Jóga sútry – 1. kapitola

Jóga sútry – 1. kapitola

Úvodní infromace, odkazy na související články a přehled kapitol najdete zde.


První kapitola ॥ ॥ Druhá kapitola ॥ ॥ Třetí kapitola ॥ ॥ Čtvrtá kapitola ॥


॥ समाधि-पादः ॥
První kapitola – o samádhi

Dvě stránky z rukopisu (19. stol) Pataňdžaliho Jóga súter s Vjásovým komentářem. Text začíná sútrou I.35 (Pataňdžaliho text je označen červeně). (zdroj)

अथ योगानुशासनम् ॥ १.१॥
atha yogānuśāsanam ॥ 1.1॥
atha = nyní; yoga = jóga; anuśāsanam = výklad
Nyní předání nauky jógy.

योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः ॥ १.२॥
yogaścitta-vṛtti-nirodhaḥ ॥ 1.2॥
yogaḥ = jóga; citta = mysl; vrtti = změny, „vrtění“; nirodhaḥ = ovládnutí, kontrola
Jóga je ovládnutí (ustání) změn v mysli.

तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम् ॥ १.३॥
tadā draṣṭuḥ svarūpe ‘vasthānam ॥ 1.3॥
tadā = potom; draṣṭuḥ = pozorovatel; svarūpe = ve své vlastní přirozenosti; avasthānam = zůstává, je ponořen
Poté pozorovatel (puruša) zůstává ve své přirozenosti.

वृत्तिसारूप्यमितरत्र ॥ १.४॥
vṛtti-sārūpyam-itaratra ॥ 1.4॥
vṛtti = změny; sārūpyam = ztotožnění; itaratra = jinak
Jinak se [puruša] ztotožňuje se změnami [v mysli].

वृत्तयः पञ्चतय्यः क्लिष्टाक्लिष्टाः ॥ १.५॥
vṛttayaḥ pañcatayyaḥ kliṣṭākliṣṭāḥ ॥ 1.5॥
vṛttayaḥ = změny; pañcatayyaḥ = patero, pět druhů; kliṣṭāḥ = zabraňující; akliṣṭāḥ = nezabraňující
Změn v mysli je pět druhů [a jsou buď] zabraňující [nebo] nezabraňující [praxi jógy].

प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतयः ॥ १.६॥
pramāṇa-viparyaya-vikalpa-nidrā-smṛtayaḥ ॥ 1.6॥
pramāṇa = správné poznání; viparyaya = omyl, mylné poznání; vikalpa = koncept; nidrā = spánek; smṛtayaḥ = paměť
[Pět druhů vrtti je] správné poznání, omyl, koncept, spánek a paměť.

प्रत्यक्षानुमानागमाः प्रमाणानि ॥ १.७॥
pratyakṣānumānāgamāḥ pramāṇāni ॥ 1.7॥
pratyakṣa = přímé vnímání; anumāna = logické vyvození; āgamāḥ = písma, autority; pramāṇāni = správná poznání
Správné poznání [pochází z] přímého vnímání, vyvození anebo z výroku autorit.

विपर्ययो मिथ्याज्ञानमतद्रूपप्रतिष्ठम् ॥ १.८॥
viparyayo mithyā-jñānam-atad-rūpa-pratiṣṭham ॥ 1.8॥
viparyayaḥ = omyl, mylné poznání; mithyā = neskutečné, nepravdivé; jñānam = poznání; atat = „ne to“, nesprávné; rūpa = podoba, forma; pratiṣṭham = ustanoven v
Omyl je nepravdivé poznání pramenící z nesprávného uchopení [předmětu].

शब्दज्ञानानुपाती वस्तुशून्यो विकल्पः ॥ १.९॥
śabda-jñānānupātī vastu-śūnyo vikalpaḥ ॥ 1.9॥
śabda = slovo; jñāna = poznání; anupātī = následující po, vyvozené z; vastu = předmět; śūnyaḥ = prázdný; vikalpaḥ = koncept
Koncept je poznání pocházející [pouze] ze slov, ke kterému neexistuje odpovídající předmět.

अभावप्रत्ययालम्बना वृत्तिर्निद्रा ॥ १.१०॥
abhāvapratyayālambanā vṛttir-nidrā ॥ 1.10॥
abhāva = neexistence, absence; pratyaya = příčina; ālambanā = opora, základ; vṛttiḥ = změna; nidrā = spánek
Spánek je změna v mysli (vritti) spočívající v absenci [obsahu].

