-
Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru
Předchozí části: Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?) Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním místem studia bylo podle všeho Váránasí, ale studoval též v Patně, v Kalkatě (kde získal titul mímánsa tírtha), v Allahabádu, v Baródě (kde získal titul véda késarí a njája ratna) a také v Maisúru (kde snad ještě před odjezdem do Váránasí získal titul vidván). Některá tato studia proběhal ještě před…
-
Bhagavadgíta – audio kniha v češtině
Bhagavadgíta je jedna z nejznámějších jógových knih (zde na webu jsme o ní už také několikrát mluvili – např. zde). Jde o dialog mezi Ardžunou a bohem Krišnou. Když se na bitevním poli sejdou dva znepřátelené rody a má mezi nimi vypuknout válka, Ardžunu přepadne sklíčenost. Vidí, že v nepřátelském vojsku je mnoho lidí, kteří jsou jeho příbuznými, učiteli atd. Neví proto, jestli má vůbec cenu bojovat a radši to rovnou nevzdat. Takové dilema zažívá během života asi každý – jen třeba ne v podobě bitvy. Krišna proto začne Ardžunovi domlouvat a nakonec mu předává čím dál hlubší duchovní učení. Bhagavadgíta existuje v češtině hned v několika překladech. Indology je…
-
Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)
Datum, kdy se Krišnamáčárja vypravil za Rámamóhanem Brahmačárím (राममोहन ब्रह्मचारी), se v jednotlivých životopisech liší. Desikachar předpokládá, že to bylo v roce 1914 (po druhém pobytu ve Váránasí). A. G. Mohan soudí, že to bylo spíše v roce 1911. Každopádně měl Krišnamáčárja u svého učitele studovat celkem sedm a půl roku.
-
Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium
O Krišnamáčárjově mládí toho s jistotou víme jen málo. Sám o svém životě moc nemluvil, protože to nepovažoval za podstatné, a proto se jeho životopisy dodnes rozcházejí. Navíc tam, kde nejsou spolehlivé údaje, přichází na řadu mnoho legend. O jejich pravdivosti můžeme pochybovat, ale pro dokreslení zde také některé z nich uvedu (co by to taky bylo za příběh o jóginovi, kde by nebylo alespoň pár zázračních příhod).
-
Šivánandova pránájáma
Svámí Šivánanda Sarasvatí (1887 – 1963) byl původní profesí lékař. Později se stal sannjásinem a zasvětil svůj život józe (dnes bychom ji asi označili jako klasickou hatha jógu). Založil ášram v Rišikéši a napsal velké množství knih v angličtině, kterými jógu popularizoval i mimo Indii (studoval u něj i André van Lysebeth a jóga v době ČSSR byla významně ovlivněna jeho učením). Šivánanda byl tradiční, ale zároveň i praktický. Proto dal dohromady nesmírně jednoduché cvičení, které může pro mnohé být snadným úvodem k pránájámě nebo obohacením vašeho cvičení, které je možné provádět kdykoli a kdekoli.
-
Manju Jois: jóga není vojna
Lenka Nechvátalová (z Jóga Divoši) udělala v říjnu 2016 rozhovor s Manjuem Joisem. Ten pak vyšel také v časopise Jóga Dnes (leden/únor 2017). Zde jej ponechám v nezměněné podobě.
-
Jógini, fakíři a asketové: vizuální výlet do jiné strany jógy
Asi si vzpomínáte na různý vyprávění o fakírech, kteří leží na lůžku z hřebíků nebo provádějí různé triky a kejkle, aby jim diváci hodili pár mincí. Tento obrázek se stal běžnou součástí evropských (a vůbec západních) představ o Indii. Pro nás patří většinou do stejné kategorii jako zaříkávači hadů nebo polykači mečů. Ale jinak je tomu v Indii. Slovo fakír a jógin jsou totiž synonyma! A jóga byla (a pořád mnohde je) v populárních představách stále především spojována s těmito asketickými praktikami.
-
Sanskrt a čeština
V anglických textech o józe se to pojmy ze sanskrtu jen hemží. Když je pak chceme použít v češtině, tak narážíme na celou řadu nejasností: je tady správně „y“ nebo „j“? Proč tu někdo píše dlouhé „á“ a někdo ne? Apod. V tomto článku se podíváme právě na to, jak sanskrt do češtiny přepisovat správně, proč se píše „aštánga“ a ne „aštanga“, proč je „ásana“ a ne „asána“ a proč se píše „mudra“, i když by „mudrá“ bylo přesnější.
-
Jóga mezi tělocvikem a mystikou
Tohle je takový závěrečný díl série „Po stopách jógy” – už to ale není analýza pojmu jóga ve starých textech, ale zamyšlení nad chápáním jógy v současné době na západě. Málo co prošlo tak prudkou transformací v posledních šedesáti letech jako právě jóga.
-
Po stopách jógy 3: Hathajóga
V předchozích dvou dílech (první a druhý) jsme postupně rozšiřovali pojem „jóga“. V tomto díle ho rozšíříme opět o celou řadu dalších aspektů, které budeme ilustrovat na nejznámějším hathajógovém textu – Hatha pradípice z 15. století. Také zde uděláme závěr aneb co z toho všeho teda plyne 🙂 .
