yoga4everybody

Tohle jsou doplňkové matierály pro účastníky učitelského kurz v Yoga4everybody.

Obsah

Hlavní

  • Podívat se na Sarvamangalam.
  • Přečíst nebo poslechnout si Bhagavadgítu. Dobrý je překlad od Filipského a Vacka nebo níže v sekci Bhagavadgíta najdete odkaz na dvě audio verze a jeden lepší překlad zadarmo na stěžení.
Původní vydání Bhagavadgíty v překladu J. Filipského a J. Vacka z roku 1976. Pořád se dá dobře sehnat v antikvariátech
Stejný překlad Bhagavadgíty vyšel v roce 2020 i ve sborníku “Základní texty východních náboženství 1: Hinduismus”

Védy

Základní informace:

  • Védy se také nazývají Šruti, což znamená  slyšené, protože podle tradice nemají lidského autora, ale byly „zaslechnuty“ starověkými mudrci.
  • Védy jsou nejstarší indická „literatura“.
  • Obtížná datace, nejstarší části asi z 1500 př. Kr.
  • Ve védských sbírkách jógu jako takovou nenajdeme. Termín jóga tu je, ale znamená „vůz“ nebo doslovněji „spřežení“.

Základní rozdělení védských sbírek:

  • Rgvéda
  • Jadžurvéda
  • Sámavéda
  • Atharvavéda

Ukázka recitace Véd:

Ukázky z překladu védských hymnů

Rudrovi (RgVéda 2.33.1-3 přeložil Oldřich Friš)

1. Pocti nás přízní svou, otče Marutů.
Neodlučuj nás z paprsků slunce!
Kéž hrdina ušetří našeho koně,
ať naše potomstvo je hojné, o bože!

2. Ať tvými léky nejblahodárnějšími,
tvým darem, se dožiji na sto zim!
Daleko od nás zapuď útok, nebezpečí,
nemoci na všechny strany ode mne vyžeň!

3. Ty vznešeností jsi nejvznešeněj si ze všech,
ty ozbrojen blesky, nejmocnější jsi z mocných.
Šťastně nás přeprav z obtíží na druhý břeh
a odvrať všechny útoky nehod!

Bohu Slunci – Súrjovi (RgVéda 1.50.1-10, přeložil Oldřich Friš)

1. Paprsky nesou už vzhůru
boha, jenž bytosti zná,
aby všichni viděli Slunce.

2. Před vševidoucím Sluncem
hvězdy s temnotou noci
jak zloději plíží se pryč.

3. Daleko široko po sídlech lidí
šíří se jas, paprsky jeho
planoucí jak hořící ohně.

4. Vítězné Slunce, všem zřejmé,
po celém prostoru záříš,
nosiči denního světla.

5. K bohům obrácen vycházíš,
obrácen k lidem, k celému světu,
aby zřeli nebeské světlo.

6. ty oko čistého Varuna,
kterým se rozhlíží vládce,
jak kdo z lidí je činný.

7. Dny nocí vyměřujíc, ó Slunce,
širým prostorem kráčíš
a na tvorstvo shtížís.

8. Sedm plavých koní veze tvůj vůz,
bože s plamenným vlasem,
Slunce dalekovidoucí!

9. Sedm zářících dcer vozu
samo se od sebe přupřahá –
s nimi jede bůh Slunce.

10. Nebeské světlo spatřili jsme
z temnoty vystoupit k výši:
bůh Slunce k bohům přišel
a my k nejvyššímu světlu.

Indrovi (RgVéda 3.45 přeložil Oldřich Friš)

1. Přijď, Indro, se svými plavými koňmi,
milými, nádherné srsti!
Kéž nikdo tě nezdržíj ak ptáčníci kořist.
Přejdi kolem nich jak bezvodou pláň!

2. Zničil Indra soky, rozbil úkryt Valův,
dobyl hrady, uvohul vody –
na voze stojí, koně své volá,
i pevné rozrazí mocný.

3. Moudrost tyá jak hluboké moře,
nespočetná jak na louce krávy,
v tebe přišla jak v jezero vody,
jak stáda na pastvu pod dobrým strážcem.

4. Přines nám bohatství rychlé
jak úděl tomu, kdo právem jej žádá!
Setřeš nám jmění, jež pomáhá z nouze,
jak hákem se stromu uzrálé plody.

