Jóga sútry – 3. kapitola

Úvodní infromace, odkazy na související články a přehled kapitol najdete zde.


První kapitola ॥ ॥ Druhá kapitola ॥ ॥ Třetí kapitola ॥ ॥ Čtvrtá kapitola


॥ विभूति-पादः ॥
Třetí kapitola – o nadpřirozených silách

देशबन्धश्चित्तस्य धारणा ॥ ३.१॥
deśa-bandhaś-cittasya dhāraṇā ॥ 3.1॥
deśa = místo; bandhaḥ = připoutaný; cittasya = mysli; dhāraṇā = soustředění
Soustřední je připoutání mysli na jedno místo.

तत्र प्रत्ययैकतानता ध्यानम् ॥ ३.२॥
tatra pratyayaika-tānatā dhyānam ॥ 3.2॥
tatra = tam; pratyaya = myšlenka, idea; ekatānatā = soustředěná na jeden bod; dhyānam = meditace
Meditace je jednobodové zaměření mysli na daný předmět.

तदेवार्थमात्रनिर्भासं स्वरूपशून्यमिव समाधिः ॥ ३.३॥
tad-evārtha-mātra-nirbhāsaṃ svarūpa-śūnyam-iva samādhiḥ ॥ 3.3॥
tad = to (tj. dhjána); eva = právě, sama; artha = předmět; mātra = samotný; nirbhāsaṃ = objevující se, jevící se; svarūpa = vlastní podstata, přirozenost; śūnyam = prázdná; iva = jakoby; samādhiḥ = samádhi
Samádhi je, když ta (dhjána) se sama stává předmětem a mysl ztrácí svou [reflektující] přirozenost.

त्रयमेकत्र संयमः ॥ ३.४॥
trayam-ekatra saṃyamaḥ ॥ 3.4॥
trayam = tři; ekatra = dohromady; saṃyamaḥ = spojení, sanjama
Tyto tři dohromady jsou sanjama.

तज्जयात्प्रज्ञालोकः ॥ ३.५॥
taj-jayāt prajñālokaḥ ॥ 3.5॥
tat = to; jayāt = z ovládnutí, z vítězství nad; prajñā = moudrost; ālokaḥ = vize, pohled, vidění;
Ze [sanjamy] pochází vhled moudrosti.

तस्य भूमिषु विनियोगः ॥ ३.६॥
tasya bhūmiṣu viniyogaḥ ॥ 3.6॥
tasya = toho; bhūmiṣu = na úrovních; viniyogaḥ = aplikace, použití
[Sanjama] se aplikuje na [různých] úrovních [samádhi].

त्रयमन्तरङ्गं पूर्वेभ्यः ॥ ३.७॥
trayam-antar-aṅgaṃ pūrvebhyaḥ ॥ 3.7॥
trayam = tři; antar = vnitřní; aṅgaṃ = končetiny, části; pūrvebhyaḥ = oproti předchozím
Tyto tři (tj. dhárana, dhjána a samádhi) jsou vnitřními díly [jógy] oproti předchozím.

तदपि बहिरङ्गं निर्बीजस्य ॥ ३.८॥
tad-api bahir-aṅgaṃ nirbījasya ॥ 3.8॥
tat = to; api = dokonce, také; bahir = vnější; aṅgaṃ = končetiny, části; nirbījasya = bezsemennému
Tyto jsou ale vnějšími částmi [jógy] v porovnání s nirbídža samádhi.

व्युत्थाननिरोधसंस्कारयोरभिभवप्रादुर्भावौ निरोधक्षणचित्तान्वयो निरोधपरिणामः ॥ ३.९॥
vyutthāna-nirodha-saṃskārayor-abhibhava-prādurbhāvau nirodha-kṣaṇa-cittānvayo nirodha-pariṇāmaḥ ॥ 3.9॥
vyutthāna = směřující ven; nirodha = ovládnutí, potlačení; saṃskārayoḥ = samskár; abhibhava = přemožení, odstranění; prādurbhāvau = objevení; nirodha = ovládnutí, potlačení; kṣaṇa = okamžik; citta = mysli; anvayaḥ = spojený, předcházející; nirodha = ovládnutí, potlačení; pariṇāmaḥ = vývoj, změna
Niródha-parináma nastává, když zmizí ven směřující samskáry a objevení niródha-sanskáry. Ty se v mysli objevují v okamžiku niródhy.

