• Jóginova knihovna

    Už nějaký pátek uveřejňuji na sociálních sítích různé tipy na knížky a používám k tomu #joginovaknihovna. Abych měl tyhle tipy někde pohromadě, tak jsem si řekl, že je průběžne budu archivovat v tomto článku. Jsou více méně náhodně za sebou. Někdy je doporučuji prostě podle nálady, někdy je to knížka, kterou jsem právě dočetl anebo mne jeden tip inspiruje k dalšímu apod. Jednou za čas bych chtěl nějaké související tipy vybrat do samostatného článku. Tady je ponechám ale prostě tak, jak byli uveřejněny na FB nebo instagramu. Mimochodem ne vždy jde o tip na knihu v pravém slova smyslu. Některé jsou spíš knižními zajímavostmi, které jsou důležité z historického hlediska…

  • Svámí Šivánanda: Svádhjája neboli zbožné studium posvátných knih

    Následující text je překladem kapitoly z knih „Satsanga and Svadhyaya“ od Svámího Šivánandy (1887–1963) (celá dostupná v angličtině zde). Svádhjája neboli studium textů je jednou ze základních jógových praxí – už Pataňdžali ji zařadil mezi nijamy. Dnes se ale často opomíjí. Čtení knih bývá chápáno jako „teorie“. Ale studium určitých textů je naopak zásadní jógovou praxí, pokud člověk nemá přístup k žijícím světcům. Mimochodem Svámí Šivánanda je právě autorem známého výroku, že gram praxe je lepší než tuna teorie. A do té praxe počítal právě i studium textů. V následujícím překladu jsem přidal všechny poznámky pod čarou a také poznámky v závorkách. Svádhjája neboli zbožné studium posvátných knih Svámí Šivánanda…

  • Mantra „Subham astu sarvadžagatam“

    Tahle mantra je u nás velmi známá díky Eduardu Tomášovi. Pamatuji si, když ještě v televizi běžel cyklus „Paměti mystika“, který vždy končil touto mantrou. Stejně tak Eduard Tomáš končil i hodně svých promluv, a tak se postupně dostala do všeobecného povědomí. Zde je například profil Eduarda Tomáše v GENu, který také končí touto mantrou (nastavil jsem čas právě na konec a podle youtube je to nejsledovanější část videa): Vždycky jsem si nad ní ale lámal hlavu. Od nikoho jiného jsem ji nikdy neslyšel a nevěděl jsem kde se vzala. Jednu chvíli jsem i přemýšlel, jestli si ji Eduard Tomáš nevymyslel. Pak mi zas nedávala smysl v sanskrtu. Teď se mi už snad…

  • Dattátréja džajantí

    Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do…

  • Na stažení: Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov

    Píšete zrovna nějakou jógovou práci nebo článek a chcete si být jisti, že použijete správný přepis jmen ásan nebo jiných jógových technik? Tak tohle je přesně pro vás! Do sekce na stažení přibyl „Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov“, kde najdete český přepis názvů nejčastějších ásan a dalších technik. Tento slovníček zatím není hotový. Ale může být pro někoho užitečný už teď (je tam 9 stran termínů, což není málo) a tak jsem si řekl, že ho sem dám na stažení. Zatím se osvědčil lidem, které učím na různých učitelských tréninzích, tak třeba bude užitečný i pro vás.

  • 6 věcí, které jste (možná) nevěděli o sanskrtu

    Sanskrt je rozhodně zajímavý jazyk. Na jednu stranu je příbuzný s evropskými jazyky (s těmi, které patří k indoevropským jazykům), ale také se v lecčems odlišuje. V tomto článku se podíváme na šest takových zajímavostí, které jsou pro sanskrt charakteristické. 1.  Sanskrt je v první řadě zvuk V našem přístupu k jazyku je charakteristické, že má prioritu psaný text. Obzvlášť v češtině je to hezky vidět. Mohu například napsat větu: „Výli vyli vjence“, která mnoha učitelům češtiny přivodí infarkt, ale pokud ji přečtu nahlas, chyby nebudou slyšet. Pro sanskrt je to naopak. Hlavní je výslovnost a té se pak striktně podřizuje i zápis. Sanskrtským fonémům odpovídají přesně znaky abecedy (viz…