5. Jsi, Indro, vlastním svým pánem,
nejvyšším, moudrosti plný a proslulý vlastními činy.
Přemocný bože, chválami zahrnuty,
dopřej nám vždy laskavě sluchu!

Další informace

  • VIDEO: Védské mantry
  • KNIHA: Védské hymny. Překlad Oldřich Friš. 3., rozš. a rev. vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. 203 s. Prameny hinduismu; sv. 1. ISBN 80-85905-62-0.
  • KNIHA: Základní texty východních náboženství. 1, Hinduismus. Vydání druhé – revidované. Praha: Argo, 2020. 175 stran. ISBN 978-80-257-3105-5.

Upanišady

Základní informace

  • „Závěrečná část“ Véd. Indové ji počítají mezi Védy (Šruti), ale na západě se většinou jako Védy chápou pouze védské sbírky (sanhity).
  • I když navazují na védy, tak se proti něm také vymezují:

Mundakópanišad I.1.4-5 (př. D. Zbavitel)

4. Znalci brahma říkají, že je třeba znát dvojí vědění – vyšší a nižší.

5. Nižší z nich je Rgvéda, Jadžurvéda, Sámavéda, Atharvavéda, fonetika, rituál, gramatika, etymologie, metrika a astronomie, kdežto vyšší je to, kterým se dospívá k onomu Nehynoucímu.

Švétašvatarópanišad II.8-10 (př. D. Zbavitel)

9. Nechť potlačuje zde [v těle] dýchání, ovládá své pohyby a dýchá nozdrami se sníženou rychlostí. Nechť moudrý drží pozorně svou mysl na uzdě jako vůz, do něhož jsou zapřaženi neposlušní koně.

8. Nechť moudrý drží tělo se třemi [horními částmi] vzpřímeně a nechá své smysly spolu s myslí vstoupit do srdce, a tak nechť přepluje přes všechny proudy nahánějící hrůzu člunem brahma.

10. Na rovném, čistém místě bez oblázků, ohně a písku, na němž jsou zvuky vody a jevy podobně příznivé myšlení a kde nic netýrá zrak, ve skrytém útočišti chráněném před větrem nechť provádí jógu.

11. Mlha, kouř, slunce, vítr, oheň, světlušky, blesk, křišťálový měsíc – to jsou předběžné podoby, které v józe předcházejí projeveni se brahman.

12. Když vznikne paterá kvalita jógy, tak jako vzniká země, oheň, voda, vzduch a éter, neexistují už pro toho, kdo získá jógické tělo, nemoci, stárnutí ani smrt.

13. Lehkost, zdravost, nechtivost, světlost pokožky, příjemnost hlasu, čistá vůně a málo výkalů a moče vypovídají o prvním dosažení (úspěchu) v józe.

14. Tak jako zaprášené zrcadlo jasně zazáří, je-li otřeno od prachu, tak tělesný tvor, spatřiv (pravou) podobu svého já, sám úspěšný je zbaven žalu.

15. Když člověk provádějící jógu jako při rozsvícení lampy spatří skrze (pravou) podobu svého já podobu brahman, pozná Boha nezrozeného, pevného, bez všech podstat, a je vysvobozen ze všech pout.

Kathópanišad III.3–9 (př. D. Zbavitel)

ātmānam̐ rathitaṃ viddhi śarīram̐ rathameva tu ।
buddhiṃ tu sārathiṃ viddhi manaḥ pragrahameva ca ॥ 3 ॥
Věz, átman na voze jede, vozem tím tělo pak je, rozum (buddhi) je vozataj vozu a mysl (manas) otěže jsou.

indriyāṇi hayānāhurviṣayām̐ steṣu gocarān ।
ātmendriyamanoyuktaṃ bhoktetyāhurmanīṣiṇaḥ ॥ 4 ॥
Smysly (indrija) jsou koně a vjemy jsou dráhy jejich cest, átman i s myslí a smysly poživatelem (bhóktr) je zván.

yastvavijñānavānbhavatyayuktena manasā sadā ।
tasyendriyāṇyavaśyāni duṣṭāśvā iva sāratheḥ ॥ 5 ॥
Kdo ještě nedošel poznání, svou mysl netřímá pevně, ten dosud nezvládl smysly jak kočí své koně zlé. 

