Po stopách první série: 1. díl – Krišnamáčárja
Aštánga jóga se stala známá tím, že obsahuje 6 sérií: první (primary), druhou alias střední (intermediate) a třetí alias pokročilou (advanced), které je rozdělena na čtyři podsérie (A, B, C, D). Někdy to vypadá jako by existovaly od nepaměti, ale dohromady je dal Pattabhi Jois a za jeho života se ještě různé vyvíjely. Z historie máme zdokumentovaných několik stádií tohoto vzniku a vývoje. Konkrétně to jsou:
- 1941 – Krišnamačárja rozděluje ásany podle obtížnosti v knize Jógásanagalu
- 1958 (1962) – Pattabhi Jois napsal Jóga Málu (Yoga Mala, vyšla 1962)
- 1974 – Nancy Gilgoff a David Williams dostali do Pattabhiho Joise seznam pozic.
Chtěl bych se zaměřit pouze na první sérii, protože o druhé a třetí je mnohem méně údajů. Začneme hned prvním bodem, který vlastně předchází vzniku samotných sérii. V knize Jógásanaglu z roku 1941 Krišnamáčárja rozdělil ásany do tří skupin: Základní, střední a pokročilé (v aj. překladu „Primary, Middle, Advanced or proficient group“).
Tato kniha vyšela v tamilštině (dokonce ve čtyřech vydáních), ale její anglický překlad stále není úplně dokončen. Budu vycházet z překladu, který má na svých stránkách Anthony G. Hall zde. Podívejme se tedy na pozce, které Krišnamáčárja zařadil mezi „Základní“ (jejich přepis jsem upravil podle dřívějšího článku, v angličtině obsahoval mnoho chyb/překlepů a nedovedu říci jaký byl v originále):
Základní:
Jméno ásany | Počet vinjás | Ásana připadá na vinjásou |
uttánásana | 3 | 2 |
pádáṅgušṭhásana | 3 | 2 |
pádahastásana | 3 | 2 |
čaturaṅga daṇḍásana | 4 | 4 |
úrdhva-mukha-śvánásana | 4 | 4 |
adhó-mukha-śvánásana | 4 | 4 |
paśčimattánásana | 15 | 9 |
[púrvóttánásana] | 15 | 8 |
párśvóttanásana | 15 | 2, 4 |
prasárita pádóttánásana A, B, C | 5 | 3 |
utthita trikóṇásana A, B | 5 | 2, 4 |
utthita párśvakónásana A, B | 5 | 2, 4 |
utkaṭásana (s i bez džalandhara bandhy) | 13 | 7 |
vírabhadrásana | 16 | 7, 8, 9, 10 |
ardha baddha padmóttánásana | 8 | 2, 7 |
utthita hasta pádáṅgušṭhásana | 7 | 2, 6 |
tirjaṅ mukhaikapáda paśčimattánásana | 22 | 8, 15 |
maríčjásana A | 22 | 8, 15 |
maríčjásana B | 18 | 7, 12 |
maríčjásana C | 18 | 7, 12 |
ardha baddha padma paśčimattánásana | 22 | 8, 15 |
džánu śíršásana | 22 | 8, 15 |
bhudžapíḍásana | 15 | 7, 8 |
kúrmásana | 16 | 7, 8, 9 |
kukkuṭásana | 15 | 9 |
baddha padmásana | 16 | 8, 9 |
baddha padmásana s jóga mudrou | 16 | 9 |
garbhapiṇḍásana | 15 | 9 |
supta pádáṅgušṭhásana | 27 | 8, 23 |
návásana A, B | 13 | 7 |
ubhaja pádáṅgušṭhásana | 16 | 9 |
úrdhva mukha paśčimattánásana | 13 | 8 |
halásana | 13 | 8 |
sálamba sarváṅgásana | 13 | 8 |
karṇapídásana | 13 | 8 |
úrdhva padmásana | 14 | 9 |
piṇḍásana | 15 | 10 |
baddha kóṇásana | 15 | 7, 8 |
upavišṭha kóṇásana | 15 | 7, 8 |
supta kóṇásana | 13 | 8 |
uttána pádásana | 14 | 8, 9 |
sétu bandhásana | 14 | 8, 9 |
Krišnamáčárja se o této tabulce moc detailně nerozpisuje. Podle všeho jde pouze o rozdělení pozic a ne o jejich pořadí. Když tuto tabulku porovnáme s první sérii, zjistíme, že všechny tyto pozice se tam nacházejí. Pro jednoduchost se teď omezíme pouze na názvy pozic a odhlédneme od jejich variant (A, B,…):
