Gurupáduká-stótra

Gurupáduká-stótra je velice populární báseň. Fakt nepřeháním – zkuste si ji vyhledat na youtube (i když půlka jsou kopie jedné původní nahrávky 🙂 ). Tohle je např. jedna z nahrávek (moje oblíbená), která ma nyní asi 9 milionu shlédnutí:

Jako snad všechny básně, u kterých není jasný autor, je připisovaná Ádi Šankaráčárjovi. Ale opět to nejspíš není pravda, resp. nemáme žádný důvod, proč si myslet, že ji Ádi Šankaráčárja skutečně napsal.

Gurupáduká-stótra by šlo doslova přeložit jako „báseň o sandálech učitele“, ale tento překlad by asi nebyl moc jasný. Páduky jsou něco jako dřevěné sandály a dodnes je běžně nosí asi jen asketi. Vypadají např. takhle:

Hlavní funkční rozdíl oproti sandálům je, že páduky drží na noze jen tím „čudlíkem“ mezi palcem a ukazováčkem. Ale hlavní kulturní rozdíl je v symbolice. Učitelovi páduky jsou symbolem učitele samostného a jsou běžně předmětem uctívání. Dokonce v dnešní době najdeme jen málo lidí, které dřevěné páduky stále nosí jako obuv, ale běžně najdeme jako symbol učitele na oltáři (buď jsou miniaturní a/nebo hodně zdobené a nejsou určené ke skutečnému nošení).

K českému překladu

Musím se přiznat, že nejsem s překladem úplně spokojen. Jsou zde části, které se mi při nejlepší snaze nepodařilo rozluštit, tak aby vše dávalo obsahově i gramaticky smysl (tím myslím hlavně verš 8). Problém je, že prakticky celý text se skládá z kompozit, která mohou mít celou řadu možných výkladů. Po pravdě řečeno mi v určitém bodě došla trpělivost 🙂 Při překládání ze sanskrtu není výjimečné, že se u nějaké věty zaseknete na pár hodin, ale tady jsem se zasekl na mnoho dní a řekl jsem si, že překlad je „dostatečný“ 🙂

Další problém je, že neexistuje alespoň průměrný anglický překlad. Na internetu jsou hromady překladů, ale většina je naprosto špatná už na první pohled a zbytek je skoro průměrný. Ale jakmile dojde na nějaké komplikovanější pasáže, tak si překladatelé začnou buď vmýšlet anebo tu část nenápadně přeskočí. Takže alespoň vím, že v tom nejsem sám 🙂

गुरुपादुकास्तोत्रम्

Gurupáduká-stótra

अनन्तसंसारसमुद्रतारनौकायिताभ्यां गुरुभक्तिदाभ्याम् ।
वैराग्यसाम्राज्यदपूजनाभ्यां नमो नमः श्रीगुरुपादुकाभ्याम् ॥१॥

ananta-saṃsāra-samudratāra-naukāyitābhyāṃ gurubhaktidābhyām ।
vairāgya-sāmrājya-da-pūjanābhyāṃ namo namaḥ śrīgurupādukābhyām ॥1॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, které jsou jako loďky přenášející přes nekonečný oceán sansáry; která dávají oddanost k učiteli; jejichž uctívání skýtá dokonalou nepřipoutanost.

कवित्ववार्राशिनिशाकराभ्यां दौर्भाग्यदावअम्बुदमालिकाभ्याम् ।
दूरिकृतानम्रविपत्ततिभ्यां नमो नमः श्रीगुरुपादुकाभ्याम् ॥२॥

kavitva-vārrāśi-niśākarābhyāṃ daurbhāgya-dāva-ambudamālikābhyām ।
dūrikṛtā-namra-vipattatibhyāṃ namo namaḥ śrīgurupādukābhyām ॥2॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, které jsou jako měsíc [v úplňku] pro oceán znalostí; které jsou jako řetězec mraků pro oheň trápení; které odnášejí mnoho neštěstí těch, kdo se jim klaní.

नता ययोः श्रीपतिताम् समीयुः कदाचिदप्याशु दरिद्रवर्याः ।
मूकाश्च वाचस्पतिताम् हि ताभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥३॥

natā yayoḥ śrīpati-tām samīyuḥ kadācid-apyāśu daridra-varyāḥ ।
mūkāśca vācaspati-tām hi tābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥3॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele. Ti, kdo se jim [tj. pádukám] klaní, i kdyby byli nejchudšími žebráky, se rychle stanou rovnými Pánovi blahobytu (šrípati) a němí [se stanou rovnými] pánovi řeči (váčaspati).

नालीकनीकाशपदाहृताभ्याम् नाना विमोहादिनिवारिकाभ्याम् ।
नमज्जनाभीष्टततिप्रदाभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥४॥

nālīka-nīkāśa-padāhṛtābhyām nānā vimohādi-nivārikābhyām ।
namajjanābhīṣṭa-tatipradābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥4॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, které jsou neseny chodidly připomínající lotos; které odstraňují různé druhy zmatenosti (vimóha) apod.; které dávají mnoho darů těm, kdo se jim s láskou klaní.