तस्य प्रशान्तवाहिता संस्कारात् ॥ ३.१०॥
tasya praśānta-vāhitā saṃskārāt ॥ 3.10॥
tasya = její (tj. mysli); praśānta = klidné; vāhitā = proudění, plynutí; saṃskārāt = ze samskáry.
Nerušené plynutí mysli se děje díky sanskárám.

सर्वार्थतैकाग्रतयोः क्षयोदयौ चित्तस्य समाधिपरिणामः ॥ ३.११॥
sarvārthataikāgratayoḥ kṣayodayau cittasya samādhi-pariṇāmaḥ ॥ 3.11॥
sarva-artha = [soustředění na] všechny předměty; ekāgratayoḥ = soustředění na jeden předmět; kṣaya = odstranění; udayau = navození; cittasya = mysli; samādhi = samádhi; pariṇāmaḥ = vývoj, změna
Samádhi-parináma znamená odstranění mnoho-bodovosti (tj. rozptýlenosti) mysli a objevení jednobodovosti (tj. soustředění).

ततः पुनः शान्तोदितौ तुल्यप्रत्ययौ चित्तस्यैकाग्रतापरिणामः ॥ ३.१२॥
tataḥ punaḥ śāntoditau tulya-pratyayau cittasya-ikāgratā-pariṇāmaḥ ॥ 3.12॥
tataḥ = potom; punaḥ = znovu; śānta = uklidněné, minulost; uditau = to, co se objevuje, přítomnost; tulya = rovné, stejné; pratyayau = obraz, myšlenka; cittasya = mysli; ekāgratā = jedno bodové soustředění; pariṇāmaḥ = vývoj, změna
V této souvislosti se jednobodové soustředění objevuje, když obraz v mysli, který právě odešel je stejný jako současný [obraz v mysli].

एतेन भूतेन्द्रियेषु धर्मलक्षणावस्थापरिणामा व्याख्याताः ॥ ३.१३॥
etena bhūtendriyeṣu dharma-lakṣaṇāvasthā-pariṇāmā vyākhyātāḥ ॥ 3.13॥
etena = tímto; bhūta = předmět; indriyeṣu = smysly; dharma = přirozenost, charakteristika; lakṣaṇa = vlastnosti, dočasný stav; avasthā = podmínky, stav; pariṇāmāḥ = změny; vyākhyātāḥ = jsou vysvětleny
Tímto jsou vysvětleny změny (parináma) v charakteristikách, stavu a podmínkách předmětů a smyslů.

शान्तोदिताव्यपदेश्यधर्मानुपाती धर्मी ॥ ३.१४॥
śāntoditāvyapadeśya-dharmānupātī dharmī ॥ 3.14॥
śānta = uplynulé, minulost; udita = povstalé, přítomnost; avyapadeśya = ne pojmenované, budoucnost; dharma = charakteristika; anupātī = to, co pokračuje, následuje; dharmī = podklad (to, co má charakteristiky)
To, co existuje [pod měnícími se] charakteristikami minulosti, současnosti i přítomnosti je podklad (dharmí).

क्रमान्यत्वं परिणामान्यत्वे हेतुः ॥ ३.१५॥
kramānyatvaṃ pariṇāmānyatve hetuḥ ॥ 3.15॥
krama = pořadí; anyatvam = změna, rozdíl; pariṇāma = vývoj, změna; anyatve = ve změně; hetuḥ = příčina
Změna v pořadí [charakteristik (dharma)] je příčinou změny při proměnách (parináma) [předmětů].

परिणामत्रयसंयमादतीतानागतज्ञानम् ॥ ३.१६॥
pariṇāma-traya-saṃyamād-atītānāgata-jñānam ॥ 3.16॥
pariṇāma = vývoj, změna; traya = třojí; saṃyamāt = ze sanjamy; atīta = minulost; anāgata = budoucnost; jñānam = poznání, zanlost
Díky sanjamě na tři změny (parináma, tj. podle Vjásy dharma, lakšana, avastha) [se objeví] znalost minulosti a budoucnosti.

शब्दार्थप्रत्ययानामितरेतराध्यासात् सङ्करस्तत्प्रविभागसंयमात्सर्वभूतरुतज्ञानम् ॥ ३.१७॥
śabdārthapratyayānām-itaretarādhyāsāt saṅkaras-tat-pravibhāga-saṃyamāt-sarva-bhūta-ruta-jñānam ॥ 3.17॥
śabda = slovo; artha = význam, předmět; pratyayānām = myšlenka, idea; itaretara = jedno s druhým; adhyāsāt = z překrytí; saṅkaraḥ = smíchání, zmatek; tat = jejich; pravibhāga = oddělení, rozdílnost; saṃyamāt = díky sanjamě; sarva = všechna; bhūta = tvorové; ruta = zvuky; jñānam = poznání, znalost
Kvůli tomu, že se slova, význam a myšlenka překrývají [dochází] ke zmatku. Díky sanjamě na jejich rozdílnost, [se objeví] poznání řeči všech tvorů.

संस्कारसाक्षात्करणात्पूर्वजातिज्ञानम् ॥ ३.१८॥
saṃskāra-sākṣāt-karaṇāt-pūrva-jāti-jñānam ॥ 3.18॥
saṃskāra = otisk, sanskára; sākṣāt = na vlastní oči, evidentní; karaṇāt = díky učinění; pūrva = předchozí; jāti = zrození; jñānam = poznání
[Pokud] jsou sanskáry učiněny evidentními, [objeví se] poznání minulých životů.

प्रत्ययस्य परचित्तज्ञानम् ॥ ३.१९॥
pratyayasya para-citta-jñānam ॥ 3.19॥
pratyayasya = myšlenky, ideje; para = ostatní, jiný; citta = mysl; jñānam = poznání
[Sanjamou na] stav mysli [ostatních či svoje], [se objeví] poznání myslí druhých.

न च तत्सालम्बनं तस्याविषयीभूतत्वात् ॥ ३.२०॥
na ca tat-sālambanaṃ tasyāviṣayībhūtatvāt ॥ 3.20॥
na = ne; ca = a; tat = to (tj. Poznání); sa = s; alambanam = oporou, předmětem; tasya = jeho; aviṣayībhūtatvāt = kvůli tomu, že je mimo dosah, že není předmětem
Ale není poznána opora (základ)[stavu mysli], protože ta nebyla jeho [jóginovým] předmětem.

कायरूपसंयमात्तद्ग्राह्यशक्तिस्तम्भे चक्षुः प्रकाशासंप्रयोगेऽन्तर्धानम् ॥ ३.२१॥
kāya-rūpa-saṃyamāt-tad-grāhya-śakti-stambhe cakṣuḥ prakāśāsaṃprayoge’ntardhānam ॥ 3.21॥
kāya = tělo; rūpa = podoba, tvar; saṃyamāt = ze sanjamy; tad = to; grāhya = být uchopeno (vnímáno); śakti = síla; stambhe = překážkou; cakṣuḥ = oko; prakāśa = světlo; asaṃprayoge = v ustání spojení; antardhānam= neviditelnost
Díky sanjamě na [vnější] tvar těla, když je zastavena jeho síla být vnímáno, tak [následkem] rozpojení kontaktu mezi okem a světlem, [je dosaženo] neviditelnosti.

