-
Stručná historie jógy v Čechách – do 2. světové války
Hned na začátek bych chtěl zdůraznit, že toto není hotová studie. Mapování historie jógy na území Čech je takový můj dlouhodobý projekt a zdaleka nejsem hotov. Chtěl jsem ale publikovat alespoň nějaké základní poznámky a informace, které jsem sehnal. Následující text je proto spíš souborem takových poznámek. Historii není možné sestavit jen tím, že si za sebou napíšeme data a…
-
Pátrání v textech: rozluštění pozice (uttána) mandúkásany v Ghéranda sanhitě
Někdy je zajímavé se trochu pošťourat se v nějakém sanskrtském textu detailněji. Už dříve jsem to zkoušel třeba v článku o přiškrcení jako jógové technice. Tentokrát zde půjde o něco konkrétnějšího: jak by měla vypadat pozice uttána–mandúkásana podle Ghéranda-sanhity? A jak může snadno vzniknout jógový guláš? Co je Ghéranda-sanhitá? Ghéranda sanhitá je jeden z pozdějších hatha-jógových textů. Vznikla někdy na začátku 18. stol. Ghéranda-sanhitá…
-
Přiškrcení jako jógová technika
Tentokrát bych se chtěl podělit o jednu zajímavost a rovnou na začátku hlásím: Tohle doma nezkoušejte! Před časem jsem psal pro Jóga Dnes článek o Šiva-sanhitě. Znovu jsem ji tedy otevřel a procházel text, abych vymyslel, co o něm napsat a vměstnat to na dvě stránky časopisu. Při tom jsem narazil na pasáž, které jsem si nikdy předtím nevšiml a…
-
Kdo je autorem aštángových sérií?
Už před nějakým pátkem jsem dával dohromady postupný vývoj první série aštánga jógy Pattabhiho Joise. Byly to tři články – první o Jógásanagalu, druhý o Jóga mále a třetí o syllabu z roku 1973. Nepřímo jsem se tohoto tématu dotkl také v přednášce “Kde se vzala “Aštánga jóga” Pattabhiho Joise”. Protože se ale stále znovu objevují dotazy ohledně autorství sérií,…
-
Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru
Předchozí části: Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?) Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním…
-
Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)
Datum, kdy se Krišnamáčárja vypravil za Rámamóhanem Brahmačárím (राममोहन ब्रह्मचारी), se v jednotlivých životopisech liší. Desikachar předpokládá, že to bylo v roce 1914 (po druhém pobytu ve Váránasí). A. G. Mohan soudí, že to bylo spíše v roce 1911. Každopádně měl Krišnamáčárja u svého učitele studovat celkem sedm a půl roku.
-
Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium
O Krišnamáčárjově mládí toho s jistotou víme jen málo. Sám o svém životě moc nemluvil, protože to nepovažoval za podstatné, a proto se jeho životopisy dodnes rozcházejí. Navíc tam, kde nejsou spolehlivé údaje, přichází na řadu mnoho legend. O jejich pravdivosti můžeme pochybovat, ale pro dokreslení zde také některé z nich uvedu (co by to taky bylo za příběh o…
-
Jógini, fakíři a asketové: vizuální výlet do jiné strany jógy
Asi si vzpomínáte na různý vyprávění o fakírech, kteří leží na lůžku z hřebíků nebo provádějí různé triky a kejkle, aby jim diváci hodili pár mincí. Tento obrázek se stal běžnou součástí evropských (a vůbec západních) představ o Indii. Pro nás patří většinou do stejné kategorii jako zaříkávači hadů nebo polykači mečů. Ale jinak je tomu v Indii. Slovo fakír a jógin…
-
Šrí Krišnamáčárja v Tibetu (Sri Krishnamacharya – The Purnacharya)
Toto je krátká ukázka z prvního anglického životopisu Šrí T. Krišnamáčárji – „Sri Krishnamacharya – The Purnacharya“. Krishnamacharya Yoga Mandiram vydal v následujících letech několik dalších „životopisů“ Šrí Krišnamáčárji. S každým dalším přibývalo detailů a zároveň se popis stával neuvěřitelnějším až se stal takřka nesmyslným (viz o tom také v článku o Józe koruntě). Tato nejstarší verze je nejstřízlivější, i…
-
Proč se aštánga józe říká aštánga jóga
V současné době se jako aštánga jóga označují hlavně dvě věci: jednak systém praxe ásan (tělesných pozic) , pránájámy (dechovných cvičení) apod. podle K. Pattabhiho Joise a pak také přesněji „osmi dílnou jógou“. Nebudeme se zde zabývat detailní historií, ale abychom pochopili, proč se tento pojem používá pro tyto dvě oblasti, vezmeme to trochu chronologicky.