Po stopách první série: 2. díl – Jóga Málá
V předchozím článku jsme se podívali na předchůdce všech sérii – na rozdělení pozic z Krišnamáčárjovi knihy Jógásanagalu z roku 1941. Dalším zdokumentovaným historickým milníkem je pak Jóga Málá (Yoga Mala) od Pattabhiho Joise. Pattabhi Jois ji začal psát v kannaḍa (jazyk státu Karnátaka) už v roce 1958, ale svého prvního vydání se dočkala až v roce 1962. První anglické vydání spatřilo světlo svět až v roce 1999.
Bohužel toto anglické vydání není pouze překladem, ale zároveň je novou edicí celého textu (některé fotografie jsou změněné či přidané, bylo dodáno několik pozic a text byl místy také upraven pro “zápaďany”). Podle předmluvy provedl úpravy textu sám Pattabhi Jois (nebo je alespoň revidoval). To je dobrá věc pro praktikující, ale je to horší pro studium historie. Bohužel původní vydání je takřka nesehnatelné, proto budeme vycházet z toho, co máme.
S Jóga Málou se pojí hned několik zajímavých bodů:
- Jóga Málá popisuje súrja namaskár A a B. Krišnamáčárja nikdy pozdrav slunce přímo nepopsal (nepřímo popsal súrja namaskár A, protože ten vlastně odpovídá tzv. kompletí vinjáse ze stoje).
- Poprvné jsou zde pozice popsány jako série. “Žáci by si měli dát pozor, aby je [ásany] prováděli v pořadí, ve kterém jsou popsány a nepřeskakovali pozici kvůli jiné (str. 30).” Objevuje se v textu vícekrát (třeba str. 103.)
- První série se původně nejspíš jmenovala “róga čikitsa” (léčení nemoci) a “jóga čikitsa” možná vzniklo pozcěji zkomolením (str. 127). To už zmiňoval i Thomas.
- Pattabhi zde zmiňuje, že existuje ještě druhá a třetí série (str. 127).
- Zajímavé je, že na témže místě říká, že některé pozice z druhé série patří také do “róga čikitsa” a jiné jsou “šódaka” (čistící). Možná, že “róga/jóga čikitsa” a “nádí šódhana” vůbec neměly být názvy sérií, ale jen označení pro kategorie pozic, které procházela napříči sériemi.
Z jakých pozic se tedy první série skládala v roce 1958/1962? Udělal jsem opět tabulku a vycházím zde z informací uvedených v anglickém překladu Jóga Mály (North Point Press: New York, 2010. ISBN 978-0-86547-751-3.):
Název ásany | Yoga Mala |
súrja namaskára | ano |
pádáṅgušṭhásana | ano |
pádahastásana | ano |
utthita trikóṇásana | ano |
parivṛtta trikóṇásana | ne |
utthita párśvakónásana | ano |
parivṛtta párśvakóṇásana | ne |
prasárita pádóttánásana A | ano |
prasárita pádóttánásana B | ano |
prasárita pádóttánásana C | ano |
prasárita pádóttánásana D | ne |
párśvóttanásana | ano |
utthita hasta pádáṅgušṭhásana | ano |
ardha baddha padmóttánásana | ano |
utkaṭásana | ano? |
vírabhadrásana A | ano? |
vírabhadrásana B | ano? |
daṇḍásana | ano |
paśčimattánásana A | ano |
paśčimattánásana B | ano |
paśčimattánásana C | ano |
púrvóttánásana | ano |
ardha baddha padma paśčimattánásana | ano |
tirjaṅ mukhaikapáda paśčimattánásana | ano |
džánu śíršásana A | ano |
džánu śíršásana B | ne |
džánu śíršásana C | ne |
maríčjásana A | ano |
maríčjásana B | ano |
maríčjásana C | ano |
maríčjásana D | ano |
návásana | ano |
bhudžapíḍásana | ano |
kúrmásana | ano |
supta kúrmásana | ano |
garbhapiṇḍásana | ano |
kukkuṭásana | ano |
baddha kóṇásana | ano |
upavišṭha kóṇásana | ano |
supta kóṇásana | ano |
supta pádáṅgušṭhásana | ano |
ubhaja pádáṅgušṭhásana | ano |
úrdhva mukha paśčimattánásana | ano |
sétu bandhásana | ano |
úrdhva dhanurásana | ne |
sálamba sarváṅgásana | ano |
halásana | ano |
karṇapídásana | ano |
úrdhva padmásana | ano |
piṇḍásana | ano |
matsjásana | ano |
uttána pádásana | ano |
śíršásana | ano |
bálásana | ano |
baddha padmásana | ano |
jóga mudrá | ano |
parvatásana | ne |
bhairava/bhairaví mudrá | ne |
čin mudrá | ano (jako “padmásana”) |
utplutiḥ | ano |
Za pozornost stojí, že Jóga Málá popisuje utkaṭásanu i obě vírabhadrásany, ale Nancy Gilgoff ve svém článku “Ashtanga Yoga asi It Was” (jeho český překlad je v čítance) píše, že tyto pozice byly přidány až později. Těžko říct, jestli je Pattabhi Jois pouze v té době neučil Davida a Nancy anebo jestli byly přidány do Jóga Mály až dodatečně (jako třeba prasárita pádóttánásana D nebo džánu śíršásana B a C).