अनुभूतविषयासंप्रमोषः स्मृतिः ॥ १.११॥
anubhūta-viṣayāsaṃpramoṣaḥ smṛtiḥ ॥ 1.11॥
anubhūta = zakušené; viṣaya = smyslové předměty; asaṃpramoṣaḥ = „neodcházející, zůstávající; smṛtiḥ = paměť
Paměť je zadržením smyslových předmětů [v mysli], které byly zakuseny.

अभ्यासवैराग्याभ्यां तन्निरोधः ॥ १.१२॥
abhyāsa-vairāgyābhyāṃ tan-nirodhaḥ ॥ 1.12॥
abhyāsa = praxe; vairāgyābhyāṃ = nepřipoutanost; tat = to; nirodhaḥ = kontrola, ovládnutí
Ustání změn v mysli [dosáhneme] praxí a nepřípoutaností.

तत्र स्थितौ यत्नोऽभ्यासः ॥ १.१३॥
tatra sthitau yatno’bhyāsaḥ ॥ 1.13॥
tatra = z nich; sthitau = stabilitou; yatnaḥ = úsilí; abhyāsaḥ = praxe
Z nich je praxe úsilím o koncentraci/stabilitu [mysli].

स तु दीर्घकालनैरन्तर्यसत्कारासेवितो दृढभूमिः ॥ १.१४॥
sa tu dīrgha-kāla-nairantarya-satkārāsevito dṛḍha-bhūmiḥ ॥ 1.14॥
saḥ = ta; tu = však; dīrgha = dlouho; kāla = čas; nairantarya = bez přerušení; satkārā = s úctou; āsevitaḥ = prováděno; dṛḍha = pevná; bhūmiḥ = země
Ta (praxe) se upevní, když je vykonávána po dlouhou dobu, bez přerušení a s úctou.

दृष्टानुश्रविकविषयवितृष्णस्य वशीकारसंज्ञा वैराग्यम् ॥ १.१५॥
dṛṣṭānuśravika-viṣaya-vitṛṣṇasya vaśīkāra-saṃjñā vairāgyam ॥ 1.15॥
dṛṣṭa = viděné; anuśravika = slyšené; viṣaya = smyslové předměty; vitṛṣṇasya = toho, kdo překonal žízeň; vaśīkāra = má pod kontrolou; saṃjñā = vědomí; vairāgyam = nepřipoutanost
Nepřipoutanost je ovládnuté vědomí toho, kdo netouží po smyslových předmětech, které vidí anebo o nich slyší.

तत्परं पुरुषख्यातेर्गुणवैतृष्ण्यम् ॥ १.१६॥
tat-paraṃ puruṣa-khyāter-guṇa-vaitṛṣṇyam ॥ 1.16॥
tat = to; paraṃ = nejvyšší; puruṣa = puruša; khyāteḥ = poznávání, vnímání; guṇa = vlastnost; vaitṛṣṇyam = ne-toužení
Ta vyšší (tj. vyšší nepřipoutanost) je ne-toužením po gunách (vlastnostech prakrti)[, která pramení] z poznání purušy.

वितर्कविचारानन्दास्मितारूपानुगमात् संप्रज्ञातः ॥ १.१७॥
vitarka-vicārānandāsmitā-rūpānugamāt saṃprajñātaḥ ॥ 1.17॥
vitarka = (hrubé) uvědomění / přemýšlení; vicāra = (jemné) uvědomění / přemýšlení; ānanda = blaženost; asmitā = pocit „já“; rūpa = podoba, forma; anugamāt = doporovázené; saṃprajñātaḥ = sampradžňáta samádhi
Sampradžňata [samádhi] se skládá [z postupných] úrovní [samádhi] s hrubým uvědoměním, [samádhi] s jemným uvědoměním, [samádhi] s blažeností a [samádhi] s pocitem “já”.

विरामप्रत्ययाभ्यासपूर्वः संस्कारशेषोऽन्यः ॥ १.१८॥
virāma-pratyayābhyāsa-pūrvaḥ saṃskāra-śeṣo’nyaḥ ॥ 1.18॥
virāma = ustání, zaniknutí; pratyaya = představa, odhodlání, jistota, kauzální princip; abhyāsa = praxe; pūrvaḥ = předcházející; saṃskāra = otisk; śeṣaḥ = zbytek, zůstatek; anyaḥ = to druhé
Tomu druhému [samádhi (tj. asampradžňata samádhi)] předchází rozvíjení praxe zaniknutí [všech vrtti]. [V tomto stavu] zůstávají pouze samskáry.

