Newsletter: Jak uctívat Boha?
Ahoj vespolek,
vítám vás u dalšího newsletteru po delší době. Omlouvám se, že jsem teď dlouho nic nepsal. V práci to bylo poslední měsíce trochu akčnější a kromě toho mne pronásledují technické potíže. Můj původní poskytovatel „posílání newsletteru“ svoje služby zpoplatnil. Tak jsem vše převedl jinam, ale narazil jsem zase na problém s nastavením serveru pro odesílání mailů z vlastní domény. Zkrátka pořád něco 🙂
Tady jsou alespoň nějaké novinky.
David
Video: Co je to jóga? (1)
Ukázka: Jak uctívat Boha
Tato pasáž začíná tak, že se mudrc Vasištha ptá Šivy, jak správně uctívat Boha. Šiva mu vysvětlí, že vnější uctívání pomocí rituálů je pro nevědomé. Ten, kdo má poznání uctívá Boha jedině uvnitř ve formě Já, čistého vědomí (átman). Uctívá ho tak, že mu nabídne či obětuje vše. Jakýkoli stav – radost, smutek, zdraví, nemoc, touha, absence touhy – lze použít jako prostředek pro duchovní praxi. Dokonce i věci jako sexuální touhu, zkrátka vše – bez výjimky – lze nabídnout Bohu neboli Já.
ZDROJ: Jóga Vásištha (6. kniha, kapitola 39). Překlad ze sanskrtu můj.
prāptadehatayā nityaṃ tathārthakriyayā’nayā |
kāmasaṃsevanenā’tha pūjayecchobhanaṃ vibhum || 32 ||
Tím, že [má] tělo, i touto [jeho] každodenní činností, i oddáváním se žádostem, ať [člověk] vždy uctívá nádherného, všeprostupujícího [Pána].
bhakṣyabhojyānnapānena nānāvibhavaśālinā |
śayanāsanayānena yathāptenārcayecchivam || 33 ||
Třemi druhy pokrmů a nápoji oplývajícími rozmanitými chutěmi, ložem, sedadlem a vozem, jak se právě naskytnou, ať uctívá Šivu.
(Tři druhy pokrmů: v orig. bhakṣya-bhojya-anna-pānena (doslova: „tím, co se žvýká, tím, co se polyká, potravou a nápoji“), je klasické rozdělení na čtyři druhy pokrmů: žvýkané, polykané, lízané, pité (caturvidha āhāra). Pro lepší srozumitelnost jsem „nápoje“ zařadil zvlášť.)
kāntānnapānasaṃbhogasaṃbhārādivilāsinā |
sukhena sarvarūpeṇa saṃbuddhyā“tmānamarcayet || 34 ||
Rozkoší z družky, z jídla, z pití, z [tělesného] spojení i z hromadění statků apod.; radostí v každé její podobě, s plným uvědoměním ať uctívá Já (átman).
ādhivyādhiparītena mohasaṃrambhaśālinā |
sarvopadravaduḥkhena prāptenātmānamarcayet || 35 ||
Utrpením způsobeným duševní i tělesnou chorobou, pramenícím ze zmatku a rozčilení – veškerým trápením, jež se objeví, ať uctívá Já (átman).
samastaiśca samastānāṃ ceṣṭānāṃ jagataḥ sthiteḥ |
mṛtijīvitasvapnādyaiḥ prāptairātmānamarcayet || 36 ||
Vším, co plyne z nepřetržitých činností, jimiž svět trvá, i tím, co se [člověku] přihodí – smrtí, životem, sněním apod. – ať uctívá Já (átman).
dāridryeṇātha rājyena pravāhapatitātmanā |
vicitraceṣṭāpuṣpeṇa śuddhātmānaṃ samarcayet || 37 ||
Chudobou i královstvím, unášenými proudem bytí, i květem rozmanité činnosti, ať důkladně uctívá čisté Já (átman).
nānākalahakallolalalanollāsaśālinā |
rāgadveṣavilāsena saumyamātmānamarcayet || 38 ||
Vlnami sporů i rozjařeností z laškování; a hrou touhy i odporu, ať uctívá klidné Já.
satāṃ hṛdayagāminyā rūḍhayā śaśiśītayā |
maitryā mādhuryadharmiṇyā hṛtsthamātmānamarcayet || 39 ||
Přátelstvím, které proniká do srdcí ctnostných, je hluboké, chladivé jako měsíc a sladké, ať uctívá Já přebývající v srdci.
upekṣayā karuṇayā sadā muditayā hṛdi |
śuddhayā śaktipaddhatyā bodhenātmānamarcayet || 40 ||
Nezaujatostí, soucitem, radostí stále přítomnou v srdci, čistou cestou síly (šakti) a probuzeným poznáním ať uctívá Já.
(Tento a předchozí verš popisují známé brahma-viháry: maitrī (39) + upekṣā, karuṇā, muditā (40) = klasická čtveřice maitrī-karuṇā-muditā-upekṣā (srov. Pataňdžali, PJŠ I.33), zde v jiném pořadí a bez explicitního pojmenování jako skupiny.)
ākasmikopayātena sthitenāniyatena ca |
bhogābhogaikabhogena prāptenātmānamarcayet || 41 ||
Tím, co se naskytne – ať přichází nenadále, je trvalé, či nejisté – a [tím, že] požitek i jeho nepřítomnost prožívá totožně, ať uctívá Já.
bhogānāmaniṣiddhānāṃ niṣiddhānāṃ ca sarvadā |
tyāgena vātirāgeṇa svātmānaṃ śuddhamarcayet || 42 ||
Požitky – ať dovolenými, či zakázanými – ať už skrze odříkání, nebo skrze vášnivé zaujetí pro ně, ať uctívá své vlastní čisté Já.