Rozhovor s Davidem Williamsem

David Williams byl jedním z prvních lidí ze západu, které Pattabhi Jois učil aštánga jógu a mnoho nyní známých učitelů bylo kdysi jeho žáky (David Swenson, Danny Paradise etc.).  V červenci 2017 dorazil David na workshop do Bratislavy, kde jsem se s ním potkal. Původně jsem chtěl nahrát jeho promluvy, ale nakonec jsme se domluvili, že přeložím následující rozhovor. David nám ho v rámci workshopu přečetl a pak mi ho poslal, ale bohužel k němu nic víc nevím (proběhl snad v Barcelóně, ale ani nevím přesně kdy). UPDATE: Interview proběhlo na jógové konferenci v Barcelóně v červenci 2016. (Díky Martině Cifře Křížkové a Peterovi Stahulovi za dohledání.) Každopádně jsou v něm základní body Davidova “poselství” 🙂

20216581_10210431471605286_1220280160_o
David Williams v Bratislavě (foto Linda Černochová)

 

1) Davide, ty jsi ten, kdo přinesl Aštánga jógu z Indie. To zní jako fascinující příběh. Mohl bys nám povědět o tom, jak to všechno začalo – s tebou a s jógou?

Když jsem byl mladý, slyšel jsem o jóginech v Indii, kteří se s věkem stávali stále moudřejší a po celý život se těšili výbornému zdraví. Chtěl jsem se dozvědět všechno, co věděli oni. S každodenní praxí jógy jsem začal, když mi bylo 21 let během studia na Univerzitě v Severní Karolíně. Po promoci v roce 1971 jsem stopoval přes Evropu a vydal jsem se napříč Tureckem, Íránem, Afghánistánem, Pákistánem po pevnině až do Indie. Po celé Indii jsem hledal ty nejlepší jógové systémy. Říkal jsem si „jógový detektiv“. Až v roce 1972 jsem uviděl Manjua Joise předvádět první sérii Aštánga jógy. Nesmírně mne to zaujalo a rozhodl jsem se, že se to musím naučit. Tehdy jsem ho požádal, aby mne učil. Manju souhlasil a chtěl, abych ho vzal s sebou do Ameriky.

Vydal jsem se do Maisúru, kde mne Manjuův otec, Pattabhi Jois, a jeho bratr Ramesh naučili kompletní sylabus Aštánga jógy: sestavy ásan první, druhé, třetí A a B série a k tomu ještě aštangovou pránájámu. V té době celý sylabus nikdo nepraktikoval. Naučil jsem se tak kompletní sylabus a několik let jsem byl jediným člověkem na světě, který praktikoval všechny čtyři série a pránájámu, dokud jsem nezačal učit Davida Swensona, Dannyho Paradise, Kathy Copper a několik dalších studentů.

V roce 1975 jsem přivezl Manjua a Pattabhiho Joise do Kalifornie, čímž jsem splnil slib daný Manjuovi v roce 1972. Dva měsíce žili v mém domě a každý den učili jógu mne a mé studenty . Když se přiblížil čas jejich odjezdu, Manju se rozhodl zůstat v Kalifornii a dál učit Aštángu. Já jsem se vydal na Maui (ostrov na Havaji) a začal jsem tam učit Aštángu. Okamžitě jsem měl 40 studentů z 11 zemí, a v následujících čtyřiceti letech se pak Aštánga jóga postupně rozšířila po celém světě.

2) Stárnutí je v naší západní společnosti, která vyznává ideály mládí a krásy, citlivé téma. Jaký máš ty pocit ze stárnutí?

Doufám, že elegantně zestárnu jako jógin a budu si plně užívat života s radostí a dobrým zdravím. Mám v plánu plavat a praktikovat jógu každý den tak dlouho, jak to jen půjde. Žiji v relativně uvědomělé a rozvinuté společnosti na Maui (Havaj) a myslím si, že ze všech míst na celém světe je právě tady největší koncentrace lidí praktikujících jógu (tj. největší počet praktikantů jógy v poměru k velikosti populace).

3) Co pro tebe osobně znamená jóga ?

