• Nový překlad: Átmabódha připisovaná Ádi Šankaráčárjovi

    Je tu na stažení další překlad ze sanskrtu. Tentokrát je to text z tradice advaita-védánty. Je to kratší dílo (68 veršů) shrnující základy této nauky. Jeho autorství není úplně jisté. Obecně je připisováno přímo Ádi Šankaráčárjovi, avšak je pravděpodobné, že přímo on tento text nenapsal. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. I když tento text nijak nesouvisí s jógou dávám ho sem proto, že je to jeden z primárních textů k indickým formám spirituality (věřím, že smyslem těchto stránek je studium původních textů). Primárně jsem tento překlad ovšem…

  • Átma-šataka

    “Átma-šataka” je na západě velice známou básní. Někdy se jí říká také “Nirvána-šataka” nebo jednoduše “Čidánanda” a tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi, kterému je připisována nekonečná řada kratkých básní. U drtivé většiny můžeme o jeho autorství z úspěchem pochybovat a tato báseň není výjimkou. Řekl bych, že si v tomto případě můžeme být dokonce jisti tím, že ji Ádi Šankaráčárja nenapsal. Důvody mne napadají hned dva: první je, že Ádi Šankaráčrája by v refrému jen těžko použil slova “Šivó’ham / jsem Šiva”, protože byl višnuistou. Druhý důvod je gramatika této básně. Ta je totiž tak prostá až je to zarážející. Většina učenců minulosti i současnosti se snažila spíše ukázat svoji…

  • Íšópanišad

    Upanišad existuje velké množství, ale ne všechny jsou považovány za stejně podstatné. Největší autority obecně požívají ty nejstarší, které jsou označované jako mukhja upanišady (tradičně jich je deset, akademicky tam paří ještě tři další). Takový populární přehled o Upanišadách obecně naleznete v tomto videu. Íšópanišad patří právě k těmto nejstarším, i když o její přesně dataci se vedou velké spory – bylo to někdy okolo 6. stol. př. Kr. nebo i dříve (hlavní spory se točí okolo pořadí, ve kterém nejstarší Upanišady vznikaly). Dataci vůbec neusnadňuje fakt, že Íšópanišada je velice stručná a zároveň je psaná básnickým stylem. Není proto vždy úplně jasně srozumitelná. Už na první přečtení je zřejmé,…

  • Příběhy o jóginech: Ádi Šankaráčárja

    (Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.) Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali. V minulém díle jsme si povídali o legendách ze života Pataňdžaliho. Končili jsme tím, že ve své druhé inkarnaci (podle Pataňdžali čaritra) byl Pataňdžali Svámím Góvindou, který byl učitel Ádi Šankaráčárji. A o něm si budeme…

  • Jóginova televize 4: Přebývat jako Já

    Po menší pauze se opět vracím k jóginově televizi (předchozí tipy na filmy najdete zde). Technicky vzato není tento tip o józe, ale spíš o advaita védántě. V praxi se jóga s védántou prolínají často k nerozlišení a nějakou znalost védánty by měl každý jógin/jóginí stejně mít (je to konec konců džňána jóga). Dnešní film je starší životopisný dokument o Šrí Ramanovi Maharšim (1879 – 1950) – slavným světcem z jižní Indie. Navíc tímto dokument provází Ram Dass (Richard Alpert). Co víc si přát 🙂