yastu vijñānavānbhavati yuktena manasā sadā ।
tasyendriyāṇi vaśyāni sadaśvā iva sāratheḥ ॥ 6 ॥
Kdo však už poznání došel, kdo mysl pevně má v rukou, ten smysly naplno ovládá jak kočí výborné koně.

yastvavijñānavānbhavatyamanaskaḥ sadā’śuciḥ ।
na sa tatpadamāpnoti saṃsāraṃ cādhigacchati ॥ 7 ॥
Kdo ještě nedošel poznám, nečistý, nerozumný, na místo nemůže dojet – koloběh jeho je údělem.

yastu vijñānavānbhavati samanaskaḥ sadā śuciḥ ।
sa tu tatpadamāpnoti yasmādbhūyo na jāyate ॥ 8 ॥
Kdo však už poznám došel, rozumný vždycky a čistý, dojede na ono místo, z něhož se nezrodí znovu.

vijñānasārathiryastu manaḥ pragrahavānnaraḥ ।
so’dhvanaḥ pāramāpnoti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam ॥ 9 ॥
Kdo pak je rozumným vozkou, otěže mysli má v moci, dorazí na konec cesty – Višnua nejvyšší místo.

Další informace

  • Překlad Íšópanišady je dostupný v sekci Na stažení
  • KNIHA: Upanišady. Překlad Dušan Zbavitel. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2004. 446 s. ISBN 80-86685-34-9.
  • KNIHA: Základní texty východních náboženství. 1, Hinduismus. Vydání druhé – revidované. Praha: Argo, 2020. 175 stran. ISBN 978-80-257-3105-5.

Jóga sútry

Základní informace

  • Jóga sútry vs. Jógašástra
  • Asi okolo roku 400 po Kr.
  • Sútrový text je text, který se snaží shrnout nějakou nauku co nejstručnějším způsobem. Existuje celá řada súter (Vaišéšika sútry, Mímánsa sútry, Šiva sútry atd.). V Buddhismu ale tento termín označuje kanonický text obsahující výroky Buddhy, která není psán extrémně stručným “sútrovým stylem” hinduistických textů.
  • Zásadní je znalost komentářů (bohužel většina překladů jsou jen projekce myšlenek autora)

Základní komentáře:

  • Sánkhja-pravačhana-bhášja připisovan VJásovi
  • Pátaňdžalajógašástra–vivarana, kterou napsal Šankaráčárja
  • Tattva–vaišáradí od Váčaspatiho Mišry (8.-9. stol)
  • Rážda-márttanda také zvaný Bhódžavrtti od Bhódžarádži (11. stol.)
  • Jóga-várttika od Vidžňánabhikšua (16. stol.)
  • Bhásavatí od Hariharánandy Áranji (20. stol): Bhāsvatī

Základní principy:

pariṇāma-tāpa-saṃskāra-duḥkhair-guṇa-vṛtti-virodhāc-ca duḥkham-eva sarvaṃ vivekinaḥ ॥ 2.15॥
Pro toho, kdo má [schopnost] rozlišovat je vskutku vše utrpením [kvůli] následkům [činů], bolesti, sanskárám a také kvůli konfliktu měnících se gun (sattva, radžas, tamas) [v mysli].

heyaṃ duḥkham-anāgatam ॥ 2.16॥
[Je možné] se vyhnout utrpení, které má nastat.


draṣṭṛ-dṛśyayoḥ saṃyogo heya-hetuḥ ॥ 2.17॥
Příčina [utrpení, kterému se jde] vyhnout je spojení vidoucího a viděného.

prakāśa-kriyā-sthiti-śīlaṃ bhūtendriyātmakaṃ bhogāpavargārthaṃ dṛśyam ॥ 2.18॥
Viděné má přirozenost sattvy, radžasu a tamasu, má podobu živlů a smyslů a jeho účelem je [buď]prožívání [anebo] osvobození.

draṣṭā dṛśi-mātraḥ śuddho’pi pratyayānupaśyaḥ ॥ 2.20॥
Vidoucí je čistě viděním, ačkoli je čistý, je svědkem myšlenek.

yogaścitta-vṛtti-nirodhaḥ ॥ 1.2॥
Jóga je ustání změn v mysli.

tadā draṣṭuḥ svarūpe ‘vasthānam ॥ 1.3॥
Poté pozorovatel (puruša) zůstává ve své přirozenosti.

vṛtti-sārūpyam-itaratra ॥ 1.4॥
Jinak se [puruša] ztotožňuje se změnami [v mysli].