Jóga je slovo ze sanskrtu. Do angličtiny se překládá slovem meditace. Meditace je prostor mezi dvěma myšlenkami. Jóga začíná, když myšlení končí. Mnoho lidí za celou historii lidstva žilo a zemřelo, aniž by zakusili meditaci. Jejich mysl byla v neustálém běhu.

Jóga je také obratnost v činech.1 Jógin spontánně dělá to, co je vhodné, protože má cit pro danou situaci. Jógin žije dokonale. Jóga je velkou alchymií přeměny stresu v pránu. To, co je pro ostatní jed (spoutanou energií) je pro jóginy elixírem života.

20132846_10210431489565735_1717874151_o
Foto Linda Černochová

4) Co je esencí Aštánga jógy, jak jsi o tom mluvil v průběhu před-konference v Barcelóně?

Aštánga jóga je 99% praxe, 1% teorie. Před praxí je teorie k ničemu. Po praxi je teorie jasná. Jediným způsobem, jak poznat přínos jógy, je dělat ji.

5) Existuje špatný, a tedy i správný způsob, jak praktikovat Aštánga jógu?

Ano. Pokud to bolí, děláte to špatně. To platí pro všechny metody jógové praxe. Způsobovat si bolest, nemůže vést k tomu, abyste se bolesti zbavili. Ten, kdo bude nejspíš praktikovat i zítra je ten, kdo si dnes nejvíc užije svou praxi. Cílem jógy je zvýšit pránu. Nic nesnižuje pránu tolik jako bolest a zranění. Zlepšovat se průběhem let v józe znamená být stále více vnímavý k sobě samému (sebe-poznání a sebe-realizace), abychom mohli mít stále silnější endorfinový zážitek pokaždé, když vstoupíme na podložku. Rozvíjení prány se projevuje endorfinovým zážitkem. Správná jógová praxe je 100% endorfinový zážitek a 0% adrenalinový zážitek.

6) Co si myslíš o jógových školách, které neučí v tradici Aštángy?

Existuje 1008 cest ke stejnému cíli. Různé typy lidí jsou přitahovány k různým metodám jógy. V průběhu historie existovali velcí jógini, kteří praktikovali jógu různými způsoby.

Ovšem některé školy prohlašují, že učí Aštángu a přitom to tak není. Jejich znalosti o pravé aštángové tradici jsou nepřesné, zlomkové, omezené a povrchní. V tradici aštángové praxe, jak ji učil T. Krišnamáčárja a Pattabhi Jois, je neoddělitelnou součástí praxe ásan a pránájámy neustálé zapojení tří bandh.

Učitelé některých škol dávají silné dopomoci v pozicích, což nakonec vede ke zranění studentů – někdy i trvale – a způsobuje Aštánze špatnou pověst. Učitelé, kteří věří, že je v pořádku ubližovat studentům, nevyhnutelně ublíží také sami sobě. Tito učitelé jsou z definice sadisti a skrytí sociopati. Nejde jim nic říct. Jde je jen zpovzdálí pozorovat. Je jen otázkou času, než tito učitelé budou natolik zranění, že ztratí motivaci nebo schopnost praktikovat. Pokud budou dále učit, ale nebudou praktikovat, jsou to jen obchodníci s jógou, ale ne jógini. Tradičně se takovým lidem v Indii říká „šarlatáni“. Není to nic nového.

7) Poslední dobou vzniká mnoho nových stylů jógy – mnoho učitelů, obzvláště těch mladších, cítí potřebu vytvořit svou vlastní jógu. Jaký z toho máš pocit?

Cílem jógy je osvobození. Každý má svobodu praktikovat jógu jakýmkoli způsobem chce. Ale pokud se jejich praxe neřídí prvním pravidlem jógy – ahimsa neboli nenásilí – není to jóga. Pozorováním postupem času zjistíme, že mnoho těchto jógových metod je tak chabých, že ti, kdo je praktikují, zestárnou dříve, než se uzdraví.

Vydal jsem se do Indie, abych hledal nejstarší tradiční metody. Chtěl jsem najít něco, co bylo ověřeno během staletí, a časem se tak prokázalo, že to skutečně funguje.