सोपक्रमं निरुपक्रमं च कर्म तत्संयमादपरान्तज्ञानमरिष्टेभ्यो वा ॥ ३.२२॥
sopakramaṃ nirupakramaṃ ca karma tat-saṃyamād-aparānta-jñānam-ariṣṭebhyo vā ॥ 3.22॥
sa = s; upakramam = uzrávající; nirupakramam = neuzrávající; ca = a; karma = karma, čin; tat = tyto; saṃyamāt = díky sanjamě; aparānta = smrt; jñānam = poznání; ariṣṭebhaḥ = pomocí znamení; = nebo
Karma je [buď rychle] uzrávající [nebo] pomalu uzrávající – díky sanjamě na tyto [druhy karmy] anebo pomocí znamení, [je dosaženo] poznání [vlastní] smrti.

मैत्र्यादिषु बलानि ॥ ३.२३॥
maitryādiṣu balāni ॥ 3.23॥
maitrī = přátelství; ādiṣu = atd.; balāni = síly
[Díky sanjamě] na přátelství apod., [je dosaženo] sil.

बलेषु हस्तिबलादीनि ॥ ३.२४॥
baleṣu hasti-balādīni ॥ 3.24॥
baleṣu = na síly; hasti = slon; bala = síla; ādīni = atd.
[Díky provádění sanjamy] na síly, [je dosaženo] sloní síly apod.

प्रवृत्त्यालोकन्यासात्सूक्ष्मव्यवहितविप्रकृष्टज्ञानम् ॥ ३.२५॥
pravṛttyāloka-nyāsāt-sūkṣma-vyavahita-viprakṛṣṭa-jñānam ॥ 3.25॥
pravṛttyā = rozpoznávání; āloka = světlo; nyāsāt = umístěním, nasměrováním; sūkṣma = jemný; vyavahita = skrytý; viprakṛṣṭa = vzdálený; jñānam = poznání.
Umístěním světla rozpoznávání, [je dosaženo] poznání jemných, skrytých a vzdálených [věcí].

भुवनज्ञानं सूर्ये संयमात् ॥ ३.२६॥
bhuvana-jñānaṃ sūrye saṃyamāt ॥ 3.26॥
bhuvana = svět, oblast bytí; jñānam = poznání; sūrye = na slunce; saṃyamāt = ze sanjamy
Díky sanjamě na slunce, [přijde] poznání [různých] světů.

चन्द्रे ताराव्यूहज्ञानम् ॥ ३.२७॥
candre tārā-vyūha-jñānam ॥ 3.27॥
candre = na měsíc; tārā = hvězdy; vyūha = uspořádání; jñānam = poznání
[Díky sanjamě] na měsíc, [přijde] poznání uspořádání hvězd.

ध्रुवे तद्गतिज्ञानम् ॥ ३.२८॥
dhruve tad-gati-jñānam ॥ 3.28॥
dhruve = na polárku; tat = jejich (tj. hvězd); gati = pohyb; jñānam = poznání
[Díky sanjamě] na polárku, [přijde] poznání pohybu [hvězd].

नाभिचक्रे कायव्यूहज्ञानम् ॥ ३.२९॥
nābhi-cakre kāya-vyūha-jñānam ॥ 3.29॥
nābhi = pupek, břicho; cakre = na kolo; kāya = tělo; vyūha = uspořádání; jñānam = poznání
[Díky sanjamě] na oblast pupku, [přijde] poznání uspořádání těla.

कण्ठकूपे क्षुत्पिपासानिवृत्तिः ॥ ३.३०॥
kaṇṭha-kūpe kṣut-pipāsā-nivṛttiḥ ॥ 3.30॥
kaṇṭha = hrdlo; kūpe = na dutinu; kṣut = hlad; pipāsā = žízeň; nivṛttiḥ = ovládnutí
[Díky sanjamě] na dutinu v hrdle, [nastane] ovládnutí (ustání) hladu a žízně.

कूर्मनाड्यां स्थैर्यम् ॥ ३.३१॥
kūrma-nāḍyāṃ sthairyam ॥ 3.31॥
kūrma = želva; nāḍyāṃ = na nádí, na energetickou dráhu; sthairyam = stabilita, pevnost, nehybnost
[Díky sanjamě] na želví nádí (tj. průdušky) [je dosaženo] nehybnosti.

मूर्धज्योतिषि सिद्धदर्शनम् ॥ ३.३२॥
mūrdha-jyotiṣi siddha-darśanam ॥ 3.32॥
mūrdha = hlava; jyotiṣi = na světlo; siddha = dokonalá bytost, siddha; darśanam = vidění, vize
[Díky sanjamě] na světlo v hlavě, [je dosaženo] vize siddhů.

प्रातिभाद्वा सर्वम् ॥ ३.३३॥
prātibhād-vā sarvam ॥ 3.33॥
prātibhāt = z intuice; = nebo; sarvam = vše
Nebo z intuice [přijde poznání] všeho.

हृदये चित्तसंवित् ॥ ३.३४॥
hṛdaye citta-saṃvit ॥ 3.34॥
hṛdaye = na srdce; citta = mysl; saṃvit = znalost
[Díky sanjamě] na srdce, [přijde] znalost mysli.

सत्त्वपुरुषयोरत्यन्तासंकीर्णयोः प्रत्ययाविशेषो भोगः परार्थत्वात्स्वार्थसंयमात्पुरुषज्ञानम् ॥ ३.३५॥
sattva-puruṣayor-atyantāsaṃkīrṇayoḥ pratyayāviśeṣo bhogaḥ parārthatvāt-svārtha-saṃyamāt-puruṣa-jñānam ॥ 3.35॥
sattva = intelekt, buddhi; puruṣayoḥ = purušy; atyanta = úplně, dokonale; asaṃkīrṇayoḥ = odlišní; pratyaya = idea, představa; aviśeṣaḥ = ne-odlišné, identické; bhogaḥ = zkušenost; parārthatvāt = účelem pro něco odlišného; svārtha = účelem sama sobě; saṃyamāt = díky sanjamě; puruṣa = puruša; jñānam = poznání
Zkušenost [radosti a utrpení/světa pochází] z představy, že puruša a buddhi jsou identičtí, [ale ve skutečnosti] jsou dokonale odlišní. [Světská zkušenost] existuje pro to druhé (tj. pro purušu). Sanjamou na to, co existuje pro sebe samo (tj. puruša), [přijde] poznání purušy.

ततः प्रातिभश्रावणवेदनादर्शास्वादवार्ता जायन्ते ॥ ३.३६॥
tataḥ prātibha-śrāvaṇa-vedanādarśāsvāda-vārtā jāyante ॥ 3.36॥
tataḥ = z toho; prātibha = intuice; śrāvaṇa = sluch; vedanā = hmat; ādarśa = zrak; āsvāda = chuť; vārtā = čich; jāyante = jsou narozeny
Z toho (poznání purušy) se narodí intuice, [a také vyšší/nadpřirozený] sluch, hmat, zrak, chuť a čich.

ते समाधावुपसर्गा व्युत्थाने सिद्धयः ॥ ३.३७॥
te samādhāv-upasargā vyutthāne siddhayaḥ ॥ 3.37॥
te = ty (nadpřirozené síly); samādhāu = v samádhi; upasargā = překážky; vyutthāne = směřující ven; siddhayaḥ = dokonalosti, úspěchy.
Tyto (síly) jsou překážkami k samádhi, ale úspěchy pro [mysl] směřující ven.

बन्धकारणशैथिल्यात्प्रचारसंवेदनाच्च चित्तस्य परशरीरावेशः ॥ ३.३८॥
bandha-kāraṇa-śaithilyāt-pracāra-saṃvedanāc-ca cittasya para-śarīrāveśaḥ ॥ 3.38॥
bandha = spoutanost; kāraṇa = příčina; śaithilyāt = díky uvolnění; pracāra = pohyb, toulání; saṃvedanāt = díky znalosti; ca = a; cittasya = mysli; para = jiného, druhého; śarīra = tělo; āveśaḥ = vstoupit, posednout.
Díky uvolnění příčiny spoutanosti a znalosti pohybu [mysli], [může] mysl vstoupit do těla někoho jiného.

उदानजयाज्जलपङ्ककण्टकादिष्वसङ्ग उत्क्रान्तिश्च ॥ ३.३९॥
udāna-jayāj-jala-paṅka-kaṇṭakādiṣv-asaṅga utkrāntiś-ca ॥ 3.39॥
udāna = druh prány, udána; jayāt = díky vítězství, ovládnutí; jala = voda; paṅka = bláto; kaṇṭaka = trny; ādiṣu = atd.; asaṅga = bez kontaktu; utkrāntiḥ = levitace, vzestup; ca = a
Díky ovládnutí udány, [dotyčný] nepřichází do kontaktu s vodou, blátem, trny atd. a [dosáhne] levitace.

समानजयाज्ज्वलनम् ॥ ३.४०॥
samāna-jayāj-jvalanam ॥ 3.40॥
samāna = druh prány, samána; jayāt = díky vítězství, ovládnutí; jvalanam = záře
Díky ovládnutí samány, [je dosaženo] záře.

श्रोत्राकाशयोः सम्बन्धसंयमाद्दिव्यं श्रोत्रम् ॥ ३.४१॥
śrotrākāśayoḥ sambandha-saṃyamād-divyaṃ śrotram ॥ 3.41॥
śrotra = ucho; ākāśayoḥ = prostor; sambandha = vztah; saṃyamāt = díky sanjamě; divyam = božský; śrotram = sluch;
Díky sanjamě na vztah mezi orgánem slyšení a prostorem, [je dosaženo] božského sluchu.

कायाकाशयोः सम्बन्धसंयमाल्लघुतूलसमापत्तेश्चाकाशगमनम् ॥ ३.४२॥
kāyākāśayoḥ sambandha-saṃyamāl-laghu-tūla-samāpatteś-cākāśa-gamanam ॥ 3.42॥
kāya = tělo; ākāśayoḥ = prostor; sambandha = vztah; saṃyamāt = díky sanjamě; laghu = lehký; tūla = bavlna; samāpatteḥ = díky samápatti, díky splynutí; ca = a; ākāśa = prostor; gamanam = pohyb
Díky sanjamě na vztah těla a prostoru a díky samápatti na lehkost bavlny, [je dosaženo] pohybu prostorem.

बहिरकल्पिता वृत्तिर्महाविदेहा ततः प्रकाशावरणक्षयः ॥ ३.४३॥
bahir-akalpitā vṛttir-mahā-videhā tataḥ prakāśāvaraṇa-kṣayaḥ ॥ 3.43॥
bahiḥ = vnější; akalpitā = to, co není představou; vṛttiḥ = změna v mysli, myšlenka; mahā = velká; videhā = překračující tělo; tataḥ = z ní; prakāśa = světlo; āvaraṇa = kryt, překrývající; kṣayaḥ = zničení
[Pokud] je myšlenka, která není představou [držena] vně [těla], [je to nazýváno] jako velký [prožitek] přesahující tělo. Tím je je zničen [závoj] zakrývající světlo [buddhi].

स्थूलस्वरूपसूक्ष्मान्वयार्थवत्त्वसंयमाद्भूतजयः ॥ ३.४४॥
sthūla-svarūpa-sūkṣmānvayārthavattva-saṃyamād-bhūta-jayaḥ ॥ 3.44॥
sthūla = hrubý; svarūpa = přirozenost, podstata; sūkṣma = jemný; anvaya = uspořádání, složení; arthavattva = účel; saṃyamāt = díky sanjamě; bhūta = živel; jayaḥ = vítězství, ovládnutí
Díky sanjamě na hrubou [formu], podstatu, jemnou [formu], uspořádání a účelovost [předmětů, je dosaženo] vlády nad živly.

