Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)

Slovo “gurvaštakam” se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako “Osm slok o učiteli”. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů¹). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.

Text básně je asi jasný a myslím, že nepotřebuje dlouhý komentář. V kostce vysvětluje, jak je učitel důležitý. Není zde samozřejmě míněn jen tak jakýkoli učitel, ale sadguru, učitel (guru), který nás učí o skutečnosti (sat). Ten hraje v duchovním životě důležitou roli, ale někdy se lidé na západě i na východě nechají příliš strhnout a uvěří někomu, kdo se sice vydává za sadgurua, ale jeho kvality tomu neodpovídají (příkladů se neustále objevuje mnoho). Sadguru někdy ani nemusí být v těle – může to být někdo, kdo již zemřel, ale vede nás vnitřně na naší duchovní cestě. V posledku totiž není sadguru nikdo jiný než naše pravé Já (átman) a tu vnější podobu má jen proto, že nejsme třeba zatím schopni přímo vnímat átman. To by asi vydalo na samostatný článek – ten vznikne časem 🙂

Gurváštakam není védský text, takže jeho recitace má volnější pravidla. Většinou se zpívá na nějakou rágu anebo mu můžete dát i vlastní melodii. Pokud byste se ho chtěli naučit, zde je třeba video od “The Sanskrit Channel”:

K překladu:
Překládal jsem přímo z originálu. Neměl jsem ale k dispozici žádnou tištěnou verzi, takže jsem pracoval pouze s těmi, které jsou dostupné na internetu. Texty se mezi sebou občas liší, ale význam zůstává zachován. Případné varianty čtení jsem uvedl v poznámkách pod čarou.
Za pomoc s překladem a korektury bych chtěl poděkovat Gábině Juhásové z Pracoviště Pohled.

---

Guru-aštakam, Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)

शरीरं सुरूपं यथा² वा कलत्रं
यशश्चारु चित्रं धनं मेरुतुल्यं ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे³ मनश्चेन्नलग्नं⁴
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||१||

śarīraṃ surūpaṃ yathā vā kalatraṃ
yaśaścāru citraṃ dhanaṃ merutulyaṃ ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||1||

śarīram = tělo; surūpam = krásné; yathā vā = stejně jako, tak jako; kalatram = družka, manželka; yaśas = pověst, reputace; cāru = krásný; citraṃ = výtečný, čistý; dhanam = majetek; merutulyaṃ = jako hora Méru; guroḥ = učitelovi; aṅghri = chodidla; padme = lotosové; manas = mysl; cenna (cet+na) = není-li; lagnam = připoutána, drží se; tataḥ = pak; kiṃ = co?

Tělo může být krásné a stejně taková i družka. Pověst může být úžasná a majetek velký jako hora Méru. Ale pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

कलत्रं धनं पुत्रपौत्रादि सर्वं
गृहं बान्धवाः सर्वमेतद्धि जातम् ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||२||

kalatraṃ dhanaṃ putra-pautrādi sarvaṃ
gṛhaṃ bāndhavāḥ sarvametaddhi jātam ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||1||

kalatram = manželka, družka; dhanam = majetek; putra = synové; pautra = vnuci; ādi = atd.; sarvam = všichni; gṛham = dům, domácnost; bāndhavāḥ = příbuzní; sarvam = vše; etat = toto; hi = zdůrazňovací částice; jātam = zrození, přítomné, projevené

[I když někdo] má manželku, bohatství, syny, vnuky atd., dům, příbuzné a tohle všechno, pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

षडङ्गादिवेदो मुखे शास्त्रविद्या
कवित्वादि गद्यं सुपद्यं करोति ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||३||

ṣaḍaṅgādivedo mukhe śāstravidyā
kavitvādi gadyaṃ supadyaṃ karoti ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||3||

ṣaḍaṅga = šest částí; ādi = atd.; vedaḥ = Védy; mukhe = na ústech; śāstravidyā = znalost Písem (Šáster); kavitva = poezie, básnické umění; ādi = atd.; gadyam = próza; supadyam (su+padyam) = krásné verše, poezie; karoti = dělá;

[I když někdo] má znalost všech šesti védských oborů a zná šástry, ovládá básnické umění i prózu, pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

विदेशेषु मान्यः स्वदेशेषु धन्यः
सदाचारवृत्तेषु मत्तो न चान्यः ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||४||

videśeṣu mānyaḥ svadeśeṣu dhanyaḥ
sadācāravṛtteṣu matto na cānyaḥ ।
guroraṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||4||

videśeṣu = v [cizích] zemích; mānyaḥ = vážený; svadeśeṣu = ve svých zemích; dhanyaḥ = ctěný; sadācāravṛtteṣu = v ctnostných činech, v řádném plnění denních obřadů; mat taḥ = nade mě, kromě mě; na = ne; ca = a; ānyaḥ = jiný

V cizích zemích [je] vážený a doma [požívá] úcty. “Nikdo jiný neplní tak dobře předepsané chování.” ⁵ Ale pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