25 tattev podle Sánkhji/Jógy

Nejznámější se z Pataňdžaliho díla stala tzv. „osmi dílná jóga“ (aštánga-jóga), i když to je jen jedna z metod, které uvádí:

  1. Jama – „omezení“ či „zákazy“
    1. Ahinsá – nenásilí
    2. Satja – pravdivost
    3. Astéja – nekradení
    4. Brahmačarja – celibát
    5. Aparigraha – nehromadění
  2. Nijama  – pravidla či příkazy
    1. Šauča – čistota
    2. Santóša – spokojenost
    3. Tapas – sebedisciplína
    4. Svádhjája – studium
    5. Íšvarapranidhána – odevzdanost Bohu
  3. Ásana – pozice
  4. Pránájáma – kontrola dechu
  5. Pratjáhára – stažení smyslů
  6. Dháraná – soustředění
  7. Dhjána – meditace
  8. Samádhi – duchovní pohroužení

Další informace

Bhagavadgíta

Základní informace

  • Asi okolo přelomu letopočtu až cca 2. stol. po Kr.
  • Součást Mahábháraty
  • Rozhovor mezi Krišnou a Ardžunou
  • Nejpopulárnější text hinduismu
Krišna jako Ardžunův vozataj, cca 1800 (zdroj: British Museum)

Dvě definice jógy:

yoga-sthaḥ kuru karmāṇi saṅgaṃ tyaktvā dhanaṃjaya |
siddhy-asiddhyoḥ samo bhūtvā samatvaṃ yoga ucyate ॥ 2.48॥
Zůstávej v józe, konej činy bez připoutanosti k nim, Dhanandžajo, buď vyrovnaný v úspěchu i neúspěchu. Vyrovnanost nazývám jógou.

dūreṇa hy-avaraṁ karma buddhi-yogād dhanañjaya |
buddhau śaraṇam anviccha kṛipaṇāḥ phala-hetavaḥ ॥ 2.49॥
Čin je mnohem podřadnější než ovládnutí buddhi (buddhi–jóga). V buddhi hledej své útočiště. K politování jsou ti, pro které je plod [činů] motivem.

buddhi-yukto jahātīha ubhe sukṛita-duṣhkṛite |
tasmād yogāya yujyasva yogaḥ karmasu kauśalam ॥ 2.50॥
Ten s ukázněným (jukta) buddhi, odvrhuje zde (tj. na tomto světě) dobré i zlé skutky. Proto se připoutej k józe. Jóga je obratnost v činech.

V textu nejsou takto uvedeny, ale interpreti určili, že v Bhagavadgítě je řeč o čtyřech jógách:

  • Bhaktijóga – ……………………………………………
  • Karmajóga – ……………………………………………
  • Džňánajóga – ……………………………………………
  • Dhjánajóga – ……………………………………………

Další informace

  • Bhagavadgíta jako audiokniha (překlad R. Janíčka)
    • Toto je profesionální nahrávka, která v 90. letech šla v rádiu. Překlad Rudolfa Janíčka je velice poetický, ale zároveň hodně volný (Rudolf Janíček moc neovládal sanskrt a spoléhal na překlady v angličtině). Na druhou stranu originál Bhagavadgíty je také velice poetický.
  • Bhagavadgíta jako audio kniha (překlad R. Skarnitzla). Na stránkách rudolfskarnitzl.cz lze stáhnout i audio verzi s komentářem (Bhagavadgíta je úplně dole).
  • Bhagavadgíta v PDF (překlad R. Skarnitzla).

