• 6 věcí, které jsme (možná) nevěděli o sanskrtu

    Sanskrt je rozhodně zajímavý jazyk. Na jednu stranu je příbuzný s evropskými jazyky (s těmi, které patří k indoevropským jazykům), ale také se lecčems odlišuje. V tomto článku se podíváme na šest takových zajímavostí, které jsou pro sanskrt charakteristické. 1.  Sanskrt je v první řadě zvuk V našem přístupu k jazyku je charakteristické, že má prioritu psaný text. Obzvlášť v češtině je to hezky vidět. Mohu například napsat větu: „Výli vyli vjence“, která mnoha učitelům češtiny přivodí infarkt, ale pokud ji přečtu nahlas, chyby nebudou slyšet. Pro sanskrt je to naopak. Hlavní je výslovnost a té se pak striktně podřizuje i zápis. Sanskrtským fonémům odpovídají přesně znaky abecedy (viz také…

  • Stručná historie jógy v Čechách – do 2. světové války

    Hned na začátek bych chtěl zdůraznit, že toto není hotová studie. Mapování historie jógy na území Čech je takový můj dlouhodobý projekt a zdaleka nejsem hotov. Chtěl jsem ale publikovat alespoň nějaké základní poznámky a informace, které jsem sehnal. Následující text je proto spíš souborem takových poznámek. Historii není možné sestavit jen tím, že si za sebou napíšeme data a co se tehdy stalo. Je potřeba také uvážit souvislosti (kdo jak koho ovlivnil atd.). Níže také nedělám velký rozdíl mezi podstatnými a nepodstatnými událostmi – některé knihy, které zmiňuji téměř okamžitě zapadly a nikdo moc o nich nevěděl, ale jiné se staly klasikami a vycházejí i dnes. Mým cílem bylo…

  • 10 knih o indických kulturách, mýtech a náboženstvích (v češtině)

    Indický subkontinent je z kulturního hlediska neuvěřitelně bohatý. Už jsme i dřív mluvili o tom, že třeba pro pochopení starých jógových (ale nejen jógových) textů je potřeba znalosti dané kultury (např. zde). Platí to ale i v případě, kdy se chcete jet do Indie podívat a nebýt jen turistou. Dal jsem proto dohromady takových svých deset tipů na knihy o Indii. Nejsou nijak zaměřené na jógu ani na duchovní či filosofické tradice. Jsou o různých kulturách, mýtech a náboženstvích Indického subkontinentu. Většina techto knížek vyšla ve více vydáních. Uvádím vždycky to, které mám k dispozici, ale v knihovnách, antikvariátech (a občas i v knihkupectvích) najdete i další. Nejsou v přísně…

  • Pátrání v textech: rozluštění pozice (uttána) mandúkásany v Ghéranda sanhitě

    Někdy je zajímavé se trochu pošťourat se v nějakém sanskrtském textu detailněji. Už dříve jsem to zkoušel třeba v článku o přiškrcení jako jógové technice. Tentokrát zde půjde o něco konkrétnějšího: jak by měla vypadat pozice uttána–mandúkásana podle Ghéranda-sanhity? A jak může snadno vzniknout jógový guláš? Co je Ghéranda-sanhitá? Ghéranda sanhitá je jeden z pozdějších hatha-jógových textů. Vznikla někdy na začátku 18. stol. Ghéranda-sanhitá byla poprvé přeložena do angličtiny už v roce 1895 (od S. C. Vasua). Byl to jeden z prvních hatha-jógových textů, se kterými se západ obeznámil. V roce 1908 vyšel německý překlad jako součást knih „Fakire und Fakirtum in alten und modernen Indien“ od Richarda Schmidta (viz sekce na stažení) a velkou část z něj…

  • A.G. Mohan: Nesprávný přístup k praxi jógy

    Tato krátká ukázka pochází z knihy „Yoga for Body, Breath and Mind“ od A. G. Mohana, který je jedním z dlouholetých žáků šrí T. Krišnamáčárji. Dokonce je to jediná kniha, ke které Krišnamáčárja sám napsal předmluvu (v sanskrtu). Pro mne osobně to byla nesmírně přínosná kniha v mojí ásanové (a pránájámové) praxi a rozhodně ji mohu doporučit – je pak naprosto nezbytná pro ty, koho zajímá jóga v tradici T. Krišnamáčárji. Tohle je poslední kapitola a kdysi dávno jsem přeložil část o stoji na hlavě, protože byla zrovna aktuální. Řekl jsem si, že nemá cenu si ji nechávat jen na disku a tak jsem překlad trochu vyčistil a zde je: – – – Jakákoli…

  • Je jóga náboženství?