भवप्रत्ययो विदेहप्रकृतिलयानाम् ॥ १.१९॥
bhava-pratyayo videha-prakṛti-layānām ॥ 1.19॥
bhava = zrození, bytí; pratyayaḥ = představa, příčina; videha = beztělný; prakṛti-layānām = rozplynutý v prakrti
[Samádhi] těch, co jsou bez těla (vidéha) a těch, co splynuli s prakrti (prakrtilája) je stále příčinou zrození (nebo: je stále v úrovni prakrti).

श्रद्धावीर्यस्मृतिसमाधिप्रज्ञापूर्वक इतरेषाम् ॥ १.२०॥
śraddhā-vīrya-smṛti-samādhi-prajñā-pūrvaka itareṣām ॥ 1.20॥
śraddhā = víra, přesvědčení; vīrya = síla, hrdinnost; smṛti = paměť; samādhi = samádhi; prajñā = moudrost; pūrvaka = předcházející; itareṣām = ostatní
U ostatních předchází víra, síla, paměť, [praxe] samádhi a moudrost (vhled).

तीव्रसंवेगानामासन्नः ॥ १.२१॥
tīvra-saṃvegānām-āsannaḥ ॥ 1.21॥
tīvra = horlivý, rychlý; saṃvegānām = pro ti, kdo jsou zapálení; āsannaḥ = blízko;
[Samádhi] je blízko pro ty, kdo jsou zapáleni a [jejich postup] je rychlý.

मृदुमध्याधिमात्रत्वात् ततोऽपि विशेषः ॥ १.२२॥
mṛdu-madhyādhimātratvāt tato’pi viśeṣaḥ ॥ 1.22॥
mṛdu = slabý, pomalý; madhya = střední; adhimātratvāt = intezivní, nejvyšší; tataḥ = z toho, kvůli tomu; api = také; viśeṣaḥ = odlišnost
I mezi nimi existuje rozdílnost [v zapálenosti, která je buď] slabá, střední anebo nejvyšší.

ईश्वरप्रणिधानाद्वा ॥ १.२३॥
īśvara-praṇidhānād-vā ॥ 1.23॥
īśvara = pán; praṇidhānāt = z oddanosti, z odevzdanosti; = nebo
Anebo [lze samádhi dosáhnout] odevzdaností Pánu.

क्लेशकर्मविपाकाशयैरपरामृष्टः पुरुषविशेष ईश्वरः ॥ १.२४॥
kleśa-karma-vipākāśayair-aparāmṛṣṭaḥ puruṣa-viśeṣa īśvaraḥ ॥ 1.24॥
kleśa = kléša, překážka; karma = karma, čin; vipāka = uzrání; āśayaiḥ = nahromadění (samskár); aparāmṛṣṭaḥ = nedotknutý; puruṣaviśeṣa = zvláštní puruša; īśvaraḥ = pán;
Pán (íšvara) je zvláštním purušou, který je nedotčen kléšami, činy, jejich následky ani nahromaděním [samskár].

तत्र निरतिशयं सार्वज्ञबीजम् ॥ १.२५॥
tatra niratiśayaṃ sārvajña-bījam ॥ 1.25॥
tatra = tam (v něm); niratiśayaṃ = nepřekonatelné; sārvajña = vševědoucnost; bījam = semeno
V něm je nepřekonatelné (tj. dokonalé) semeno vševědoucnosti.

पूर्वेषामपि गुरुः कालेनानवच्छेदात् ॥ १.२६॥
pūrveṣām-api guruḥ kālenānavacchedāt ॥ 1.26॥
pūrveṣām = dřívějších, pradávných, předků; api = také; guruḥ = učitel; kālena = časem; anavacchedāt = není ovlivněn, rozdělen
Bůh (íšvara) je také učitelem dávných [duchovních hledajících, mistrů], protože není omezen časem.

तस्य वाचकः प्रणवः ॥ १.२७॥
tasya vācakaḥ praṇavaḥ ॥ 1.27॥
tasya = jeho; vācakaḥ = slovo, vyjádření, jméno; praṇavaḥ = slabika óm
Jeho označením je slabika óm.

तज्जपस्तदर्थभावनम् ॥ १.२८॥
tajjapas-tad-artha-bhāvanam ॥ 1.28॥
tat = toho; japa = opakování; tat = to; artha = význam, smysl; bhāvanam = mít v mysli, přemýšlet o
Opakování [slabiky óm] by se mělo provádět s rozjímání o (či ponořením do) jeho významu.