Hathajóga

Základní informace

Hatha znamená doslova: silou nebo i násilím a symbolicky je ha slunce a tha měsíc (v některých textech je to obráceně)

Základní chronologie hatha-jógy:

  • Raná hathajóga (11. – začátek 15. stol.)
    • Základní metoda: mudrá
  • Klasická hatha, která je definovaná spisem Hatha-pradípika (15. stol.)
    • Přibývá metod a standardizuje se, co to je hatha-jóga
  • Pozdně středověká hathajóga (16. – 18. stol.)
    • Přibývá ásan i dalších technik
    • Hatha-jógové techniky často využívány v kontextu védánty

Základní rané hatha-jógové texty:

  • Amrtasiddhi (11. stol)
  • Amaroughaprabódha (12. stol.)
  • Vivékamártanda (12–13. stol.)
  • Dattátréjajógašástra (13. stol.)
  • Górakšašataka (14. stol.)
  • Śiva-sanhitá (14. stol.)
  • Vasišṭhasanhitá (13. stol.)
    • Jógajádžňavalkja (13–14. stol.)

Pozdější známé hatha-jógové texty:

  • Šivajógapradípika (15. stol.)
  • Bahr al-haját (16. stol.)
  • Hatharatnávalí (17. stol.)
  • Ghéranda-sanhitá (18. stol.)
  • Hathatattvakaumudí (18. stol.)
  • Hathábhjása-paddhati (18.–19. stol.)

Ásany (1. kapitola Hathapradípiky)

haṭhasya prathamāṅgatvādāsanaṃ pūrvamucyate ।
kuryāttadāsanaṃ sthairyamārogyaṃ cāṅga-lāghavam ॥ 17॥

První částí (anga) hathy jsou ásany – ty budou vysvětleny nejdříve. Jejich prováděním [získáme] pevnost (sthira), zdraví (árógja) a lehkost těla (angalághava).

Majúrásana z rukopisu Džógapradípaky

Ošista nádí (2. kapitola Hathapradípiky)

śuddhameti yadā sarvaṃ nāḍī-cakraṃ malākulam ।
tadaiva jāyate yogī prāṇa-saṃgrahaṇe kṣamaḥ ॥ 5॥
prāṇāyāmaṃ tataḥ kuryānnityaṃ sāttvikayā dhiyā ।
yathā suṣumṇā-nāḍīsthā malāḥ śuddhiṃ prayānti ca ॥ 6॥
Jógin je připraven k ovládání prány jedině až když očistil všechna nádí od nečistot.
Proto vždy prováděj pránájámu se sattvickou myslí, aby se nečistoty v sušumna nádí očistili.

baddha-padmāsano yogī prāṇaṃ candreṇa pūrayet ।
dhārayitvā yathā-śakti bhūyaḥ sūryeṇa recayet ॥ 7॥
Jógin by měl zaujmout padmásánu, nadechnout pránu skrze měsíc. Zadrží dech na nejdelší možnou dobu. Pak vydechne skrze slunce.

prāṇaṃ sūryeṇa cākṛṣya pūrayedudaraṃ śanaiḥ ।
vidhivatkumbhakaṃ kṛtvā punaścandreṇa recayet ॥ 8॥
Měl by své nitro pomalu naplnit nadechovanou pránu skrze slunce. Poté, co ji zadržel dle instrukcí, by měl vydechnout skrze měsíc.

yena tyajettena pītvā dhārayedatirodhataḥ ।
recayecca tato’nyena śanaireva na vegataḥ ॥ 9॥
Měl by nadechnout (nosní dírkou), kterou vydechl, s úsilím zadržet, pak pomalu vydechnout pomalu a bez síly skrze druhou.

meda-śleṣmādhikaḥ pūrvaṃ ṣaṭ-karmāṇi samācaret ।
anyastu nācarettāni doṣāṇāṃ samabhāvataḥ ॥ 21 ॥
Ten, kdo má příliš tuku (méda) a hlenu (šléšma) by měl nejprve provádět šest [očistných] úkonů (šat-karman). Ten, jehož dóšy jsou v rovnováze, je provádět nemá.

dhautirbastistathā netistrāṭakaṃ naulikaṃ tathā ।
kapāla-bhātiścaitāni ṣaṭ-karmāṇi pracakṣate ॥ 22 ॥
Dhauti, basti dále néti, trátaka, nauli a pak kapálabháti – ty jsou známy jako šest [očistných] úkonů.

