Proč má mála 108 korálků?

V Indii je symblika čísel velice rozvinutá. Existuje celá řada posvátných čísel a nejznámějším z nich je 108. Důvody proč je toto číslo povátné už ale tak známé nejsou. Jak je v Indii zvykem i k číslu 108 najdeme celou řadu vysvětlení (zajímavostí je, že 108 je v Indii také linkou tísňového vální – jako je v Evropě 112). Násladující úryvek pochází z knihy “Hindu Rites and Rituals, Origins and Meanings (Hinduistické obřady a rituály, jejich původ a význam)“, která vysvětluje mnoho hinduistikých zvyků a mimo jiné právě i význam čísla 108.

Musím ovšem upozornit, že text je psán hodně populárním způsobem a autor velmi volně používá termín “vědecké vysvětlení”. Proto mnoho těchto vysvětlění berte spíše jako zajímavost, než jako oficální “učení Véd” 🙂

 

Proč má málá 108 korálků?

Málá neboli růženec je pomůcka k modlitbám nebo k opakování Božího jméno, kterou používají nejen hinduisté, ale i mnoho dalších skupin. Většina hinduistů používá mály se 108 korálky. Toto číslo je odnepaměti považována za posvátné a existuje k němu celá řada vysvětlení. Vrchní korálek se nazývá méru[1] a nepočítá se. Postup po mále začíná a končí u méru.[2] Číslo 108 spojené s hinduistickým růžencem není náhodné a má vědecký základ. Zřeci a mudrcové, kteří určili číslo 108 pro růženec, byli toho názoru, že pro mantra sádhanu[3] se budou používat mantry v sanskrtu a tento jazyk má 54 varen neboli písmen. Každé písmeno má dva aspekty – mužský a ženský, které představují Šivu – pozitivní sílu – a Šakti – negativní sílu přírody. 54 vynásobeno dvěma je 108. Takže projitím všech sto osmi korálků mály, vyvoláváme mužské i ženské aspekty vnitřního zvuku, který je ukryt v písmenech mantry a tak uvnitř sebe vyvoláváme příznivé vibrace.

Dalším přijatelným vysvětlením čísla sto osm je, že v našem těle se nachází padesát čtyři důležitých spojení nervů.[4] V každém lidském těle existuje téměř 84 000 nervů a v některých místech, se kříží. Každá taková křižovatka má mužskou a ženskou – Šiva a Šakti – stránku, které v našem těle střídavě funguje skrze dvě nádí: idu a pingalu. Z toho je odvozeno číslo sto osm. Díky mantra džapě[5] aktivujeme každou takovou křižovatku v našem těle, aniž bychom si toho byli vědomi.

Ještě dalším vysvětlením je, že sto osm korálků symbolizuje sto osm elementů, ze kterých se skládá vesmír. Slunce je osou vesmíru. Každá oběžná dráha má 360 stupňů. Když je převedeme na minuty, dostaneme: 360 x 20 = 21 600. Slunce zůstává na střídavě na severní a jižní polokouli pokaždé půl roku.[6] Když vydělíme celkový počet minut dvěma, dostaneme 10 800 minut. Aby bylo počítání čisté, odstraníme nuly a získáme číslo 108.

Podle indického způsobu měření času má dvaceti čtyř hodinový den šest ghaṭi. Každá ghaṭi má šedesát pala a každá pala má šedesát vipala. Takže za den je celkem 216 000 vipala (60 x 60 x 60 = 216 000). Když je vydělíme dvěma, získáme 108 000 vipala pro den a 108 000 vipala pro noc. Když odstraníme nuly, získáme číslo sto osm.

Zřeci staré Indie dále určili i počet korálů pro různé druhy džapy. Pro dosažená osvobození předepsali růženec s dvaceti pěti korálky, růženec s třiceti korálky pro získání majetku a růženec o dvaceti sedmi korálcích pro splnění osobních tužeb. A pro celkový zdar byl určen růženec se 108 korálky. Růžence se vyrábějí z následujících materiálů: stonky tulasí, santalové dřevo, rudrákša, semena vaidžati, perly, kurkuma a korály. Každý z nich má zvláštní účel. Jejich používání vyvolává v těle různé vibrace podle toho, z čeho jsou korálky vyrobeny. Mála z kurkumy je velmi užitečná pro speciální modlitby k přemožení nepřátel a léčení žloutenky. Ostatní mály mají také své zvláštní účely.

 

Zdroj:
Sing, K. V.: Hindu Rites and Rituals, Origins and Meanings. Harayana: Penguin Books India 2015.

 

[1] Méru je jméno hory, která se dle hinduistické mytologie nachází ve středu světa (pozn. DD).

[2] Pokud se mála používá k opakování manter nikdy se méru „nepřekračuje“. Jakmile napočítáme od méru 108 opakování manter a ocitneme se opět u méru, málu otočíme a postupujeme zase zpět. Podrobně o pravidlech spojených s opakováním mater viz Šrí Svámi Šivánanda: Mantra Jóga, souhrnné pojednání o Džapa Šástře. Olomouc: Fontána 2004 (pozn. DD).

[3] Praxi opakování manter (pozn. DD).

[4] Autor zde zřejmě nemá na mysli fyzické nervy ale nádí neboli „energetické nervy“ našeho těla (pozn. DD).

[5] Opakování mantry (pozn. DD).

[6] V originálu zde autor uvádí, že slunce zůstává půl roku „in the northern and souther ayan or declination“. Nejspíše se ale jedná o omyl. Indická astrologie/astronomie zná pojem ajanáṃśa (ajan = krok, posun, aṃśa = díl), který označuje rozdíl mezi siderickým zvěrokruhem (hvězdným) a tropickým zvěrokruhem (se kterým pracuje západní astrologie a který začíná v bodě, kde se ekliptika protíná s rovníkem). Naměřené délkové a ekliptikální hodnoty jsou proto vždy pomocí ajanáṃśi převáděny na hodnoty odpovídající siderickému zvěrokruhu. Protože se v průběhu doby tento rozdíl mění, mění se i hodnota ajanáṃśi a existuje několik teorií, jak a do jaké míry se mění (viz též Špůrek, M.: Indická astrologie. Praha: Vodnář 1995.). Tento pojem ale nedává smysl v kontextu uvedené věty. Proto jsem ho nahradil pojmem polokoule (slunce se v době rovnodennosti nachází na rovníku, poté stráví půlroku na severní polokouli (začne se vracet 21.6., když dosáhne obratníku raka), znovu projde rovníkem a půlroku putuje po jižní polokouli (21.6. se obrací na obratníku kozoroha) (pozn. DD).