-
Překlad a přepis názvů pozic II. série
Před nějakou dobou jsem udělal Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série v tradici Šrí K. Pattabhiho Joise a teď je hotová i druhá. Ta je o poznání jednodušší, protože názvy těchto pozic neexistují v tolika variantách a hodně z nich jsou jména zvířat či dávných mudrců. Co se týká přepisu a výslovnosti, doporučuji mrknout se také na článek Sanskrt a čeština.
-
Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí
Na další díl „jóginovy televize“ jsem vybral dokument o ájurvédě neboli o tradiční indické medicíně. Na západě se často zjednoduše do nějakých schémat, ale v tomto dokumentu je hezky vidět, že existuje ve velikém množství podob a kažýd ájurvédský lékář má svůj vlastní přístup. Je tam také vidět šíře oborů, které všechny do ájurvédy patří: od různých způsobů diagnostiky, přes masáže a operace až po přípravu léků z minerálů a kovů.
-
Jóginova televize 1: Sarvamangalam
Tímto chci začít novou sérii, kde bych rád sdílel různé zajímavé filmy a (hlavně) dokumenty s tématikou, která souvisí s různými formami indické spirituality, s jógou a příbuznými obory. Budu sdílet věci, které jsou volně dostupné na interneu a mám v plánu vybírat pořad v češtiny nebo alespoň s českými titulky. Prvním bude film Viliama Poltikoviče – Sarvamangalam. Na YouTube ho nahrál dokumentarista Igor Chaun na kanále GoschaTV1.
-
Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru
Předchozí části: Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?) Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním místem studia bylo podle všeho Váránasí, ale studoval též v Patně, v Kalkatě (kde získal titul mímánsa tírtha), v Allahabádu, v Baródě (kde získal titul véda késarí a njája ratna) a také v Maisúru (kde snad ještě před odjezdem do Váránasí získal titul vidván). Některá tato studia proběhal ještě před…
Také by vás mohlo zajímat
Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí
Šiva-paňčákšara stótra
Po stopách jógy 1: Nejstarší zmínky
-
Bhagavadgíta – audio kniha v češtině
Bhagavadgíta je jedna z nejznámějších jógových knih (zde na webu jsme o ní už také několikrát mluvili – např. zde). Jde o dialog mezi Ardžunou a bohem Krišnou. Když se na bitevním poli sejdou dva znepřátelené rody a má mezi nimi vypuknout válka, Ardžunu přepadne sklíčenost. Vidí, že v nepřátelském vojsku je mnoho lidí, kteří jsou jeho příbuznými, učiteli atd. Neví proto, jestli má vůbec cenu bojovat a radši to rovnou nevzdat. Takové dilema zažívá během života asi každý – jen třeba ne v podobě bitvy. Krišna proto začne Ardžunovi domlouvat a nakonec mu předává čím dál hlubší duchovní učení. Bhagavadgíta existuje v češtině hned v několika překladech. Indology je…
-
Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)
Datum, kdy se Krišnamáčárja vypravil za Rámamóhanem Brahmačárím (राममोहन ब्रह्मचारी), se v jednotlivých životopisech liší. Desikachar předpokládá, že to bylo v roce 1914 (po druhém pobytu ve Váránasí). A. G. Mohan soudí, že to bylo spíše v roce 1911. Každopádně měl Krišnamáčárja u svého učitele studovat celkem sedm a půl roku.
Také by vás mohlo zajímat
Krišnamáčárjova „život zachraňující“ série
Ganéš čaturthí
Jóginova knihovna
-
Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium
O Krišnamáčárjově mládí toho s jistotou víme jen málo. Sám o svém životě moc nemluvil, protože to nepovažoval za podstatné, a proto se jeho životopisy dodnes rozcházejí. Navíc tam, kde nejsou spolehlivé údaje, přichází na řadu mnoho legend. O jejich pravdivosti můžeme pochybovat, ale pro dokreslení zde také některé z nich uvedu (co by to taky bylo za příběh o jóginovi, kde by nebylo alespoň pár zázračních příhod).
Také by vás mohlo zajímat
Meditace nad úvodní mantrou
Kršna džanmáštamí
25 tattev podle sánkhji: buddhi, ahankára
-
Šivánandova pránájáma
Svámí Šivánanda Sarasvatí (1887 – 1963) byl původní profesí lékař. Později se stal sannjásinem a zasvětil svůj život józe (dnes bychom ji asi označili jako klasickou hatha jógu). Založil ášram v Rišikéši a napsal velké množství knih v angličtině, kterými jógu popularizoval i mimo Indii (studoval u něj i André van Lysebeth a jóga v době ČSSR byla významně ovlivněna jeho učením). Šivánanda byl tradiční, ale zároveň i praktický. Proto dal dohromady nesmírně jednoduché cvičení, které může pro mnohé být snadným úvodem k pránájámě nebo obohacením vašeho cvičení, které je možné provádět kdykoli a kdekoli.
Také by vás mohlo zajímat
Hanumán džajantí
Dattátréja džajantí
Nový překlad: Átmabódha připisovaná Ádi Šankaráčárjovi
-
Manju Jois: jóga není vojna
Lenka Nechvátalová (z Jóga Divoši) udělala v říjnu 2016 rozhovor s Manjuem Joisem. Ten pak vyšel také v časopise Jóga Dnes (leden/únor 2017). Zde jej ponechám v nezměněné podobě.
Také by vás mohlo zajímat
Jóginova televize 3: Jógini Tibetu
Co je špatně v Aštánga józe
Sanskrt a čeština
-
Nahrávky recitace Véd, které pouští Manju Jois
Teď právě v Praze opět probíhá učitelský trénink s Manjuem Joisem. Manju často při „mysore“ lekcích pouští nahrávky recitace védských manter a víc lidí se pak ptalo, jak by tyhle nahrávky mohlo sehnat.
Také by vás mohlo zajímat
Šivánandova pránájáma
Krišnamáčárjova „život zachraňující“ série
A.G. Mohan: Nesprávný přístup k praxi jógy