ततोऽणिमादिप्रादुर्भावः कायसम्पत्तद्धर्मानभिघातश्च ॥ ३.४५॥
tato’ṇimādi-prādurbhāvaḥ kāya-sampat-tad-dharmānabhighātaś-ca ॥ 3.45॥
tataḥ = skrze to; aṇimā = nadpřirozená schopnost zmenšit se; ādi = atd.; prādurbhāvaḥ = projevení; kāya = tělo; sampat = dokonalost; tad = jejich; dharma = přirozenost, charakteristika; anabhighātaḥ = neomezenost
Skrze to (tj. skrze vládu nad živly) se objeví nadpřirozené schopnosti jako je anima atd., dokonalost těla, a charakteristiky [živlů] přestanou omezovat.

रूपलावण्यबलवज्रसंहननत्वानि कायसम्पत् ॥ ३.४६॥
rūpa-lāvaṇya-bala-vajra-saṃhananatvāni kāya-sampat ॥ 3.46॥
rūpa = podoba, zde: krása; lāvaṇya = šarm; bala = síla; vajra = diamant; saṃhananatvāni = pevnost; kāya = tělo; sampat = dokonalost
Dokonalost těla[zahrnuje] krásu, šarm, síla a pevnost diamantu.

ग्रहणस्वरूपास्मितान्वयार्थवत्त्वसंयमादिन्द्रियजयः ॥ ३.४७॥
grahaṇa-svarūpāsmitānvayārthavattva-saṃyamād-indriya-jayaḥ ॥ 3.47॥
grahaṇa = uschopování, zde: vnímání („uchopování smysly“); svarūpa = podstata; asmitā = ego; anvaya = uspořádání, složení; arthavattva = účel; saṃyamāt = díky sanjamě; indriya = smysly; jayaḥ = vítězství, ovládnutí
Díky sanjamě na proces vnímání, na podstatu [smyslových orgánů], na ego, na složení a účel [gun, je dosaženo] vlády nad smysly.

ततो मनोजवित्वं विकरणभावः प्रधानजयश्च ॥ ३.४८॥
tato mano-javitvaṃ vikaraṇa-bhāvaḥ pradhāna-jayaś-ca ॥ 3.48॥
tataḥ = skrze to; manaḥ = mysli; javitvam = rychlost; vikaraṇa = bez nástrojů, zde: bez smyslových organů; bhāvaḥ = bytí; pradhāna = základ; jayaḥ = vítězství; ca = a
Díky tomu (tj. díky vládě nad smysly) [přijde] rychlost jako rychlost mysli, stav bez smyslových orgánů a vláda nad základem hmoty/přírody.

सत्त्वपुरुषान्यताख्यातिमात्रस्य सर्वभावाधिष्ठातृत्वं सर्वज्ञातृत्वं च ॥ ३.४९॥
sattva-puruṣānyatā-khyāti-mātrasya sarva-bhāvādhiṣṭhātṛtvaṃ sarva-jñātṛtvaṃ ca ॥ 3.49॥
sattva = rozmysl, buddhi; puruṣa = puruša, Já; anyatā = rozdíl; khyāti = rozlišování; mātrasya = pouze, jedině; sarva = všechno; bhāva = stav, bytí; adhiṣṭhātṛtvaṃ = nadvláda, svrchovanost; sarva = všechno; jñātṛtvam = „znalostovství“ zde: vševědoucnost
Ten, kdo rozlišil mezi buddhi a purušou, [dosáhne] vlády nad všemi stavy bytí a vševědoucnosti.

तद्वैराग्यादपि दोषबीजक्षये कैवल्यम् ॥ ३.५०॥
tad-vairāgyād-api doṣa-bīja-kṣaye kaivalyam ॥ 3.50॥
tat = to (tj. vláda nad všemi stavy bytí a vševědoucnost); vairāgyād = díky nepřitoutanost; api = dokonce; doṣa = neduh, vada; bīja = semeno; kṣaye = zničením; kaivalyam = osvobození
Díky nepřipoutanosti k tomu (tj. vládě nad všemi stavy bytí a vševědoucnosti) [a] se zničením semene [všech] vad, [je dosaženo] osvobození.