    Tato otázka se vždy čas od času vynořuje, a to obzvláště v křesťanských kruzích. Mnoho kněží má totiž pocit, že v józe se objevuje příliš mnoho hinduistických božstev na to, aby to bylo jen cvičení, a proto považují jógu za propagaci hinduismu. V USA se tyto diskuse dostaly dokonce až k soudu.Mnoha lidem to zase přijde jako zbytečná otázka, protože se nehlásí k žádné církvi, a proto se ani neobávají toho, že by praktikovali hinduismus, aniž by o tom věděli. Ale myslím si, že tahle otázka může být zajímavá pro všechny. Stručně Pokud bychom se zeptali, jestli je jóga z podstaty hinduistická, tak si můžeme rovnou dát stručnou odpověď: ne. A to už z toho prostého důvodu,…

  • Nejstarší česká učebnice jógy na stažení

    Do sekce na stažení přibyl další historický poklad. Je to vůbec nejstarší česká učebnice jógy již roku 1908, která ale zároveň učebnicí jógy není. Co tím myslím? Na přelomu 19. a 20. století byla jóga hodně zpopularizovaná theosifickou společností. Většinou ale nešlo o jógu. Stejně jako dnes se i tehdy tento termín používal především k marketingu. Získat informace z Indie bylo obtížné a kromě několika málo odborníků měla většina lidí k dispozici jen ne příliš dobré překlady některých děl, ze kterých se podle svého úsudku snažili poskládat dohromady “jógovou nauku”. Někdy ani nebylo třeba chodit tak daleko a mnoho autorů si prostě vymyslelo, o čem by tak ta jóga mohla…

  • Jaký je rozdíl mezi purušou a brahman?

    V indické filosofii narazíme na celou řadu odborných termínů. Dvěma velice častými označeními pro „absolutno“ je puruša a brahman. Jógové knihy se těmito termíny jen hemží. Otázkou je: je puruša totéž co brahman, anebo je to něco jiného? Není žádná „indická filosofie“ Tím hned narazíme na další problém. Ono totiž nic jako „indická filosofie“ neexistuje. Je to spíše velké množství škol a tradic, které se vyskytovaly a vyskytují na území indického subkontinentu. I když si to zúžíme na sanskrtské tradice, a ještě více omezíme pouze na hinduistické, tak stále dostaneme poměrně velké množství filosoficko-duchovních škol, které se často stavěly do vzájemné opozice. Většina těchto škol má svoje vlastní termíny, ale v drtivé…

  • Rozhovory v podcastech

    Za poslední rok jsem měl tu čest být třikrát pozván do nějakého podcastu (nebo něčeho tomu hodně podobného). Každý z těchto tří rozhovorů byl tematicky docela jinak zaměřený, i když se to samozřejmě pořád točilo okolo něčeho jógového. Pokud by někoho tyto rozhovory s mou maličkostí zajímaly, tady jsem jel dal dohromady na jedno místo. – – – Nádych – výdych. Joga podcast Poprvé jsem byl pozván do tohoto slovenského jóga podcastu. Řeč byla hlavně o historii (on vůbec ten rozhovor probíhal dost v chronologickém pořádku :)). Zde je link na podcast: https://nadychvydych.podbean.com/ – – – Radio Free Spirit Martinu Procházkovou možná někteří z vás znají jako organizátorku známého “Prague Spirit…

  • Zemřel Cliff Barber

    2. září 2021 zemřel ve věku nedožitých 91 let Cliff Barber (1930–2021), který byl jedním z té staré generace aštángistů a blázen v tom dobrém slova smyslu. Asi je známý hlavně tím, že dnes není moc známý, ale o to víc asi stojí za pozornost. Trochu se v tom podobal Normanu Allenovi: stáhl se mimo jógovou komunitu a v jeho případě i mimo společnost obecně. Posledních několik desetiletí žil v hliněném domku u řeky někde v Řecku. Jógu chápal především jako duchovní praxi a zabýval se tím, co bychom dnes označili jako posvátnou geometrií (on sám používal termín matematika). Maloval nevěřitelně komplexní geometrické obrazy, ve kterých se snažil rozluštit metafyzické souvislosti mezi tvarem, barvou a zvukem.…