Ganéš čaturthí

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda. Všechny poznámky pod čarou jsou moje. Ganéš čaturthí (गणेश चतुर्थी) Poklona pánu Ganéšovi, který je samotným brahma, který je nejvyšším pánem, který je energií pána Šivy, který je pramenem blaženosti, který je dárcem všech ctnostných vlastností a úspěchu v jakémkoli podnikání. मूषिकवाहन मोदकहस्त चामरकर्ण विलम्बितसूत्र । वामन-रूप महेश्वरपुत्र विघ्न-विनायक पाद नमस्ते ॥ mūṣika-vāhana modaka-hasta cāmara-karṇa vilambita-sūtra । vāmana-rūpa maheśvaraputra vighna-vināyaka pāda namaste ॥ Tomu, kterého nese myš, v ruce má módaka, uši má jako vějíř, jehož chobot visí dolů, je malé postavy a je synem pána Šivy – klaním se k nohám ničitele překážek. Ganéš čaturthí je jedním z nejoblíbenějších hinduistických svátků. Jsou to narozeniny pána Ganéši. Je to nejposvátnější den pána Ganéši. Připadá na čtvrtý den světlé poloviny měsíce bhádrapada (srpen-září). Slaví se po celé Indii a také oddanými hinduisty ve všech částech světa. Vyrábí se hliněné sochy božstva a poté, co jsou dva dny anebo v některých případech deset dní uctívány, jsou vhozeny do vody. Pán Ganéša je bohem se sloní hlavou. Při každé modlitbě se nejdříve vzdává holt jemu. Jeho jméno se říká před započetím jakékoli přínosné práce, před započetím jakékoli formy uctívání. Je pánem síly a moudrosti. Je nejstarším synem pána Šivy a starším bratrem Skandy nebo též Kartikéji. Je energií pána Šivy a proto se mu říká syn Šankary a Umadéví. Matky doufají, že uctíváním pána Ganéši si pro své syny vyslouží vynikající ganéšovi ctnosti. Následující příběh se vypráví o jeho narození a o tom, proč má sloní hlavu: Kdysi dávno stvořil bohyně Gaurí při koupání Ganéšu jako zářivě bílou bytost z hlíny a umístila ji ke vchodu do domu. Řekla mu, že nesmí nikomu dovolit vstoupit, dokud se ona bude koupat. Sám pán Šiva se vracel docela žíznivý domů, ale u brány ho zastavil Ganéša. Šiva se naštval a usekl Ganéšovi hlavu. Myslel si, že to je nějaký vetřelec. Když se o tom Gaurí dověděla, přemohl ji hluboký zármutek. Aby ji utěšil, nařídil Šiva svým služebníkům, aby usekli a přinesli hlavu jakéhokoli stvoření, které naleznou jak spí s hlavou na sever. Služebníci vyrazili splnit zadaný úkol a našli pouze slona, který byl v této pozice. Obětovali ho tedy a hlavu přinesli k Šivovi. Pán pak spojil sloní hlavu s Ganéšovým tělem. Pán Šiva rozhodl, že jeho syn bude uctíván na začátku jakékoli činnosti, svatby, výpravy, studia atd. Nařídil, že výroční uctívání Ganéše se bude konat čtvrtý den světlé poloviny měsíce bhádrapada. Bez milosti pána Ganéši a jeho pomoci nemůže být ničeho dosaženo. Žádná činnost nemůže být vykonána bez jeho podpory, milosti a požehnání. V prvního hodině, kde se učí abeceda, jsou děti v Maháráštře zasvěceny do ganéšovi mantry: óm šrí ganéšája namah (ॐ श्री गणेशाय नमः, oṃ śrī gaṇeśāya namaḥ). A jedině potom se začne s výkou abecedy. Existuje mnoho jmen pro pána Ganéšu: dhúmrakétu (dhūmraketu), sumukha, ékadanta (ekadanta), gadžakarnaka (gajakarṇaka), lambódara (lambodara), vighnarádža (vighnarāja), ganádhjakša (gaṇādhyakṣa), phalačandra (phalacandra), gadžánana (gajānana), vinájaka (vināyaka), vakratudna (vakratuṇḍa), siddhivinájaka (siddhivināyaka), šúrpakarana (śūrpakarṇa), héramba (heramba), skandapúrvadža (skandapūrvaja), kapila a vighnéšvara (vighneśvara). Často je také označován jako maháganapati (mahāgaṇapati). Jeho mantry je óm gan ganapatajé namah (ॐ गं गणपतये नमः, oṃ gaṃ gaṇapataye namaḥ). Duchovní hledající, kteří uctávají Ganéšu jako svou vyvolenou podobu božství opakují tuto mantru nebo óm šrí ganéšája namah (ॐ श्री गणेशाय नमः, oṃ śrī gaṇeśāya namaḥ). Ganéšovi oddaní také provádí džapu ganéšvi gájatrí mantry: एकदन्ताय विद्महे । वक्रतुण्डाय धीमहि । तन्नो दन्तिः प्रचोदयात् ॥ ekadantāya vidmahe vakratuṇḍāya dhīmahi tanno dantiḥ pracodayāt. Pán Ganéš je zosobněním moudrosti a blaženosti. Je pánem brahmačárinů. Je první mezi těmi, kdo dodržují celibát. Doporavuje se z místa na místa na malé myši. Je vládnoucím božstvem múládhara čakry, energetického centra v těle, kde sídlí kundaliní šakti. Odstraňuje všechny překážky na cestě duchovního hledajícího a přináší mu úspěch ve světských i duchovních věcech. Proto se mu říká vighna vinájaka (vighna-vināyaka). Jeho bídža-akšara (bijākṣara) je gan (gaṃ) – vyslovené s nosovým n/m. Je pánem harmonie a míru. Ganéša představuje óm neboli pranavu, která je hlavní mantrou hinduistů. Nic nemůže být vykonána, pokud není vyslovena. Proto je zvykem uctívat Ganéšu před započetím jakéhokoli obřadu nebo nějakého projektu. Jeho dvě chodidla představují sílu poznání a sílu činu. Sloní hlava je má také svůj význam, protože jako jediný tvar v přírodě má podobu symbolu pro óm (ॐ) To, že jezdí na myši, symbolizuje úplnou vládu na egoismem. To, že drží ankušu (aṅkuśa), představuje jeho vládu nad světem. Je to odznak božské královské hodnosti. Ganéša je prvním z bohů. To, že jezdí na myši, jednom z nejmenším tvorů přírody, a má hlavu slona, jednoho z největších zvířat, odkazuje k tomu, že Ganéša je stvořitelem všech tvorů. Sloni jsou velice moudrá zvířata – to symbolizuje, že Ganéša je ztělesněním moudrosti. Také to naznačuje proces vývoje – myš se postupně vyvine ve slona a nakonec se stane člověkem. Proto má Ganéša lidské tělo, sloní hlavu a myš jako svůj dopravní prostředek. To je symbolický výklad jeho podoby. Je pánem ganů neboli zástupů či skupin, např. skupin živlů, skupin smyslů atd. Je pánem následovníků Šivy neboli Šivových nebeských služebníků. Višnuisté také uctívají pána Ganéše. Dali mu jméno Tumbikkai alwar, což znamená božstvo s chobotem. Dvě síly pána Ganéše jsou kundaliní a vallabha neboli síla lásky. Má rád sladký pudink nebo rýžové koule se sladkým středem. O jedněch svých narozeninách chodil od domu k domu a přijímal jako dary rýžový pudink. Když jich snědl pořádné množství vydal se zpět na své myši uprostřed noci. Najednou sebou myš trhla – uviděla hada a vylekala se – a Ganéša kvůli tomu spadl na zem. Jeho břicho se protrhlo a všechen pudink se vyvalil ven. Ale Ganéša ho zase napcal zpátky, chytil hada a ovázal si s ním břicho. Měsíc na nebi, který to všechno viděl, se začal hlasitě smát. Takové nepřístojné chování Ganéšu podráždilo a vytáhl jeden ze svých klů a hodil ho na měsíc a proklel ho – nikdo by se neměl na Ganéš čaturthí kouknout na měsíc. Pokud se na něj někdo podívá, utrpí jeho pověst a získá špatné jméno. Ovšem pokud se tento den někdo na měsíc podívá omylem, tak jediný způsob, jak se tohoto prokletí může zbavit je opakováním či vyslechnutím příběhu o tom, jak pán Krišna očistil své jméno ohledně šperku sjamantaka. Tento příběh je vylíčen v Šrímad bhágavatam (śrīmad bhāgavatam). Pán Ganéša měl z tohoto rozkazu radost. Sláva Ganéšovi! Je milostivý a slitovný ke svým oddaným! Ganéša a jeho bratr pán Subramanja se jednou přeli o tom, kdo z nich je starší. Došli k závěru, že je musí rozsoudit pán Šiva. Šiva rozhodl, že kdokoli jako první objede celý svět a vrátí se zpět na toto místo, bude mít právo být starším. Subramanja okamžitě vyrazil na svém pávovi, aby objel svět. Ale moudrý Ganéša obešel s láskou a úctou své božských rodišů a požádal je o výhru. Pán Šiva řekl: „Milovaný a moudrý Ganéšo, jak tě mohu uznat vítězem? Vždyť jsi neobjel svět.“ Ganéša odpověděl: „Ne, ale obešel jsem okolo svých rodičů. Moji rodiče představují celý projevený vesmír!“ A tak bylo rozhodnuto, že vítězství náleží Ganéšovi, který je od té doby uznáván jako starší z obou bratrů. Matka Párvatí mu také za jeho vítězství dala mango. V Ganapati upanišadě je Ganéša popisován jako identický s nejvyšším Já. Legendy spojený s pánem Ganéšou jsou zaznamenané v Ganéša khanda v Brahma-vaivarta puráně (Brahmavaivarta purāṇa). V den ganéš čaturthí meditujte o příbězích spojených s Ganéšou brzo ráno, v době zvané brahmamuhúrta Poté se umyjte a vydejte se do chrámu a modlete s ke Ganéšovi. Nabídněte mu kokos a sladký pudink. Modlete se s vírou a oddaností, aby odstranil všechny vaše překážky, na které narážíte na duchovní cestě. Uctívejte ho také doma. Může vám pomoci pandita. Mějte u sebe doma Ganéšův obraz. Vnímejte v něm jeho přítomnost. Nezapomeňte se tento den nedívat na měsíc. Pamatujte, že se choval ke Ganéšovi neuctivě. To ve skutečnosti znamená, že od tohoto dne byste se měli vyhýbat všem, kdo nemají víru v Boha, kdo zesměšňují Boha, vašeho gurua a náboženství. Probuďte v sobě nové duchovní odhodlání a proste Ganéšu o vnitřní duchovní sílu, abyste dosáhli úspěchu ve všech svých dílech. Ať vám všem požehná šrí Ganéša! Ať odstraní překážky z vaší duchovní cesty! Ať vám přinese materiální prospěch i osvobození!