Píšete zrovna nějakou jógovou práci nebo článek a chcete si být jisti, že použijete správný přepis jmen ásan nebo jiných jógových technik? Tak tohle je přesně pro vás! Do sekce na stažení přibyl „Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov“, kde najdete český přepis názvů nejčastějších ásan a dalších technik. Tento slovníček zatím není hotový. Ale může být pro někoho užitečný už teď (je tam 9 stran termínů, což není málo) a tak jsem si řekl, že ho sem dám na stažení. Zatím se osvědčil lidem, které učím na různých učitelských tréninzích, tak třeba bude užitečný i pro vás.

Do sekce na stažení přibyl další historický poklad. Je to vůbec nejstarší česká učebnice jógy již roku 1908, která ale zároveň učebnicí jógy není. Co tím myslím? Na přelomu 19. a 20. století byla jóga hodně zpopularizovaná theosifickou společností. Většinou ale nešlo o jógu. Stejně jako dnes se i tehdy tento termín používal především k marketingu. Získat informace z Indie bylo obtížné a kromě několika málo odborníků měla většina lidí k dispozici jen ne příliš dobré překlady některých děl, ze kterých se podle svého úsudku snažili poskládat dohromady „jógovou nauku“. Někdy ani nebylo třeba chodit tak daleko a mnoho autorů si prostě vymyslelo, o čem by tak ta jóga mohla…

Už je to dlouho, co vyšel nějaký odborný překlad sanskrtského hinduistického díla. V češtině vychází mnoho buddhistických textů, ale pokud mne paměť neklame, tak za posledních deset let vyšly jen překlady krátkých hinduistických textů nebo jen ukázek (vzpomínám si dokonce pouze na jeden: v roce 2015 to byl překlad Spandakáriky od Michala Justa). Vychází velké množství jógových „kuchařek“ (takové ty barevné knihy plné hezkých fotek a popisů toho, jak si zacvičit), více nebo méně nepovedených překladů sanskrtských textů z angličtiny, ale jinak už opravdu dlouho nevyšel žádný pořádný překlad primárního textu. Tedy až do letoška! Letos vydala Academia překlad desáté knihy Bhágavata-purány pod názvem „Život vznešeného Kršny“, jehož autorem je…

Tentokrát bych se chtěl podělit o jednu zajímavost a rovnou na začátku hlásím: Tohle doma nezkoušejte! Před časem jsem psal pro Jóga Dnes článek o Šiva-sanhitě. Znovu jsem ji tedy otevřel a procházel text, abych vymyslel, co o něm napsat a vměstnat to na dvě stránky časopisu. Při tom jsem narazil na pasáž, které jsem si nikdy předtím nevšiml a docela se vymyká obecné představě o „jógových technikách“. Je v části textu, kde se popisuje mnoho různých technik a meditací, a proto mezi nimi snadno zanikne. Na mě vyskočila, asi protože jsem zrovna nedávno četl o podobné technice v rámci tibetského tantrického buddhismu. Podívejme se nejdřív přímo na text. Šiva-sanhitá…

Tento článek navazuje na dva předchozí (první o purušovi a prakrti a druhý o buddhi a ahankáře) Rozhodl jsem se trochu vylepšit strukturu, protože nyní to začíná být komplikované. Aby se v textu lépe orientovalo, rozdělil jsem ho na jednotlivé části, které jsem i očísloval. Jsem si vědom toho, že většinu zajímá především nějaký stručný jasný popis jednotlivých tattev. Na druhou stranu málokdy bývá všechno úplně jasné a jsou zde různé detaily, o kterých se vedou debaty. Začal jsem proto jako vždy citátem ze Sánkhja-káriky s krátkým komentářem, kde se snažím stručně shrnout to hlavní. Pokud se k tomuto tématu pojí ještě něco dalšího zajímavého, ale není to úplně zásadní,…