नृपालिमौलिव्रजरत्नकान्तिसरिद्विराजज्झषकन्यकाभ्याम् ।
नृपत्वदाभ्याम् नतलोकपङ्क्तेः नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥५॥

nṛpālimauli-vraja-ratna-kānti-sarid-virājajjhaṣa-kanyakābhyām ।
nṛpatvadābhyām nataloka-paṅkteḥ namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥5॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, které jsou jako královská koruna zářící množstvím drahokamů [připomínajících] řeku, která se blýská mnoha malými rybkami; které dávají královskou moc zástupům, které se jim klaní.

पापान्धकारार्कपरम्पराभ्याम् तापत्रयाहीन्द्रखगेश्वराभ्याम् ।
जाड्याब्धिसंशोषणवाडवाभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥६॥

pāpāndhakārārka-paramparābhyām tāpa-trayāhīndra-khageśvarābhyām ।
jāḍyābdhi-saṃśoṣaṇa-vāḍavābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥6॥

Klaním se pádukám učitele, které pro temnotu zkaženosti jsou jako řada paprsků slunce; pro hada trojího utrpení jsou pánem ptáků (Khagéšvara, tj. Garuda); které vysouší jezero hlouposti jako podmořský oheň.

शमादिषट्कप्रदवैभवाभ्याम् समाधिदानव्रतदीक्षिताभ्याम् ।
रमाधवाङ्घ्रिस्थिरभक्तिदाभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥७॥

śamādi-ṣaṭka-prada-vaibhavābhyām samādhi-dāna-vratadīkṣitābhyām ।
ramādhavāṅghri-sthira-bhakti-dābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥7॥

Klaním se pádukám učitele, které dávají velikost šesti [vlastností] začínajících klidem (šama), které zasvěceným dávají samádhi;¹ které dávají stálou oddanost Višnuovým nohám.

Šest vlastností začínající klidem jsou: šama (klid), dama (sebe-ovládání), uparati (stažení smyslů), titikšá (snášenlivost), šraddhá (víra, důvěra), samádhána („usazení rozmyslu v brahman“). Viz také Vivékačúdámani 23-26. V advaita-védántě jsou tradiční součástí požadovaných vlastností žáka.

स्वार्चापराणामखिलेष्टदाभ्याम् स्वाहासहायाक्षधुरंधराभ्याम् ।
स्वान्ताच्छभावप्रदपूजनाभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥८॥

svārcāparāṇām-akhileṣṭa-dābhyām svāhāsahāyākṣa-dhuraṃdharābhyām ।
svāntāccha-bhāva-prada-pūjanābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥8॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, které dávají vše, po čem touží těm, kdo vynikají v jejich uctívání; které nesou břímě těch, kdo jsou osamělí; jejichž uctívání dává pocit jasného srdce (svánta).

Tento verš je nejméně srozumitelný. Většina kompozit má více možností, jak je rozložit i přeložit a žádný z nich mi nepřipadá jako zcela odpovídající. Kompozitum svāhāsahāyākṣadhuraṃdharābhyām se mi vůbec nepodařilo uspokojivě přeložit²) Všechny anglické překlady, které jsem našel toto kompozitum prostě ignorovaly a případně se chytly jednoho slova a to použily.

कामादिसर्पव्रजगारुडाभ्याम् विवेकवैराग्यनिधिप्रदाभ्याम् ।
बोधप्रदाभ्याम् द्रुतमोक्षदाभ्याम् नमो नमः श्री गुरुपादुकाभ्याम् ॥९॥

kāmādi-sarpa-vrajagāruḍābhyām viveka-vairāgya-nidhipradābhyām ।
bodha-pradābhyām druta-mokṣa-dābhyām namo namaḥ śrī gurupādukābhyām ॥9॥

Klaním se pádukám vznešeného učitele, [které jsou jako] hejno orlů pro hady touhy apod., které jsou dárkyněmi bohatství rozlišování (vivéka) a nepřipoutanosti (vairágja), které jsou dárkyněmi pochopení (bódha) a rychlého osvobození (mókša).

Touha apod. odkazuje na tzv. „šest nepřátel“ (šadripu): káma (touha), kródha (hněv), lóbha (hamižnost), móha (poblouznění), mada (pýcha), mátsarja (závist).

1. VAR: tohle kompozitum by asi šlo i „zasvěceným do slibu dávání a samádhi“, ale nedává to smysl v kontextu NEBO „jsou vázané slibem dát samádhi [hledajícím / těm, co se jim klaní]“
2. Rozložil jsem toto kompozitum jako sva-aha-asahāya-akṣa-dhuraṃ-dhara a překládám jako „které nesou břímě těch, kdo jsou osamělí“, ale je to spíš „volná variace na téma“ než „překlad“. Také by šlo rozloži jako svāhā–sahāya, což ale nedává smysl :) Další problém je, že prakticky všechna slova zde mají velké množství významů.