Slovo „gurvaštakam“ se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako „Osm slok o učiteli“. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.