. Mohu například napsat větu: „Výli vyli vjence“, která mnoha učitelům češtiny přivodí infarkt, ale pokud ji přečtu nahlas, chyby nebudou slyšet. Pro sanskrt je to naopak. Hlavní je výslovnost a té se pak striktně podřizuje i zápis. Sanskrtským fonémům odpovídají přesně znaky abecedy (viz…
