Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho

Pataňdžali ve svých Jóga sútrách popisuje velice známou osmi dílnou jógu (aštángajóga), ale kromě ní uvádí ještě jiný systém jógy, která označuje jako krijajóga. Krijajóga by se dalo přeložit jako jóga činu nebo volněji jako praktická jóga.1 Je popsaná hned na začátku druhé kapitoly. Zkusíme si na ní ukázat, co vše se může v jednoduché sútře skrývat a zároveň důležitost tradičních komentářů k jejímu pochopení. V neposlední řadě je krijajóga také užitečnou praxí pro všechny, kdo by chtěli prakticky pokročit na cestě jógy.

“Učený asketa” (1914) zdroj: wikimedia.

Číst dál“Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho”

Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe

V předchozích dílech (první, druhý) jsme nejdřív probrali Pataňdžaliho a potom středověkou hathajógu. Teď se podíváme na praxe, které patří do jógy, ale nejsou specifické ani pro klasickou jógu podle Jóga súter ani pro hathajógu. Naproti tomu jsou univerzální a prolínají se všemi možnými tradicemi. Některé z nich jsou asi vůbec nejrozšířenějšími duchovními praxemi v Indii a přilehlých oblastech.

Jako v předchozích dílech to bude takový stručný přelet. Jde nám hlavně o představení jógové praxe v její šíři, spíše než o praktický návod.

Bráhman provádějící mantra džapu (pokud k počítání manter používáte korále (mála), nesmějí být vidět, proto přes ně má přehozenou látku). Z knihy The Sundhya, or, the Daily Prayers of the Brahmins
od Sophie Charlotte Belnos (1851) (zdroj: https://en.wikisource.org/wiki/The_Sundhya,_or,_the_Daily_Prayers_of_the_Brahmins)

Číst dál“Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe”