• 6 věcí, které jsme (možná) nevěděli o sanskrtu

    Sanskrt je rozhodně zajímavý jazyk. Na jednu stranu je příbuzný s evropskými jazyky (s těmi, které patří k indoevropským jazykům), ale také se lecčems odlišuje. V tomto článku se podíváme na šest takových zajímavostí, které jsou pro sanskrt charakteristické. 1.  Sanskrt je v první řadě zvuk V našem přístupu k jazyku je charakteristické, že má prioritu psaný text. Obzvlášť v češtině je to hezky vidět. Mohu například napsat větu: „Výli vyli vjence“, která mnoha učitelům češtiny přivodí infarkt, ale pokud ji přečtu nahlas, chyby nebudou slyšet. Pro sanskrt je to naopak. Hlavní je výslovnost a té se pak striktně podřizuje i zápis. Sanskrtským fonémům odpovídají přesně znaky abecedy (viz také…

  • Durgásaptašlókí

    V Indii je populární text známý jako Durgá-saptašatí (durgāsaptaśatī), což doslova zanmená “Sedmset [veršů] Drugy”. Hlavní část textu popisuje boj démona Mahišásury a Bohyně v podobě Durgy. Celý má sedmset veršů a jeho recitace trvá (při dobrém tempu) asi dvě hodiny. Existují tací, kteří tento text recitují každý den, ale většina lidí na to nemá čas, a tak existuje taková kondenzovaná verze. A tou je právě Durgá-sapta-šlókí (durgāsaptaślokī), “sedm veršů Durgy”, která se skládá ze sedmi veršů vybraných z oněch sedmi set. V tradičním chápání exstují dva druhy sanskrtských textů: jedny jsou důležité kvůli svému obsahu a druhé spíše kvůli svému zvuku a jejich recitace je sama o sobě chápána…

  • Íšópanišad

    Upanišad existuje velké množství, ale ne všechny jsou považovány za stejně podstatné. Největší autority obecně požívají ty nejstarší, které jsou označované jako mukhja upanišady (tradičně jich je deset, akademicky tam paří ještě tři další). Takový populární přehled o Upanišadách obecně naleznete v tomto videu. Íšópanišad patří právě k těmto nejstarším, i když o její přesně dataci se vedou velké spory – bylo to někdy okolo 6. stol. př. Kr. nebo i dříve (hlavní spory se točí okolo pořadí, ve kterém nejstarší Upanišady vznikaly). Dataci vůbec neusnadňuje fakt, že Íšópanišada je velice stručná a zároveň je psaná básnickým stylem. Není proto vždy úplně jasně srozumitelná. Už na první přečtení je zřejmé,…

  • Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)

    Slovo “gurvaštakam” se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako “Osm slok o učiteli”. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.

  • První strana rukopisu (prý ze 17.-18. stol) knihy Dásbódh (दास्बोध). Vyfoceno v lednu 2016 v Čimmadu (Karnátaka, Indie)

    Sanskrt a čeština

    V anglických textech o józe se to pojmy ze sanskrtu jen hemží. Když je pak chceme použít v češtině, tak narážíme na celou řadu nejasností: je tady správně „y“ nebo „j“? Proč tu někdo píše dlouhé „á“ a někdo ne? Apod. V tomto článku se podíváme právě na to, jak sanskrt do češtiny přepisovat správně, proč se píše „aštánga“ a ne „aštanga“, proč je „ásana“ a ne „asána“ a proč se píše „mudra“, i když by „mudrá“ bylo přesnější.

  • Védské mantry

    Šrí Krišnamáčárja učil recitaci védských textů jako součást jógové praxe. V tom pokračovali téměř všichni jeho žáci včetně Pattabhiho Joise a jeho syna Manju P. Joise a jeho dcery Saraswati Rangaswamy. Manju Jois často upozorňuje, že recitace védských manter je součástí praxe jógy a bez ní není tato praxe úplná (ještě spolu s pránájámou). Níže najdete originál a překlad několika takových manter.

  • F.A.Q.: Názvy ásan 1. série

    Tento článek by se klidně mohl jmenovat i “Zmatky v názvech ásan 1. série.” Navazuji na seznam názvů a jejich překladů, který najdete zde. V názvech ásan panují nejasnosti odnepatměti. Už Hathajóga pradípika upozorňuje, že některé ásany nazývají různí jógini různě. Není proto divu, že nejsou jasné všechny názvy pozic 1. série a pro některé z nich existuje více variant. Zde je tedy několik sporných bodů, na které jsem narazil: Obsah Paśčimattánásana vs. paśčimóttánásana Tirjaṅ mukhaikapáda vs. triaṅga mukhaikapáda Mukhaikapáda vs. mukha ékapáda Súrjanamaskára vs. Súrja namaskár

  • Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série

    Pro vlastní potřebu jsem dal dohromady jména, přepisy a překlady všech ásan z první série. Původně jsem myslel, že to bude snadné, ale nakonec se ukázalo, že to je komplikovanější než se zdá. V přepisu ásan je velký bordel v češtině i v angličtině 🙂 Většina publikací uvádí ásany jen v anglické (české) transkripci. Bohužel v takovém případě nejde snadno určit jak vypadalo dané slovo v sanskrtu. Jen pár publikací uvádí názvy ásan v transliteraci ze sanskrtu. Všechny takové publikace, které mám k dispozici (viz bibliografie dole) obsahují nějaké chyby. Někdy jde na první pohled jen o maličkosti (někde chybí nad/pod písmenem tečka nebo čárka), ale v sanskrtu tyto malé rozdíly mají…

  • Úvodní a závěrečná mantra

    Před časem jsem dal na FB stránku úvodní mantru, kterou používal Pattabhi Jois. Dodělal jsem postupně i závěrečnou, takže tady je překlad obou dohromady v jednom souboru: ZDE si jí můžete stáhnout v PDF. Pár poznámek: Překlad mantry můžete volně šířit, používat na svých webech, kurzech, dávat do materiálů apod. (pokud byste ho chtěli ve wordu, dejte mi vědět). Je licencován jako Creative Commons. Překlad není dokonalý a je stále v procesu (přidal jsem proto i číslo verze). Jeho cílem není stát se nějakým “novým standardem”. Spíš ho chápu jako svůj příspěvek do společného díla jménem jóga. Když použiji metaforu: věřím, že je užitečnjší, když kažý přikládáme do jednoho velké společného…