स्थान्युपनिमन्त्रणे सङ्गस्मयाकरणं पुनरनिष्टप्रसङ्गात् ॥ ३.५१॥
sthānyupanimantraṇe saṅga-smayākaraṇaṃ punar-aniṣṭa-prasaṅgāt ॥ 3.51॥
sthāni = nebeská bytost; upanimantraṇe = navštívením; saṅga = připoutanost; smaya = úsměv, zde: pýcha; ākaraṇam = nedělat; punar = znovu, opět; aniṣṭa = nechtěné; prasaṅgāt = sklon, připoutanost
Při navštívení nebeskými bytostmi, [by jógin] neměl být pyšný ani připoutaný, [protože] by se mohly vrátit nechtěné sklony/připoutanosti.

क्षणतत्क्रमयोः संयमाद्विवेकजं ज्ञानम् ॥ ३.५२॥
kṣaṇa-tat-kramayoḥ saṃyamād-viveka-jaṃ jñānam ॥ 3.52॥
kṣaṇa = okamžik; tat = toho; kramayoḥ = následnost, pořadí; saṃyamāt = díky sanjamě; viveka = rozlišování; jam = zrozené z; jñānam = poznání
Díky sanjamě na [jednotlivé] okamžiky a jejich posloupnost, [se objeví] poznání zrozené z rozlišování.

जातिलक्षणदेशैरन्यतानवच्छेदात् तुल्ययोस्ततः प्रतिपत्तिः ॥ ३.५३॥
jāti-lakṣaṇa-deśair-anyatānavacchedāt tulyayos-tataḥ pratipattiḥ ॥ 3.53॥
jāti = druh, zrození; lakṣaṇa = vzhled, odlišující znaky; deśaiḥ = místo; anyatā = odlišnost; anavacchedāt = neoddělenost, nerozlišitelnost; tulyayoḥ = dvou podobných [věcí]; tataḥ = skrze to; pratipattiḥ = uvědomění, poznáním
Díky tomu [se objeví] poznání rozdílů mezi dvěma [věcmi, které jinak] nelze rozlišit podle druhu, vzhledu a místa.

तारकं सर्वविषयं सर्वथाविषयम् अक्रमं चेति विवेकजं ज्ञानम् ॥ ३.५४॥
tārakaṃ sarva-viṣayaṃ sarvathā-viṣayam akramaṃ ceti vivekajaṃ jñānam ॥ 3.54॥
tārakam = osvoboditel; sarva = vše; viṣayam = předměty; sarvathā = všude; viṣayam = předměty; viṣayam = bez pořadí; ca = a; iti = tak; viveka = rozlišování; jam = zrozené z; jñānam = poznání
Poznání zrozené z rozlišování je osvoboditelem – vše a všude je jeho předmět bez následnosti (tj. bez ohledu na čas).

सत्त्वपुरुषयोः शुद्धिसाम्ये कैवल्यमिति ॥ ३.५५॥
sattva-puruṣayoḥ śuddhi-sāmye kaivalyam-iti ॥ 3.55॥
sattva = rozmysl, buddhi; puruṣayoḥ = purušy; śuddhi = čistota; sāmye = vyrovnanost, rovnost; kaivalyam = osvobození; iti = tak
[Jakmile] je čistota buddhi stejná jako čistota purušy [nastává] osvobození.

॥ इति पतञ्जलिविरचिते योगसूत्रे तृतीयो विभूतिपादः ॥
॥ iti patañjali-viracite yoga-sūtre tṛtīyo vibhūti-pādaḥ ॥
Tímto končí v Jóga sútrách napsaných Pataňdžalim třetí kapitola [pojednávající] o nadpřirozených silách.


přeložil David Dostal (2019)