ततः प्रत्यक्चेतनाधिगमोऽप्यन्तरायाभावश्च
tataḥ pratyak-cetanādhigamo’py-antarāyābhāvaśca ॥ 1.29॥
tataḥ = z toho; pratyak = vnitřní; cetana = vědomí; adhigamaḥ = uvědomění; api = také; antarāya = přerušení, narušení; abhāvaḥ = ne-existence, absence; ca = a
Díky [odevzdanosti Bohu] je dosaženo vnitřního vědomí a také zničení toho, co narušuje [praxi jógy] (antarája).

व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरति-भ्रान्तिदर्शनालब्ध-भूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः ॥ १.३०॥
vyādhi-styāna-saṃśaya-pramādālasyāvirati-bhrānti-darśanālabdha-bhūmikatvānavasthitatvāni citta-vikṣepās-te’ntarāyāḥ ॥ 1.30॥
vyādhi = nemoc; styāna = zahálka, nezájem; saṃśaya = pochybnost; pramāda = nedbalost; ālasya = lenost; avirati = nezdrženlivost; bhrānti = chybné; darśana = vidění; alabdha= nezískání; bhūmikatva = země; anavasthitatvāni = nestabilita; citta = mysl; vikṣepāḥ = rozptýlení; te = tyto; antarāyāḥ = přerušení;
Narušeními (antarája) [jógové praxe] jsou nemoc, zahálka, pochybnost, nedbalost, lenost, nezdrženlivost, nesprávné vidění (tj. pochopení), nedosažení pevné země a nestabilita.

दुःखदौर्मनस्याङ्गमेजयत्वश्वासप्रश्वासा विक्षेपसहभुवः ॥ १.३१॥
duḥkha-daurmanasyāṅgam-ejayatva-śvāsa-praśvāsā vikṣepa-saha-bhuvaḥ ॥ 1.31॥
duḥkha = utrpení; daurmanasya = skleslost mysli; aṅgam-ejayatva = třas končetin; śvāsa = nádech; praśvāsāḥ = výdech; vikṣepa = rozrušení; saha = spolu s; bhuvaḥ = jsou
Tato rozrušení (vikšépa) jsou doprovázena utrpením, skleslostí, třasem a [nechtěnými, neovladatelnými] nádechy a výdechy.

तत्प्रतिषेधार्थमेकतत्त्वाभ्यासः ॥ १.३२॥
tat-pratiṣedhārtham-eka-tattvābhyāsaḥ ॥ 1.32॥
tat = to (jejich); pratiṣedha = odehnání, odstranění; artham = účelem; eka = jeden; tattva = princip, předmět, „takovost“; abhyāsaḥ = praxe
K odstranění [těchto narušení, by se měla provádět] praxe na jeden princip (soustředění na jeden předmět).

मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षाणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम् ॥ १.३३॥
maitrī-karuṇā-muditopekṣāṇāṃ sukha-duḥkha-puṇyāpuṇya-viṣayāṇāṃ bhāvanātaś-citta-prasādanam ॥ 1.33॥
maitrī = přátelství; karuṇā = soucit; muditā = radost; upekṣāṇāṃ = neutrální postoj; sukha = radost; duḥkha = utrpení; puṇya = zásluha; apuṇya = hřích; viṣayāṇāṃ = předmětů smyslů; bhāvanātaḥ =  z přístupu, z postoje; citta = mysl; prasādanam = jasnost
Rozvíjením přátelství (maitrí) k spokojeným, soucitu (karuna) k nespokojeným, radosti (mudita) ke ctnostným a neutrálního postoje (upékša) k nectnostným, se mysl vyjasní (čitta-prasádana)

प्रच्छर्दनविधारणाभ्यां वा प्राणस्य ॥ १.३४॥
pracchardana-vidhāraṇābhyāṃ vā prāṇasya ॥ 1.34॥
pracchardana = výdechem; vidhāraṇābhyāṃ = zadržením, kontrolou; = nebo; prāṇasya = prány, dechu
Anebo [se mysl upevní (sthiti-nibandhaní)] výdechem a zádrží dechu.

विषयवती वा प्रवृत्तिरुत्पन्ना मनसः स्थितिनिबन्धिनी ॥ १.३५॥
viṣayavatī vā pravṛttir-utpannā manasaḥ sthiti-nibandhinī ॥ 1.35॥
viṣayavatī = smyslového předmětu; = nebo; pravṛttiḥ = sklon, aktivita, přímé vnímání; utpannā = povstávající; manasaḥ = mysli; sthiti-nibandhinī = způsobuje stabilitu
Nebo povstáním přímé zkušenosti [jemných] smyslových předmětů [je dosaženo] upevnění mysli (sthiti-nibandhaní).