Nádí šódhana v popisu bráhmanských rituálů z roku 1851

Očistné techniky – ukázka (Ghéranda-sanhitá 2. kapitola)

dhautir-bastis-tathā netir-laulikī trāṭakaṃ tathā ।
kapālabhātiścaitāni ṣaṭkarmāṇi samācaret ॥1.12
Dhauti, basti, také néti, laulikí, trátaka a kapálabháti – těchto šest [očistných] úkonů by měl [jógin] provádět.

antardhautir-dantadhautir-hṛddhautir-mūlaśodhanam ।
dhautyaś-caturvidhāḥ proktā ghaṭaṃ kurvanti nirmalam ॥1.13
Čtyři druhy dhauti se nazývají vnitřní dhauti (antardhauti), dhauti zubů (dantadhauti), dhauti hrudi (hrd-dhauti) a čištění základu (múlašódhana). [Ty] učiní tělo čistým.

vātasāraṃ vārisāraṃ vahnisāraṃ bahiṣkṛtam ।
ghaṭasya nirmalārthāya hy-antardhautiś caturvidhā ॥1.14
Za účelem očištění těla [se používají] čtyři druhy vnitřního dhauti (antardhauti): očista vzudchem (vátasára), očista vodou (várisára), očista ohněm (vahnisára) a bahiškrta.

kāka-cañcū-vad-āsyena pibed-vāyuṃ śanaiḥ śanaiḥ ।
cālayed-udaraṃ paścād-vartmanā recayec-chanaiḥ ॥1.15
Ať [jógin] nadechne pusou [ve tvaru] vraního zobáku velice pomalu vzduch, pohybuje břichem [a pak] pomalu vypustí [tento vzduch] zadní cestou.

vātasāraṃ paraṃ gopyaṃ deha-nirmala-kārakam ।
sarva-roga-kṣaya-karaṃ dehānala-vivardhakam ॥1.16
Očista vzduchem (vátasára) má být uchovávána v nejvyšší tajnosti, je příčinou čistoty těla, ničitelem všech nemocí [a] posilovatelem tělesného ohně (déhánala).

ākaṇṭhaṃ pūrayed-vāri vaktreṇa ca pibec-chanaiḥ ।
cālayed udareṇaiva codarād recayed adhaḥ ॥1.17
Ať [jógin] pomalu pije vodu ústy až [se] zaplní až po krk, pohybuje jí břichem a vypustí pod břichem.

vārisāraṃ paraṃ gopyaṃ deha-nirmala-kārakam ।
sādhayed-yaḥ prayatnena deva-dehaṃ prapadyate ॥1.18
Očista vodou (várisára) má být uchovávána v nejvyšší tajnosti, je příčinou čistoty těla, ten, kdo ji usilovně praktikuje, dosáhne božského těla.

nābhi-granthiṃ merupṛṣṭhe śatavāraṃ ca kārayet ।
udaryam-āmayaṃ tyaktvā jāṭharāgniṃ vivardhayet ॥1.19
Ať [jógin] stokrát přitáhne pupek (nábhi-granthi) k páteři. [To] odstraňuje neduhy břicha a posiluje trávicí oheň (džátharágni).

vahnisāram-iyaṃ dhautir-yogināṃ yoga-siddhidā ।
eṣā dhautiḥ parā gopyā na prakāśyā kadācana ॥1.20
Tato očista ohněm (vahnisára dhauti) dává jóginům úspěch (siddhi) v józe. Toto nejlepší dhauti by se mělo udržovat v tajnosti a nikdy ho neodhalit.

kākī-mudrāṃ sādhayitvā pūrayed-udaraṃ marut ।
dhārayed-ardhayāmaṃ tu cālayed-adha-vartmanā ॥1.21
Když [jógin] provedl kákímudru, ať naplní břicho vzduchem, podrží ho půl hlídky (90 min), pak ho vypustí spodní cestou.

nābhi-daghne jale sthitvā śaktināḍīṃ visarjayet ।
karābhyāṃ kṣālayennāḍīṃ yāvan-mala-visarjanam ।
tāvat-prakṣālya nāḍīṃ ca udare veśayet-punaḥ ॥1.22
Když [jógin] stojí ve vodě až po pupek, ať vyndá šakti-nádí a oběma rukama ho omyje, dokud neodstraní nečistotu. Pak, když [toto] nádí opláchnul, ať ho vrátí zpátky do břicha.

idaṃ prakṣālanaṃ gopyaṃ devānām-api durlabham ।
kevalaṃ dhauti-mātreṇa devadeho bhaved-dhruvam ॥1.23
Tento způsob očištění má být držet v tajnosti a je těžko dosažitelný i pro bohy. Pouze tímto samotným dhautim je získáno trvalé božské tělo.

yāmārdha-dhāraṇāśaktiṃ yāvanna sādhayennaraḥ ।
bahiṣkṛtaṃ mahā-dhautiṃ tāvannaiva samācaret ॥1.24
Dokud člověk není schopen zadržet [dech] na půl hlídky (90 minut), neměl by provádět velké dhauti bahiškrta.