Jméno ásany | Pořadí dle Jógásanagalu |
súrja namaskára | není |
pádáṅgušṭhásana | 2 |
pádahastásana | 3 |
utthita trikóṇásana | 10 |
parivṛtta trikóṇásana | není? |
utthita párśvakónásana | 11 |
parivṛtta párśvakóṇásana | není? |
prasárita pádóttánásana | 9 |
párśvóttanásana | 8 |
utthita hasta pádáṅgušṭhásana | 15 |
ardha baddha padmóttánásana | 14 |
utkaṭásana | 12 |
vírabhadrásana | 13 |
daṇḍásana | není? |
paśčimattánásana | 7 |
púrvóttánásana | 7 |
ardha baddha padma paśčimattánásana | 18 |
tirjaṅ mukhaikapáda paśčimattánásana | 16 |
džánu śíršásana | 19 |
maríčjásana A, B, C | 17 |
maríčjásana D | až ve střední |
návásana | 27 |
bhudžapíḍásana | 20 |
kúrmásana | 21 |
supta kúrmásana | není? |
garbhapiṇḍásana | 25 |
kukkuṭásana | 22 |
baddha kóṇásana | 35 |
upavišṭha kóṇásana | 36 |
supta kóṇásana | 37 |
supta pádáṅgušṭhásana | 26 |
ubhaja pádáṅgušṭhásana | 28 |
úrdhva mukha paśčimattánásana | 29 |
sétu bandhásana | 39 |
úrdhva dhanurásana | není |
sálamba sarváṅgásana | 31 |
halásana | 30 |
karṇapídásana | 32 |
úrdhva padmásana | 33 |
piṇḍásana | 34 |
matsjásana | až ve střední |
uttána pádásana | 38 |
śíršásana | až ve střední |
bálásana | není |
baddha padmásana | 23 |
jóga mudrá | 24 |
parvatásana | není |
bhairava/bhairaví mudrá | není |
čin mudrá | není |
utplutiḥ | není |
Bohužel ne všechny pozice jsou v Jógásanagalu detailně popsané (anebo zatím nejsou přeložené), takže nevím mnoho o variantách označených jako „A, B.“ Např. je Návásana B ono „nadzvednutí“ anebo jde o nějakou jinou variantu (V Józe Makarandě uvádí Krišnamáčárja např. ardha návásanu)? To bohužel s jistotou nevíme a proto nechme otázka vairant stranou. Postatný je spíše rámec než konkrétní provedění pozic.[1]
Co se týká pozic, která jsou v první sérii, ale nejsou u Krišnamáčárji: Je velice pravděpodobné, že parivṛtta trikóṇásana a parivṛtta párśvakóṇásana jsou u Krišnamáčárji označeny jako utthita trikóṇásana B a utthita párśvakóṇásana B. Podobně není explicitně zmíněna ani daṇḍásana, ale můžeme předpokládat, že je součástí paśčimattánásany, protože ásana vychází na 9. vinjásu jako v Yoga Male od Pattabhiho (daṇḍásana je 7. vinjása). Stejné to je nejspíš i v případě supta kúrmásany. Ta je v Yoga Male zmíněna, ale je počítána jako 9. vinjása kurmásany. Tři pozice z první série se u Krišnamáčárji nacházejí až ve druhé/střední skupině: maríčjásana D, matsjásana a śíršásana.
Celkem tedy z první série mnoho pozic nechybí: súraj namaskára, urdhva dhanurásana, bálásana a pak závarečné „lotosové pozice“, které Krišnamáčárja znal (možná až na utplutiḥ) a možná je spíše počítal k meditaci a pránájámě než k ásanám.
Z výše uvedených tabulek myslím můžeme udělat ten závěr, že toto rozdělení pozic se stalo základem pro série, které dal o něco později dohromady Pattabhi Jois. I když určitě ne z hlediska pořadí.
[1] Koneckonců víme, že některé pozice Krišnamáčárja učil stejně trochu jinak, než jak se dnes cvičí.
One Comment
Pingback: