Na stažení
Moje překlady/texty
Dattátréjovo pojednání o józe (Dattátréja-jóga-šástra)
Překlad jednoho z ranných hatha-jógových textů. Je zde celý text s krátkým úvodem. Překlad je pořízen z angličtiny s přihlédnutím k originálu (viz úvod).
Více o tomto textu se můžete dovědět také ve videu: “Raná Hathajóga – 3. čtení z Dattátréjajógašástry”
Íšópanišad
Překlad jedné z nejstarších upanišad. Text je doplněn stručným úvodem, orginálem a překladem slovo po slovu.
Ádi Šankaráčárja: Átmabódha
Tohle není jógový text a tak se sem vlastně nehodí. Na druhou stranu advaita-védánta se někdy s různými jógovými tradicemi dost prolínala a prolíná (a někdy se zase navzájem kritizují). Átma-bódha je takový stručný úvodní text o advaita-védántě. Přeložil jsem ho pro server advaita.cz
Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov
Píšete zrovna práci na učitelském trénínku anebo třeba článek a chcete si být jisti, že napíše název té které ásany nebo techniky správně? Tak tohle je přesně pro vás. Zatím ještě v pracovní verzi, ale už i tak je zde hodně termínů s přepisem do češtiny, IAST a překladem jednotlivých slov.
Díla k historii jógy v Čechách
Tato sekce je myšlena jako takový archiv k historii jógy. Informační hodnota těchto textů je dnes již zpravidla překonána, ale mají význam jako historické dokumenty. Zajímá mne vývoj jógy na území Čech a Slovenska a chtěl bych zde shormáždit relevantní zdroje.
Texty řadím chronologicky podle data vydání
František Čupr: Učení staroindické (1874)
Tato kniha bývá považována za symbolický počátek indických nauk na území Českých zemí. František Čupr (1821-1882ú byl původně politikem, ale později se stáhl z veřejného života a psal a překládal. Přes Schopenhauera se dostal k indické filosofii, která ho pak velmi zaujala (ale stále ji chápal v Schopenhauerově duchu). Tato kniha byla první publikací v češtině, která se věnuje indickému učení (buddhismu i hinduismu). I když tedy v poněkud svérázné interpretaci.
Dostupné on-line: Kramerius
– – –
František Čupr: Bhagavadgíta (1877)
Nejstarší český překlad Bhagavadgíty. František Čupr sanskrt neovládal, takže překládal z dostupných anglických, francouzských a německých překladů a sloužila mu hlavně jako argumentace pro jeho svéráznou (ale v té době častou) filosofii dějin náboženství.
František Čupr podle všeho předpokládá, že základ křesťanství je árijský a nepocházel od Ježíše a byl nějak překryt židovskou naukou. Abychom tedy lépe poznali skutečné křesťanství musíme studovat indické nauky, kde nalezneme čistě křesťanské náboženství bez semitské příměsi (František Čupr podle všeho nebyl antisemitou – jen považoval judaismus za nevhodný pro většinu evropanů). V úvodu svého překladu píše: “My Árjerové [sic] evropští, vycházejíce z bludné myšlénky, jakoby učení křesťanské teprv “za onoho času”, když Ježíš učil, z čista jasna a jako najednou celé bylo povstalo, a obmezujíce je v jeho původě nahodilou národností starožidovskou, všímali jsme si až odposud velmi málo pradávných svatých kněh své vlastní čeledi, čeledi totiž árjerské…”. Tím pádem tedy studium Bhagavadgíty více vypodívá o křesťanství než studium Bible 🙂
Dostupné on-line: Kramerius
– – –
Richard Schmidt: Fakire und Fakirtum in alten un modernen Indien (1908, první vydání 1907)
Je asi zvláštní mít v knihách o historii jógy v Čechách neměcký text, ale vše se vyjasní jakmile ho otevřete. Tato kniha byla ve své době velice populrání a obsahuje ilsutrace, které později přibýral např. K. Weinfurter, O. Griese, F. Kabelák ale i jiní (včteně mne 🙂 ). I když neumíte německy, doporučuji si ji alespoň prolistovat. Určitě mnoho z ilustrací poznáte. Také samozřejmě její text měl na české prostředí velký vliv (v té době byla němčina pořád úředním jazykem).
Dostupné on-line: Heidelberg
– – –
Hermes: Tajemství indické jogy (1908)
Nejstarší česká učebnice jógy, která zároveň vůbec není učebnicí jógy. Jde o mix západního okultismu a vlastně doslovných překladů z knih Williama Waltera Atkinsona, který vydával své knihy pod pseduonymem Yogi Ramacharaka, aby vypadaly jako od Inda, ale s Indií neměly nic společného. Více o této knize je v tomto videu. Podařilo se mi sehnat jen druhý svazek: stupeň tovaryše a mistra. Těm předchází stupeň učedníka.
– – –
Alexandr Batěk: Zdravá krev bohatstvím národa. Katechismus Hatha-yogy (1920)
Kratší text, který také hodně vychází z W. W. Atkinsona (ale nezmiňuje svůj zdroj). Autor tato cvičení pouze doplňuje svou úvahou o tom, jak je tělesná zdatnost zásadní pro přežití národa.
– – –
Yogi Ramačaraka: Indických Yogiů věda o dechu (1925)
Český překlad jedné z nejznámějších knih Williama Waltera Atkinsona, který se vydával za indického jógina. Viz také knihu “Tajemství indické jogy” výše. Jakmile prasklo, že je to američan, tak se k němu přestali všichni hlásit a jeho knihy přestaly vycházet. Ale i tak se mu podařilo ovlinit jógu až do současnosti. Více o něm je např. v tomto videu.
– – –
Karel Weinfurter: Lampa k Hatha-jógu (1936)
Tuhle knihu jsem dlouho sháněl. Je svým způsobem přelomová, protože je to první český překlad hatha-jógového textu (Karel Weinfurter je vůbec důležitá postava v historii jógy v Čechách). Samozřejmě z hlediska obsahového to není dobrý překlad a komentář autora nemá s historickou hatha-jógou moc společného. Překladatel vycházel podle všeho z anglického překladu, který byl opatřen komentářem, takže zase není úplně mimo. Jeho hlavní hodnota je ale spíše jako historický dokument.