क्षमामण्डले भूपभूपालवृन्दैः
सदा सेवितं यस्य पादारविन्दं ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||५||

kṣamāmaṇḍale bhūpa-bhūpāla-vṛndaiḥ
sadā sevitaṃ yasya pādāravindaṃ ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||5||

kṣamāmaṇḍale = na celém světě; bhūpa = vládce, král; bhūpāla = vládce (ochránce země, synonymum k bhūpa); vṛndaiḥ = zástupy; sadā = neustále; sevitam = uctívaný; pāda = chodidla; aravindam = lotosová

[I když jsou něčí] lotosová chodidla uctívána na celém světě zástupy králů a vládců, pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

यशो मे गतं दिक्षु दानप्रतापात्
जगद्वस्तु सर्वं करे यत्प्रसादात् ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||६||

yaśo me gataṃ dikṣu dāna-pratāpāt
jagadvastu sarvaṃ kare yatprasādāt ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||6||

yaśas = pověst, reputace, sláva; me = moje; gatam = rozšířený; dikṣu = ve [všech] světových stranách; dāna = dávání darů; pratāpāt = ze síly, ze záře; jagad = svět; vastu = věc; sarvam = všechny; kare = v ruce, v dlani; yad = jenž; prasādāt = z milosti

„Moje sláva se šíří do všech světových stran díky věhlasu mých darů. Z milosti [za moje ctnosti] jsou všechny věci světa v mojí ruce.”⁶ Ale pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

न भोगे न योगे न वा वाजिराजौ
न कान्तामुखे नैव वित्तेषु चित्तं ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||७||

na bhoge na yoge na vā vājirājau
na kāntāmukhe naiva vitteṣu cittaṃ ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||7||

na = ne; bhoge = v požitcích; na = ne; yoge = v józe; vā = nebo; vāji (vājin) = koně, koňské spřežení, vůz; rājau = království; na = ne; kāntāmukhe = v tváří [milované] ženy; na = ne; eva = ani; vitteṣu = v majetcích; cittaṃ = mysl;

[I když se něčí] mysl [nezajímá] o požitky ani o jógu, ani o koně ani o království, ani o krásu žen, ani o majetek, pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

अरण्ये न वा स्वस्य गेहे न कार्ये
न देहे मनो वर्तते मे त्वनर्घ्ये ।
गुरोरङ्घ्रिपद्मे मनश्चेन्नलग्नं
ततः किं ततः किं ततः किं ततः किं ||८||

araṇye na vā svasya gehe na kārye
na dehe mano vartate me tvanarghye ।
guror-aṅghri-padme manaścenna-lagnaṃ
tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ tataḥ kiṃ ||8||

araṇye = v lese; na = ne; vā = nebo; svasya = svůj; gehe = v domě; na = ne; kārye = v povinnostech, v práci; na = ne; dehe = v tělě; manas = mysl; vartate = přebývá, „vrtí se“; me = moje; tu = však; anarghye = v nejcennějším, v bezcenném

[I když něčí] mysl nedlí v lese, ani doma, ani v povinnostech, ani v těle, ale pouze na tom nejcenějším (tj. mókša, osvobození apod.), pokud se mysl nedrží lotosových nohou učitele – k čemu to je? K čemu to je?

गुरोरष्टकं यः पठेत्पुण्यदेही
यतिर्भूपतिर्ब्रह्मचारी च गेही ।
लभेद्वाञ्छितार्थं पदं ब्रह्मसंज्ञं
गुरोरुक्तवाक्ये मनो यस्य लग्नम् ||९||

guroraṣṭakaṃ yaḥ paṭhetpuṇyadehī
yatir-bhūpatir-brahmacārī ca gehī ।
labhed-vāñchitārthaṃ padaṃ brahmasaṃjñaṃ
guroruktavākye mano yasya lagnam ||9||

guroraṣṭakaṃ = osm slok pro učitele; yaḥ = ten, kdo; paṭhet = čtení; puṇya = ctnost, zásluha; dehī [nom. sg.] = člověk; yatiḥ = asketa; bhūpatiḥ = vládce; brahmacārī = student; ca = a; gehī = hospodář; labhet = získá; vāñchita = vytoužený; artham = předmět, cíl; padam = místo; brahmasaṃjñam = vědomí brahma, poznání brahma; guroruktavākye = slova vyřčená učitelem; manaḥ = mysli; yasya = kteréhožto; lagnam = držet se

Ten, kdo čte těchto osm slok pro učitele, ať je to ctnostný člověk, asketa, král, student nebo hospodář, dosáhne svého vytouženého cíle [kterým je] místo ve vědomí brahma, [pokud se bude] jeho mysl držet slov vyřčených učitelem.

---

1. Těmto závěrečným slokám se říká phala šruti, plody poslouchání.
2. Var.: tathā.
3. Var: guroraṃghripadme.
4. Var.: manaścennalagnaṃ guroraṅghripadme.
5. V druhém řádku se najednou tato báseň změní na první osobu. Přeložil jsem proto první dva řádky jako přímou řeč.
6. Tato sloka je opět v první osobě.