  • Stručná historie jógy v Čechách – do 2. světové války

    Hned na začátek bych chtěl zdůraznit, že toto není hotová studie. Mapování historie jógy na území Čech je takový můj dlouhodobý projekt a zdaleka nejsem hotov. Chtěl jsem ale publikovat alespoň nějaké základní poznámky a informace, které jsem sehnal. Následující text je proto spíš souborem takových poznámek. Historii není možné sestavit jen tím, že si za sebou napíšeme data a co se tehdy stalo. Je potřeba také uvážit souvislosti (kdo jak koho ovlivnil atd.). Níže také nedělám velký rozdíl mezi podstatnými a nepodstatnými událostmi – některé knihy, které zmiňuji téměř okamžitě zapadly a nikdo moc o nich nevěděl, ale jiné se staly klasikami a vycházejí i dnes. Mým cílem bylo…

  • 10 knih o indických kulturách, mýtech a náboženstvích (v češtině)

    Indický subkontinent je z kulturního hlediska neuvěřitelně bohatý. Už jsme i dřív mluvili o tom, že třeba pro pochopení starých jógových (ale nejen jógových) textů je potřeba znalosti dané kultury (např. zde). Platí to ale i v případě, kdy se chcete jet do Indie podívat a nebýt jen turistou. Dal jsem proto dohromady takových svých deset tipů na knihy o Indii. Nejsou nijak zaměřené na jógu ani na duchovní či filosofické tradice. Jsou o různých kulturách, mýtech a náboženstvích Indického subkontinentu. Většina techto knížek vyšla ve více vydáních. Uvádím vždycky to, které mám k dispozici, ale v knihovnách, antikvariátech (a občas i v knihkupectvích) najdete i další. Nejsou v přísně…

  • Pátrání v textech: rozluštění pozice (uttána) mandúkásany v Ghéranda sanhitě

    Někdy je zajímavé se trochu pošťourat se v nějakém sanskrtském textu detailněji. Už dříve jsem to zkoušel třeba v článku o přiškrcení jako jógové technice. Tentokrát zde půjde o něco konkrétnějšího: jak by měla vypadat pozice uttána–mandúkásana podle Ghéranda-sanhity? A jak může snadno vzniknout jógový guláš? Co je Ghéranda-sanhitá? Ghéranda sanhitá je jeden z pozdějších hatha-jógových textů. Vznikla někdy na začátku 18. stol. Ghéranda-sanhitá byla poprvé přeložena do angličtiny už v roce 1895 (od S. C. Vasua). Byl to jeden z prvních hatha-jógových textů, se kterými se západ obeznámil. V roce 1908 vyšel německý překlad jako součást knih „Fakire und Fakirtum in alten und modernen Indien“ od Richarda Schmidta (viz sekce na stažení) a velkou část z něj…

  • A.G. Mohan: Nesprávný přístup k praxi jógy

    Tato krátká ukázka pochází z knihy „Yoga for Body, Breath and Mind“ od A. G. Mohana, který je jedním z dlouholetých žáků šrí T. Krišnamáčárji. Dokonce je to jediná kniha, ke které Krišnamáčárja sám napsal předmluvu (v sanskrtu). Pro mne osobně to byla nesmírně přínosná kniha v mojí ásanové (a pránájámové) praxi a rozhodně ji mohu doporučit – je pak naprosto nezbytná pro ty, koho zajímá jóga v tradici T. Krišnamáčárji. Tohle je poslední kapitola a kdysi dávno jsem přeložil část o stoji na hlavě, protože byla zrovna aktuální. Řekl jsem si, že nemá cenu si ji nechávat jen na disku a tak jsem překlad trochu vyčistil a zde je: – – – Jakákoli…