विशोका वा ज्योतिष्मती ॥ १.३६॥
viśokā vā jyotiṣmatī ॥ 1.36॥
viśokā = bez bolestný, neposkvrněný; = nebo; jyotiṣmatī = jasný, zářivý
Anebo [stabilitu mysli způsobuje soustředění na] záři bez zármutku.

वीतरागविषयं वा चित्तम् ॥ १.३७॥
vīta-rāga-viṣayaṃ vā cittam ॥ 1.37॥
vīta = bez; rāga = touha; viṣayaṃ = smyslový předmět; = nebo; cittam = mysl
Anebo [se mysl upevní], když má za předmět mysl někoho, kdo je bez žádostí.

स्वप्ननिद्राज्ञानालम्बनं वा ॥ १.३८॥
svapna-nidrā-jñānālambanaṃ vā ॥ 1.38॥
svapna = sen; nidrā = spánek; jñāna = poznání; ālambanaṃ = podpora, opora
Anebo [se mysl upevní] pokud má jako oporu poznání spánku a snů.

यथाभिमतध्यानाद्वा ॥ १.३९॥
yathābhimata-dhyānād-vā ॥ 1.39॥
yathā = podle; abhimata = příjemné, vybrané; dhyānāt = z meditace; = nebo
Anebo [se mysl upevní] skrze meditaci na předmět, který je příjemný.

परमाणु परममहत्त्वान्तोऽस्य वशीकारः ॥ १.४०॥
paramāṇu parama-mahattvānto’sya vaśīkāraḥ ॥ 1.40॥
paramāṇu = nejmenší; parama = největší, nejvyšší; mahattva = velikost; antaḥ = až po; asya = jeho; vaśīkāraḥ = moc, vláda, kontrola
Jeho (tj. jóginova) moc sahá od nejmenší částečky hmoty až po její největší celek.

क्षीणवृत्तेरभिजातस्येव मणेर्ग्रहीतृग्रहणग्राह्येषु तत्स्थतदञ्जनता समापत्तिः ॥ १.४१॥
kṣīṇa-vṛtter-abhijātasyeva maṇer-grahītṛ-grahaṇa-grāhyeṣu tat-stha-tad-añjanatā samāpattiḥ ॥ 1.41॥
kṣīṇa = oslabené, ustalé; vṛtteḥ = změny; abhijātasya = nejvyšší kvality (průhledné); iva = jako; maṇeḥ = šperku, drahokam, krystal; grahītṛ = poznávající; grahaṇa = poznávání, „to pomocí čeho je poznáváno“; grāhyeṣu = v předmětu poznání; tat = to; stha = usazené, ustanovené; tat = to; añjanatā = zabarvené, přebírající podobu; samāpattiḥ = samápatti
Pro toho, jehož vrtty ustaly, je [jeho mysl] jako průhledný krystal a přijímá podobu [jakéhokoliv předmětu], ať už je to poznávající, nástroj poznávání anebo předmět poznávání – to je samápatti.

तत्र शब्दार्थज्ञानविकल्पैः संकीर्णा सवितर्का समापत्तिः ॥ १.४२॥
tatra śabdārtha-jñāna-vikalpaiḥ saṃkīrṇā savitarkā samāpattiḥ ॥ 1.42॥
tatra = tam; śabda = slova; artha = smysl, význam; jñāna = poznání; vikalpaiḥ = s představami, s koncepty; saṃkīrṇā = smíchané; savitarkā = savitarka, „s hrubým uvědoměním“; samāpattiḥ = samápatti (splynutí s objektem)
To z nich, které je spojené s koncepty slov, významu a poznání je savitarka samápatti (samádhi).

स्मृतिपरिशुद्धौ स्वरूपशून्येवार्थमात्रनिर्भासा निर्वितर्का ॥ १.४३॥
smṛti-pariśuddhau svarūpa-śūnyevārtha-mātra-nirbhāsā nirvitarkā ॥ 1.43॥
smṛti = paměť; pariśuddhau = očištěním; svarūpa = vlastní přirozenost; śūnya = prázdná; iva = jako; artha = předmět; mātra = samotný; nirbhāsā = zářící; nirvitarkā = „(samádhi) bez hrubého uvědomění“;
Když byla paměť úplně očištěna od své vlastní přirozenosti a je jakoby prázdná a osvětluje pouze samotný předmět [meditace], je to nirvitarka [samádhi].

एतयैव सविचारा निर्विचारा च सूक्ष्मविषया व्याख्याता ॥ १.४४॥
etayaiva savicārā nirvicārā ca sūkṣma-viṣayā vyākhyātā ॥ 1.44॥
etayā = tímto; eva = vskutku; savicārā = „s jemným uvědoměním“; nirvicārā = „bez jemného uvědomění“; ca = a; sūkṣma = jemný; viṣayā = smyslové předměty; vyākhyātā = jsou popsány;
Stejným způsobem jsou popsány i savičára a nirvičára [samádhi], jejichž předmět [soustředění] je jemný.

सूक्ष्मविषयत्वं चालिङ्गपर्यवसानम् ॥ १.४५॥
sūkṣma-viṣayatvaṃ cāliṅga-paryavasānam ॥ 1.45॥
sūkṣma = jemné; viṣayatvaṃ = předměty smyslů; ca = a; aliṅga = bez znaků (prakrti); paryavasānam = končící
„Jemné předměty“ zahrnuje vše až po alinga [prakriti] (tj. celou prakrti).

ता एव सबीजः समाधिः ॥ १.४६॥
tā eva sabījaḥ samādhiḥ ॥ 1.46॥
tāḥ = tyto; eva = vskutku; sabījaḥ = se semenem; samādhiḥ = samádhi
Tyto [výše zmíněné druhy samádhi/samápatti] jsou sabídža samádhi.

निर्विचारवैशारद्येऽध्यात्मप्रसादः ॥ १.४७॥
nirvicāra-vaiśāradye’dhyātma-prasādaḥ ॥ 1.47॥
nirvicāra = „bez jemného uvědomění“; vaiśāradye = v čirosti; adhyātma = týkající se Já, duchovní; prasādaḥ = jasnost
Po dosažení čistého nirvičára samádhi, nastane jasnost Já (nebo: duchovní jasnost).

ऋतम्भरा तत्र प्रज्ञा ॥ १.४८॥
ṛtam-bharā tatra prajñā ॥ 1.48॥
ṛtam = řád, pravda; bharā = nesoucí; tatra = tam; prajñā = moudrost, vhled, vědomí
[V tom stavu] se nachází moudrost nesoucí pravdu.

श्रुतानुमानप्रज्ञाभ्यामन्यविषया विशेषार्थत्वात् ॥ १.४९॥
śrutānumāna-prajñābhyām-anya-viṣayā viśeṣārthatvāt ॥ 1.49॥
śruta = slyšené, tj. písma; anumāna = logicky vyvozené; prajñābhyām = od moudrosti, od vhledu, od vědomí; anya = jiné; viṣayā = smyslový předmět; viśeṣa = konkrétní, specifický; arthatvāt = jako svůj předmět
[Moudrost nesoucí pravdu] má odlišný předmět od moudrosti získané z písem anebo logického vyvozování, protože jeho předmětem jsou konkrétní znaky [věci].

तज्जः संस्कारोऽन्यसंस्कारप्रतिबन्धी ॥ १.५०॥
taj-jaḥ saṃskāro’nya-saṃskāra-pratibandhī ॥ 1.50॥
tat = to; jaḥ = zrozené; saṃskāraḥ = otisk; anya = jiné; saṃskāra = otisk; pratibandhī = omezuje, spoutává
Samskára vzniklá z toho (tj.moudrosti nesoucí pravdu/samádhi) omezuje ostatní samskáry.

तस्यापि निरोधे सर्वनिरोधान्निर्बीजः समाधिः ॥ १.५१॥
tasyāpi nirodhe sarva-nirodhān-nirbījaḥ samādhiḥ ॥ 1.51॥
tasya = toho; api = také; nirodhe = po zmizení; sarva = všeho; nirodhāt = z ovládnutí, z ustání; nirbījaḥ = bez semene; samādhiḥ = samádhi
Po zmizení i těchto [samskár moudrosti/samskár samádhi], přijde ustání všech [vrtti] [což je] nirbídža samádhi.

॥ इति पतञ्जलि-विरचिते योग-सूत्रे प्रथमः समाधि-पादः ॥
iti patañjali-viracite yoga-sūtre prathamaḥ samādhi-pādaḥ
Tímto končí v Jóga sútrách napsaných Pataňdžalim první kapitola [pojednávající] o samádhi.

Přeložil David Dostal (2019)