Pattabhi Jois mi řekl, že mne naučí systém jógy, který je přes 5000 let starý. Byl to přesně ten tradiční systém, který je popsán ve spisu Jóga Korunta od jógina Vamany z 11. století. Věděl, co se chci naučit, a já se stal jeho studentem. Pokud najdu lepší systém jógy, naučím se ho. Podle toho co vím, tak Aštánga jóga – praktikována správným způsobem – je nejúčinnější jógový systém, který je člověku znám.

8) Co může dát starší učitel, ale ne mladý? A naopak: Existuje něco důležitého, co může dát mladý učitel ale ne starý?

Citlivost, soucit, moudrost a zdravý rozum jsou důležitější než věk. Existuje mnoho špatných starých učitelů stejně, jako existují i mladí dobří učitelé. Pokud učitel jakéhokoli věku někdy zraní studenta, tak ho/ji nemůžu dostatečně důrazně či hlasitě odsoudit.

9) Jak se vyvíjela tvoje praxe a také tvoje učení? Jak často nyní praktikuješ? Kolik hodin?

Od začátku jsem byl fascinován tím, jaké by to bylo, pokud by někdo vložil všechnu svou energii do praxe jógy po celý život. Když jsem byl studentem Pattabhiho Joise, trval na tom, abych cvičil dvakrát denně. Praktikoval jsem ásany a pránájámu dvakrát denně prvních 18 let – asi 5,5 hodiny denně. Také zpravidla před každým cvičením plavu 0,5 míle v oceánu. Nyní praktikuji jednou denně po uplavání 0,5 míle. Ve věku 67 let praktikuji první sérii Aštánga jógy a pránájámu. Pránájámu dělám 30 minut a ásany jednu hodinu s následnou „mrtvolou“ na 20 minut. Pokud nezvládnu kompletní praxi, udělám alespoň denní minimum Aštánga jógy – tři z každého pozdravu slunci a tři závěrečné pozice. Praktikuji každý den bez přerušení už 46 let. Mám v plánu praktikovat přinejmenším dalších 46 let.

Ve své osobní praxi jsem udělal čtyři změny:

  1. Když sám praktikuji první sérii zůstávám v psovi hledícím vzhůru na pět dechů, abych vyvážil velké množství předklonů. Z mého pohledu je to správně a odpovídá to jógovému principu rovnoměrného protahování na všechny strany, aby byla ásanová praxe vyvážená.
  2. Abych rovnoměrně protáhl obě strany hrudníku, houpu se na každou stranu pokaždé, když dělám garbhapindásanu.
  3. Abych se vyhnul bolesti nebo zranění krku, vynechávám kotoul vzad po supta-pádángušthásaně a vynechávám sétubandhásanu.
  4. Nedělám ani neučím stoj na hlavě a svíčku. Pro odůvodnění viz: https://yogainternational.com/article/view/king-and-queen-no-more

Jinak praktikuji pohyb za pohybem, dech po dechu přesně tak, jak mne naučili Manju, Gurudží a Ramesh podle staré tradiční metody vysvětlené v Józe Koruntě.

10) Co bys poradil začínajícím studentům?

Pokud to bolí, děláte to špatně.

Nenechte nikoho, aby vám ublížil, neubližte sami sobě a neubližte nikomu jinému. Přečtěte si staré jógové spisy. Nikde tam není zmínka o bolesti, protože bolest nemá v józe co dělat. Jógové ásany byly vytvořeny k tomu, aby vás zbavily bolesti; ne k tomu, aby se staly novým zdrojem utrpení. Jóga může být ve vašem životě něčím úžasným, ale každého z nás dělí od možnosti zažívat přínosy a radosti jógové praxe v těle, které nebolí, i po dosažení 100 let, jen jedno zranění.

Vím, že to jógini v minulosti dokázali a každý z nás má potenciál stát se za svého životě jóginem.

Jazykové korektury: Jana Mikšíčková

Poznámky

  1. David zde cituje definici jógy z Bhagavadgíty (II.50). V angličtině se prakticky vždy překládá jako „Yoga is skill in action.“ Zde překládám podle Filipského a Vacka (pozn. DD).

One Comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *