-
Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe
V předchozích dílech (první, druhý) jsme nejdřív probrali Pataňdžaliho a potom středověkou hathajógu. Teď se podíváme na praxe, které patří do jógy, ale nejsou specifické ani pro klasickou jógu podle Jóga súter ani pro hathajógu. Naproti tomu jsou univerzální a prolínají se všemi možnými tradicemi. Některé z nich jsou asi vůbec nejrozšířenějšími duchovními praxemi v Indii a přilehlých oblastech. Jako v předchozích dílech to…
-
Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy
V minulé části jsme se zaměřili na osmidílnou jógu – aštánga jógu, jak je popsána třeba v Pataňdžaliho Jóga sútrách. Nyní se podíváme na techniky, které jsou popisovány ve středověkých textech hlásících se k hatha józe. Většina z nich má celou řadu podkategorií, které nebudeme rozebírat úplně do podrobna. Stejně jako v prvním díle, i zde nám jde především o stručný…
-
Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga
Všude možně můžeme slyšet, že jóga nejsou jen ásany. V dnešní době, kdy mnoho lidí považuje ásany za celou jógu, je dobré to říkat. Ale co teda jóga ještě je, když to nejsou jen ásany? V tomto článku bych chtěl ve stručnosti představit různé další praxe, které se v různých tradicích jógy praktikovaly a praktikují. Rovnou na začátek je dobré…
Také by vás mohlo zajímat
Kdo je autorem aštángových sérií?
Jóga korunta – co o ní (ne)víme
25 tattev podle sánkhji: puruša a prakrti
-
Jóginova televize 3: Jógini Tibetu
Další díl „Jóginovy televize“ je dokument o tibetských jóginech. I když si na západě spojujeme jógu výhradně s ásanami, zde o ásany vůbec nepůjde. Dokument začíná malým úvodem do historie a teorie tibetského buddhismu a v hlavní části mapuje tradici jóginů, kteří mohou ale nemusí být mnichi, žili v ústraní – mimo kláštery a většinou prostě v jeskyních – kde…
-
Překlad a přepis názvů pozic II. série
Před nějakou dobou jsem udělal Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série v tradici Šrí K. Pattabhiho Joise a teď je hotová i druhá. Ta je o poznání jednodušší, protože názvy těchto pozic neexistují v tolika variantách a hodně z nich jsou jména zvířat či dávných mudrců. Co se týká přepisu a výslovnosti, doporučuji mrknout se také na článek Sanskrt a…
-
Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí
Na další díl „jóginovy televize“ jsem vybral dokument o ájurvédě neboli o tradiční indické medicíně. Na západě se často zjednoduše do nějakých schémat, ale v tomto dokumentu je hezky vidět, že existuje ve velikém množství podob a kažýd ájurvédský lékář má svůj vlastní přístup. Je tam také vidět šíře oborů, které všechny do ájurvédy patří: od různých způsobů diagnostiky, přes…
-
Jóginova televize 1: Sarvamangalam
Tímto chci začít novou sérii, kde bych rád sdílel různé zajímavé filmy a (hlavně) dokumenty s tématikou, která souvisí s různými formami indické spirituality, s jógou a příbuznými obory. Budu sdílet věci, které jsou volně dostupné na interneu a mám v plánu vybírat pořad v češtiny nebo alespoň s českými titulky. Prvním bude film Viliama Poltikoviče – Sarvamangalam. Na YouTube…
-
Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru
Předchozí části: Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?) Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním…
-
Bhagavadgíta – audio kniha v češtině
Bhagavadgíta je jedna z nejznámějších jógových knih (zde na webu jsme o ní už také několikrát mluvili – např. zde). Jde o dialog mezi Ardžunou a bohem Krišnou. Když se na bitevním poli sejdou dva znepřátelené rody a má mezi nimi vypuknout válka, Ardžunu přepadne sklíčenost. Vidí, že v nepřátelském vojsku je mnoho lidí, kteří jsou jeho příbuznými, učiteli atd.…
Také by vás mohlo zajímat
Jóginova televize 3: Jógini Tibetu
Rozhovory v podcastech
Stručná historie jógy v Čechách – do 2. světové války
-
Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)
Datum, kdy se Krišnamáčárja vypravil za Rámamóhanem Brahmačárím (राममोहन ब्रह्मचारी), se v jednotlivých životopisech liší. Desikachar předpokládá, že to bylo v roce 1914 (po druhém pobytu ve Váránasí). A. G. Mohan soudí, že to bylo spíše v roce 1911. Každopádně měl Krišnamáčárja u svého učitele studovat celkem sedm a půl roku.
Také by vás mohlo zajímat
Jaký je rozdíl mezi purušou a brahman?
Čtěte Bhagavadgítu!
Mantra „Subham astu sarvadžagatam“