Pránájáma (2. kapitola Hathapradípiky)

cale vāte calaṃ cittaṃ niścale niścalaṃ bhavet ।
yogī sthāṇutvamāpnoti tato vāyuṃ nirodhayet ॥ 2॥
Když je dech v pohybu, je vy pohybu i mysl. Když je dech ustálený, je ustálená a mysl a jógin získá stabilitu (klidný). Proto je třeba zastavit dech (váju).

sūrya-bhedanamujjāyī sītkārī śītalī tathā ।
bhastrikā bhrāmarī mūrcchā plāvinītyaṣṭa-kumbhakāḥ ॥44॥.
Súrjabhédana, udždžájí, šítkárí, šítalí dále bhastriká, bhrámarí múrččhá, pláviní – to je osm kumbhak.

Mudry (3. kapitola Hathapradípiky)

tasmātsarva-prayatnena prabodhayitumīśvarīm ।
brahma-dvāra-mukhe suptāṃ mudrābhyāsaṃ samācaret ॥ 5॥

Proto se vždy s úsilím věnuj praxi muder, abys probudil paní (íšvarí, tj. kundaliní) spící u brány brahman.

mahāmudrā mahābandho mahāvedhaśca khecarī ।
uḍḍīyānaṃ mūlabandhaśca bandho jālandharābhidhaḥ ॥ 6॥

Mahámudrá, mahábandha, mahávédha a khéčarí, uddíjána, múlabandha a bandha džálandhara…

karaṇī viparītākhyā vajrolī śakti-cālanam ।
idaṃ hi mudrā-daśakaṃ jarā-maraṇa-nāśanam ॥ 7॥

Viparítakaraní, vadžrólí, šakti-čálana – to je deset muder, který jsou ničitelkami stáří a smrti.

Další informace:

Jóga ve 20. století

1918, 25. prosince – proběhla první „lekce jógy“ vůbec (Šrí Jógéndra)

1924 – vznik Pozdravu slunci (súrja-namaskára), původně šlo pouze o poklony prováděné při čtení textu bez koordinace pohybu s dechem.

Súrjanamaskára neboli poklony slunci – forma gymnastického cvičení připojená k uctívání slunce v Indii – je bez rozmyslu míchána s jógovými fyzickými cviky neinformovanými jedinci, ale autority je jednoznačně zapovídají.

Šrí Jógéndra (1928)
Šrí T. Krišnamáčárja

Citáty Šrí T. Krišnamáčárji

„Kolik pránájám bych měl denně dělat?“ Krišnamáčárja odpověděl otázkou: „Kolik ti je let? Asi čtyřicet?“ Student přikýval. „Tak musíš dělat čtyřikrát tolik pránájám každý den. Dělej tedy 160 pránájám denně.“

A. G. Mohan: Krishnamacharya, his life and teaching

„Ty také učíš jógu, ale je ti teprve okolo třiceti. On je o deset let starší. V tvém životním období můžeš dělat pránájámu polovinu dobu, kterou strávíš ásanami. Jak budeš stárnout, musíš dělat více pránájámy. Až ti bude šedesát, musíš dělat pránájámu dvakrát takovou dobu, jakou strávíš praxí ásan.“

A. G. Mohan: Krishnamacharya, his life and teaching

Člověk by měl recitovat [v mysli] mantry, které jsou pro něj vhodné, během pránájámy.

Šrí T. Krišnamáčárja: Jóga Rahasja I.84

Nemusí se bát nemoci ten, jehož nádech a výdech má vždy stejné trvání a je dlouhý a jemný.

Šrí T. Krišnamáčárja: Jóga Rahasja II.27

Ostatní pránájámy dávají vždy jen jeden výsledek. Jen nádíšódhana přináší všechny výsledky dohromady.