S tím souvisí i to, že pozice jsou v Jóga Mále už v tomto pořadí, ale Nancy popisuje, že utthita hasta pádáṅgušṭhásanu a ardha baddha padmóttánásanu je Pattabhi naučil až po sétu bandhásana a pak jim řekl, ať ji cvičí po párśvóttanásaně.
Proskakování a přechody
Co se týká přechodů mezi pozicemi, tak Jóga Mála je popisuje vždy s kompletní vinjásou (tj. i pozice v sedě začínají ze stoje). Pouze v případě závěrečných pozic (sarváṅgásana až uttána pádásana) je zmíněno, že se provádí dohromady. Nevíme ale jestli v té době Pattabhi skutečně učil série s kompletní vinjásou. Osobně si myslím, že to není pravděpodobné, protože Nancy a David nejdřív cvičili mnoho pozic úplně bez přechodů až později začali “proskakování” přibývat.
Postupem času se vinjásy učili zkrácené i kompletní. Ze začátku nebyly vinjásy podle všeho západním studentům moc jasné a trochu se to měnilo. Někteří např. učili a plnou vinjásou a někdy ji učil i Pattabhi:
“Pro všechny to byla úplně nová praxe. Celý koncept vinjásy nebyl každému úplně jasný. Když se Brad vydal do Indie, ptal se hodně na autentickou metodu. Nakonec mu Gurudží vysvětlil podrobnosti tak, jak jsou v Jóga Mále – tj., že existuje konkrétní počet vinjás na pozici. Když se Brad vrátil, tak začal učit každou pozici s úplnou vinjásou. Dokonce i pozice v sedě začínaly ze stoje. A když Gurudží opět přijel v roce 1980, učil úplnou vinjásu. Od té doby přešel ke zkrácené vinjáse, kdy se už nevracíte zpátky do stoje.” (Tim Miller)[1]
Parvatásana
Téměř samostatnou kategorií je parvatásana a bhairava/bhairaví mudrá. Tyto dvě pozice dnes učí snad jen Manju Jois a jinak se zdá, že upadly v zapomnění. Když se Petra Visser Manjua ptala, odkud tyto pozice jsou prý odpověděl: “They were always there (vždycky tam byly).” Prý se pak na to ptala i Nancy Gilgoff a ta potvrdila, že tam tyto pozice ze začátku opravdu byly, ale Pattabhi je pak přestal učit. Navíc je zajímavé, že se parvatásana vyskytuje v závěrečné sekvenci na videu “Ashtanga Yoga Advanced A & B series” od Davida Swensona:
Je proto jasné, že tam opravdu někde dřív byla. Ale víme, že závěrečné lotosy se celkem dost měnily (na jednom videu z cca konce 80. let např. Pattabhi nechává lidi v baddhapadmásaně po jóga mudře na 10 dechů). Je proto možné, že nebyla nikdy součástí knižního vydání Jóga Mály.
Relaxace na konci
Zajímavá je též relaxace na konci. V ostatních tradicích jógy se většinou označuje jako šávásana. Pattabhi Jois ovšem vždy upozorňoval, že tato relaxace není šavásana:
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=zHixLNsGpKY]
Možná proto se občas objeví i názor, že původně žádná relaxace na konci série nebyla a že se tam dostala až vlivem jiných jógových tradic (setkal jsem se tedy s tímto názorem zatím jen jednou). Ovšem už v Jóga Mále stojí: “…lehni si a pět minut odpočívej (str. 126).” Takže relaxace na konci cvičení tu byla.
Poznámky
[1] It was a brand new practice to everybody. The whole concept of vinyasa wasn’t that clear to everyone. When Brad went to India he was asking a lot of questions about the authentic method. Finally Guruji detailed it to him as it is in Yoga Mala—that there is a specific number of vinyasa per pose. So Brad came back and started teaching a full vinyasa format for each pose. Even the sitting poses were started from a standing position. And the next time Guruji came in 1980 he taught a full vinyasa. Since then he’s moved to a lesser vinyasa format where you’re not going to standing.