Šrí T. Krišnamáčárja: Jóga Rahasja I.104

Krišnamáčárja učil pránájámu od úplného začátku. Vlastně prakticky každý, kdo u něj studoval, se od něj naučil pránájámu. On sám učil pránájámu. Vaše praxe běžně končila pránájámou. Nikdy jsem neodešel z jeho lekce, aniž bych nedělal pránájámu.

Šrívatsa Rámasvámí o svému učiteli Šrí T. Krišnamáčárjovi (z rozhovoru: http://wildyogi.info/en/issue/huge- variety-krishnamacharyas-teachings-interview-srivatsa-ramaswami)

[Krišnamáčárja] pokaždé – celých třicet let na každé lekci, na kterou jsem přišel – začínal dýcháním. Přikládal velikou důležitost pránájámě a přikládal velikou důležitost védské recitaci

Šrívatsa Rámasvámí o svému učiteli Šrí T. Krišnamáčárjovi (z rozhovoru: http://wildyogi.info/en/issue/huge- variety-krishnamacharyas-teachings-interview-srivatsa-ramaswami)

Otázka: Říká se, že úspěch je 99% praxe. Pattabhi Jois říkával „Praktikuj a všechno přijde“ (Practice and all si coming). Stačí tedy pouze praxe anebo je potřeba studovat šástry? Jakou roli by studium písem mělo hrát v našem postupu?

Šrívatsa Rámasvámí: To opět závisí na zájmu daného člověka. Pokud jste spokojeni s ásanovou praxí a stačí vám, tak je to v pořádku. Ale tohle nemusí stačit v přístupu, kterým učil Krišnamáčárja. Praxe se s postupujícím věkem mění. Proto měl tři rozdílené kramy: sršti krama, když jste mladí a rostete s důrazem na ásany a vinjásy. Ve středním věku je to sthiti krama, abyste si udrželi dobré zdraví a pak, když jste starší, je to anta neboli samhára krama. Filosofie vám bude ve stáří vodítkem. V Indii se často stane, že někomu je šedesát let, stáhne se ze světského života a začne studovat Védánatu – ale v tom věku je už těžké tomu porozumět. Musíte získat dobré základy již od mládí. Myslím si, že lidé, kteří praktikují pouze ásny a snaží se, aby jim to stačilo, tak po nějaké době… No, není to kompletní obraz.

z rozhovoru se Šrívatsa Rámasvámím, https://buff.ly/2Lmk4MP

Samozřejmě tu [při studiu s Krišnamáčárjou] bylo také studium textů, které zabralo mnohem více času než technika ásan, protože jakmile je vám jasná, tak už se k ní nedá nic moc říct. Texty poskytují obsah pro vaší praxi a dávají smysl tomu, co děláte.

T.K.V. Desikachar: Heart of Yoga

Dalo by se samozřejmě říct, že jsem učil jógu stovky lidí různého věku, stavu a původu. Ale “jógou” zde míním pouze pozice a kontrolu dechu. Nepočítám tam meditaci nebo výklad textů. ⠀
To jsem učil jen několik málo lidí a jen ty, které jsem uznal za hodné po několika rozhovorech, kdy jsem se snažil poznat jejich osobnost a pevnost jejich odhodlání. Odrazoval jsem ty, kdo působili, že mají pouze povrchní zájem o jógu. Ale nikdy ne ty, kdo za mnou přišli se zdravotními potížemi a které již mnohokrát odmítli lékaři.

Šrí T. Krišnamáčárja (z rozhovoru se Sarah Dars, Viniyoga Review č. 24, prosince 1989, https://buff.ly/2p6e5yQ)

Učte, co je uvnitř vás. Ale ne tak, jak je to aplikovatelné pro vás, ale tak, jak je to aplikovatelné pro toho druhého.

Šrí T. Krišnamáčárja

[Některé] typy těl jsou tlusté, hubené, vychrtlé, křivé [nebo] zmrzačené – proto nejsou předepsány [všechny] ásany všem.

Moudrý, když zjistil, co je vhodné, určí, jaká bude praxe – to je postup, který vysvětlili mudrci.

Šrí T. Krišnamáčárja: Jóga Rahasja I.31-32

Další informace